Portál:První světová válka/Článek měsíce07
Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, následníka rakousko-uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu hlavním městě okupované Bosny a Hercegoviny. Během jízdy automobilem ulicemi města byl arcivévoda František Ferdinand napaden skupinou šesti atentátníků, jejichž vůdcem byl Danilo Ilić. Po předchozím nezdařeném bombovém útoku na kolonu vozů byli František Ferdinand d'Este a jeho choť, Žofie Chotková, zastřeleni bosenskosrbským příslušníkem organizace Mladá Bosna, Gavrilo Principem. Na vrcholu celého spiknutí stál velitel srbské vojenské rozvědky Dragutin Dimitrijević, jeho pravá ruka, major Vojislav Tankosić, a špion Rade Malobabić. Atentátníci, klíčoví členové sítě agentů a srbští vojenští činitelé zodpovědní za organizaci atentátu byli posléze uvězněni, souzeni a potrestáni. Pachatelé uvěznění na území Bosny byli souzeni v Sarajevu v říjnu 1914, ostatní aktéři byli souzeni v letech 1916 a 1917 před pololegálním soudem ve Francouzi okupované řecké Soluni. V odpovědi na atentát bylo Srbsku 23. července předloženo tzv. Červencové ultimátum. Atentát v Sarajevu se pro Rakousko-Uhersko stal záminkou k následnému vyhlášení války Srbsku a je považován za jednu z příčin první světové války.