Přeskočit na obsah

Poslední soud

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Soudný den. Další významy jsou uvedeny na stránce Soudný den (rozcestník).
Poslední soud, Michelangelova freska ve vatikánské Sixtinské kapli (1534–1541)
Poslední soud: uprostřed Kristus-soudce, vlevo spasení, vpravo zatracení. Mozaika Zlaté brány pražské katedrály

Poslední soud je v křesťanství soud nad lidmi, když nastane velký a slavný den Hospodinův. Pak by měl být každý člověk zvlášť souzen podle svého jednání na světě a jedni obdrží věčný život a druzí smrt v ohni. Poslední soud je známý také v dalších náboženstvích. Velký význam mu připisuje islám. V Koránu jsou muslimové nazýváni mj. „těmi, kteří věří v poslední soud“. V křesťanství a vůbec v abrahámovských náboženstvích jsou s posledním soudem spojeny apokalyptické představy. Poslední soud má být vyvrcholením dějin (proto lze o posledním soudu v pravém slova smyslu hovořit právě u náboženství s lineárním pojetím dějin a času).

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Soudný den je většinou významných náboženských tradic považován za soud či rozsudek nad osudy lidských duší vynesený božstvem[1] a bývá svázán s myšlenkou Nového světa nebo začátku. Opakují se vlny masového očekávání, které následuje těžké rozčarování a zklamání, když se v ohlášený termín nic nestane.[2]

Soudný den je zmiňován v eschatologii mnoha náboženství.[3] Často bývá spojován s nejrůznějšími výpočty a matematickými spekulacemi, které se odvíjejí od konkrétních dat.[2]

V islámu je Bůh (arabsky Alláh) nazýván „vládce dne soudného“ (málik jou'mid-dím).

V křesťanství

[editovat | editovat zdroj]

Boží soud je sice předpověděn do budoucna, ale je třeba a lze se na něj připravit již v tomto věku, jakkoli jako lidé nevíme, kdy přijde (Marek 13:32; Matouš 24:36). Reformace, zejména luterská, zdůrazňuje spasení na základě Boží milosti a ospravedlnění skrze oběť Ježíše Krista (spasení z milosti, sola gratia). Kalvinisté a radikální reformace kladou důraz také (nikoli výlučně) na skutky konané z víry (díky tomu luterská reformace měla výhrady proti epištole Jakubově).

Podobenství o posledním soudu (Matouš 25,31–46[4]) hovoří o souzení na základě skutků milosrdenství vůči marginalizovaným a potřebným skupinám lidí.

  1. Definice: Pavel Drápal, Náboženství a terorismus, Kap.6 Glosář - http://is.muni.cz/th/166773/pedf_b/
  2. a b [1] REMEŠ, Prokop. Numerologické spekulace a konec světa. S. 2, 3. DINGIR [online]. Prosinec 1998. Roč. 1., s. 2, 3. Dostupné online. ISSN 1212-1371. 
  3. (anglicky) New World Encyclopedia, Eschatology - http://www.newworldencyclopedia.org/p/index.php?title=Eschatology&oldid=738659
  4. Bible, Český ekumenický překlad, online zde

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]