Portál:Faerské ostrovy/Článek měsíce/2010

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

srpen[editovat zdroj]

Ólavsøka

Ólavsøka je státní svátek na Faerských ostrovech, slaví se 28. a hlavně 29. července. Je to den, kdy faerský parlament Løgting zahajuje zasedání. Ólavsøka doslova znamená Předvečer sv. Olava, což je odvozeno ode dne úmrtí norského krále svatého Olava Haraldssona v bitvě u Stiklestadu roku 1030.

Faeřané jsou jediní, kteří si vybrali den smrti svatého Olava jako svůj státní svátek, a to nejen z náboženského, ale také politického hlediska. Olav Haraldsson byl norský král, nikoli faerský, ale stal se faerským světcem. Slavením tohoto svátku Faeřané vyjadřují mimo jiné i svou národnost. V předvečer svátku, tedy 28. července se koná vyhlášený veslařský závod (kappróður), který je jedním z vrcholných sportovních událostí na ostrovech. Pozdravem v období svátku Ólavsøka ve faerštině je Góða Ólavsøku!

V den svátku se otevírá přes tisíc let starý parlament Løgting. Členové parlamentu, členové faerské vlády, biskup a další vysocí státní a zemští úředníci jsou v průvodu (Ólavsøkuskrúðgongan) z budovy parlamentu do Tórshavnské katedrály.

>> Více <<

červenec[editovat zdroj]

Lov velryb na Faerských ostrovech

Heðin Brú [ˈhejɪn bɹʉu] (17. srpna 1901, Skálavík18. května 1987, Tórshavn) byl pseudonym Hanse Jacoba Jacobsena, faerského spisovatele a překladatele. Brú je považován za nejvýznamnějšího faerského spisovatele své doby, je známý pro svůj svěží a ironický styl. Jeho novela Feðgar á ferð (Starý muž a jeho synové) byla Faeřany vybrána za Knihu 20. století.

Heðin Brú prožil své mládí v prostředí mezi rybáři, o kterých později jako spisovatel psal ve svých raných literárních dílech. Později se vydal na studia do Dánska, kde ve 20. letech studoval zemědělskou školu. Po studiích se vrátil zpět domů, a pracoval jako poradce pro zemědělství, pro Faerskou vládu. Vyvinul se v realistu, ale i ve výborného humoristu. Vedle vlastní tvorby byl také významným překladatelem do faerského jazyka.

Mezi jeho díla patří třeba povídky Fjallaskuggin a Flókatrøll nebo romány Lognbrá a Leikum fagurt. Mezi jeho nejznámější překladateslká díla patří Shakespearův Hamlet.

>> Více <<

červen[editovat zdroj]

Lov velryb na Faerských ostrovech

Lov velryb na Faerských ostrovech je provozován od časů prvních norských osad na Faerských ostrovech. Je regulován Faerskými autoritami, ale kvůli neshodám ohledně malých kytovců není lov pod dohledem Mezinárodní velrybářské komise. Okolo 950 kulohlavců černých je zabito každý rok, a to zejména v létě. Lovy, nazývané ve faerštině "grindadráp", jsou organizovány na úrovni místních komunit a jsou nekomerční; účastnit se jich může kdokoliv. Lovci nejprve obklopí kulohlavce širokým půlkruhem lodí a poté je pomalu zaženou do zátoky nebo ke dnu fjordu.

Většina Faeřanů se domnívá, že lov je podstatnou součástí jejich kultury a historie, bojovníci za práva zvířat ho ovšem kritizují jako zbytečný a krutý. Lovci na oplátku tvrdí, že většina novinářů nezná lovecké metody dostatečně a že nerozumí ekonomickému významu lovu.

Koncem prosince roku 2008 nedoporučily hlavní lékařské autority Faerských ostrovů maso kulohlavců kvůli vysoké hladině toxinů ve velrybách ke konzumaci.

>> Více <<

květen[editovat zdroj]

Gjógv

Gjógv (výslovnost: [ʤɛgv], dánsky: Gjov, doslova: rokle, roklina) je vesnice na severovýchodním cípu faerského ostrova Eysturoy, náležící do samosprávné obce Sunda kommuna. Na začátku roku 2009 zde žilo 41 obyvatel.

Vesnice se jmenuje podle 200 m vysoké rokliny. První zmínky o obci pocházejí z roku 1584, ale podle všeobecného názoru Gjógv existoval ještě mnohem dříve. V posledních 60 letech počet obyvatel velmi klesl, zřejmě o nějakých 170 občanů. Místní se živí rybolovem a prací v malé továrně. Nejbližší obchod s potravinami je v obci Eiði.

Mezi zajímavosti vesnice patří kostel z roku 1929, sousoší vytvořené Janusem Kambanem jako památník rybářům uhynulým na moři a také krásný přírodní přístav, který je i vyhledávaným turistickým místem. Ve vesnici se nachází také heliport sloužící zejména pro zdravotní pohotovost a záchranné operace na moři. V okolí je mnoho stezek k horám severně a západně od obce.

>> Více <<

duben[editovat zdroj]

Klaksvík

Klaksvík (dán.: Klaksvig, isl.: Klakksvík) je druhé největší město na Faerských ostrovech a současně i hlavní město faerského regionu Severní ostrovy (faersky: Norðuroyggjar) a obce Klaksvíkar kommuna.

Obec leží na ostrově Borðoy mezi dvěma zálivy. Území kommuny má rozlohu 72 km a ve městě žilo roku 2007 4 666 obyvatel. Klaksvík byl vytvořen roku 1938 spojením 4 vesnic. Přístav ve městě slouží rybářům i trajektům spojujícím faerské obce. Doprava je umožněna i podmořským tunelem do Leirvíku. V Klaksvíku sídlí jeden ze dvou pivovarů na Faerských ostrovech - Föroya Bjór.

Mezi památky a místa k navštívení ve městě patří moderní kostel Christianskirkjan, Muzeum Faerských ostrovů nebo uměle vysazený les Viðarlundin úti í Grøv na jihovýchodě města. Ve městě je stadion Injector Arena, na kterém hraje domácí zápasy fotbalový tým KÍ Klaksvík.

>> Více <<

březen[editovat zdroj]

Slættaratindur

Eysturoy (dán.: Østerø, isl.: Austurey, čes.: východní ostrov) je druhý největší a nejlidnatější ostrov Faerských ostrovů.

Má 286,3 km² a 10 810 obyvatel, hustota zalidnění je 37 obyvatel na km2. V osmi kommunách se zde nachází celkem 37 obcí. Důležitými městy jsou na severu Fuglafjørður a na jihu Runavík a Nes. Fuglafjørður je největším městem na ostrově s 1 542 obyvateli.

Na západě je Eysturoy oddělen od ostrova Streymoy průlivem Sundini. Eysturoy je velmi hornatý, je zde 66 hor, z nichž největší Slættaratindur měřící 882 m se nachází na severu ostrova. 0,7 % ostrova tvoří voda, z toho nejvíce jezera Eiðisvatn a Toftavatn. U severního cípu ostrova naleznete známé čedičové útesy Risin og Kellingin (Obr a Čarodějnice).

>> Více <<