Přeskočit na obsah

Poseidónios

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poseidónios
Rodné jménoΠοσειδώνιος
Narození135 př. n. l.
Apameia
Úmrtí51 př. n. l.
Řím
Povolánímatematik, astronom, historik, filozof, spisovatel, fyzik a geograf
PříbuzníMenekratis (zeť)
Iásón z Nysy (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poseidónios (řecky Ποσειδώνιος; 135 př. n. l.51 př. n. l.) byl starověký řecký filozof, historik, zeměpisec, astronom a matematik, představitel středního stoicismu, jeden z nejvšestrannějších mužů antického starověku.

Je po něm pojmenován měsíční kráter Posidonius.[1][2]

Poseidónios pocházel z Apameie (dnes Qalaat al-Mudiq) v Sýrii. V touze po vzdělání procestoval prakticky celé Středomoří a roku 115 př. n. l. se v Athénách stal žákem stoického filozofa Panaitia. Kolem roku 95 př. n. l. pak založil proslulou filozofickou školu na Rhodu, kterou mezi jinými navštěvovali i Pompeius a Cicero.

Poseidónios podnikl v souvislosti se svým zeměpisným a geofyzikálním zkoumáním mnoho cest. U Mrtvého moře pozoroval postup těžby asfaltu, plavil se po Nilu, nějaký čas pobýval v Massalii (dnešní Marseille), v hispánském Gadiru (dnešní Cádiz) metodicky měřil výšku oceánského přílivu a odlivu, na mauretánském pobřeží studoval chování opic, stýkal se s náčelníky galských Keltů, prováděl výzkum Vesuvu. Jako politik byl od roku 87 př. n. l. vyslancem v Římě a hlavně jeho zásluhou došlo k velkému rozšíření stoicismu mezi římskými středními a vyššími třídami.

Poseidónios zemřel roku 51 př. n. l. pravděpodobně v Římě nebo na Rhodu.

Poseidónios se jako skutečný polyhistor zabýval filozofií, etikou, historií, geografií, astronomií a dalšími přírodními vědami. Jeho filozofický systém je eklektický, protože původní filozofické i etické názory řeckého stoicismu spojil s prvky Platónova a Aristotelova učení. Základním principem vesmíru je podle něho vzájemné působení a jednota světa založená na všeprostupující životní síle, pramenící ze Slunce, jejímž mnohotvárným působením vznikají všechny věci a bytosti, od nerostů přes rostliny a živočichy až k člověku a bohům. V takovémto jednotném organismu světa má každý pohyb kteréhokoliv jsoucna význam výrazu proměny celku. Proto Posediónius neodmítal astrologii. Podle jeho názoru žádná sebemenší nahodilá událost není nevýznamná, vše je výrazem celku a tudíž je například možné věštění z letu ptáků.

Společně se svým učitelem Panaitiem definoval ideu lidství (řecky filanthrópiá, latinsky humanitás) obsahující požadavek, aby každý jednotlivec aktivně rozvíjel spravedlnost a lásku k lidem jako nepsané pravidlo lidského soužití.

Jednotlivými dalšími vědeckými disciplínami se zabýval vždy jako filozof, který z jednotlivých zkoumání přírodních i lidských dějů činí obecné závěry a současně využívá svůj filozofický pohled k metodickému ustavení věd i k formulaci hypotéz, které chce pozorováním ověřovat.

Jako jeden z prvních vypočítal délku poloměru Země (určil jej ale na 5300 kilometrů, tedy o celých 1000 kilometrů méně než je ve skutečnosti – viz dále).

Dá se považovat za předchůdce dnešních antropologů, neboť studoval člověka v různých souvislostech, jako první sledoval znaky rasových skupin, prováděl výzkum národních charakterů, vlivu prostředí na člověka a studoval lidskou schopnost adaptovat se na měnící se přírodní podmínky.

Na základě svých cest a studií sepsal Dějiny o padesáti dvou knihách, ve kterých navázal na Polybia a popsal historické události z let 14582 př. n. l.. Z díla se zachovaly jen fragmenty, ale i ty jsou velmi cenné zejména jako zeměpisný a národopisný materiál. Díky Poseidoniovi máme například informace o životě tehdejších keltských barbarů a v jeho díle najdeme i zmínky o druidech jako o filozofech a lidech zkušených v božských záležitostech.

Poseidóniův omyl při výpočtu délky zemského poloměru

[editovat | editovat zdroj]

Poseidónios byl jedním z prvních astronomů, kteří vypočítali délku zemského poloměru. Navázal na výpočty Eratosthena z Kyrény a na podkladě znalosti vzdálenosti mezi Alexandrií a Rhodem a z úhlového rozdílu spodních kulminací hvězdy Canopus na těchto dvou místech určil podle vzorce pro délku kruhového oblouku zemský poloměr jako 5300 kilometrů, tedy o celých 1000 kilometrů menší než je ve skutečnosti. Z tohoto údaje vycházel později Ptolemaios při tvorbě své první mapy světa a zpopularizoval jej tak, že jej převzali i středověcí mořeplavci, například Kryštof Kolumbus, který se díky tomu domníval, že doplul do Indie.

Jako zdroj Poseidóniova omylu se především uvádí špatné určení středového úhlu mezi Alexandrií a ostrovem Rhodos. Poseidóniovo pozorování, že v určité době je vidět hvězdu Canopus na Rhodu přímo na mořském horizontu, kdežto v Alexandrii asi 7°30' nad obzorem, bylo chybné, správná hodnota je 5°14'), přičemž ani vzdálenost obou míst nebyla na základě délky plavby lodí určena zcela přesně. Dalším možným důvodem omylu byla nejasnost v definici tehdejší délkové míry stadium, která se pohybovala od 154 do 215 metrů (podle některých údajů dokonce od 99 do 215 metrů).

  1. Crater Posidonius on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  2. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Hercules, str. 54, č. mapového listu 14, ISBN 80-85277-10-7

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]