Ponte Morandi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o mostu v Janově. O mostu v Toskánsku pojednává článek Ponte Morandi (Vagli Sotto).
Ponte Morandi
Polcevera da Coronata2.jpg
Základní údaje
KontinentEvropa
StátItálieItálie Itálie
KomunikaceDálnice A10 a evropská silnice E80
PřesŽelezniční trať Turín–Janov
ŘekaPolcevera
SprávceAutostrade per l'Italia
ArchitektRiccardo Morandi
Otevřen4. září 1967
Uzavřen14. srpen 2018 (zhroucení)
Souřadnice
Parametry
Typzavěšený most
Materiálželezobeton a předpjatý beton
Délka1182 m
Výška90 m
Max. rozpětí208 m
Mapa
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ponte Morandi (česky doslova Morandiho most), viadotto Polcevera či ponte delle Condotte byl dálniční zavěšený betonový most přes údolí řeky Polcevera ve městě Janově v Ligurii v severozápadní Itálii. Nebyl pojmenovaný, neoficiálně byl označován podle řeky Polcevera, podle investorské vodovodní společnosti nebo podle svého architekta, Riccarda Morandiho. Vedla přes něj dálnice A10. Most vedl přes řeku, nákupní centra, továrny, obytné domy a železniční trať. Betonový zavěšený most sloužil od roku 1967 až do 14. srpna 2018, kdy se při prudkých deštích a bouři za provozu část mostu zřítila. Zřícení si vyžádalo nejméně 43 mrtvých.[1] Zbylé části mostu byly strženy odstřelením 28. srpna 2019.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Most byl vybudován v letech 1963–1967 italskou společností Società Italiana per Condotte d’Acqua. Stavba měla celkovou délku 1102 metrů, mostovka byla umístěna ve výšce 45 m nad terénem. Most byl zavěšen na třech betonových pilířích, které dosahovaly výšky 90 m. Nejdelší mostní pole měřilo celkem 210 metrů. Most byl ve své době unikátní konstrukce.[2] Váhu mostu přenášely především jednotlivé pilíře, které měly tvar písmene V; lana byla zavěšena jen na několika místech. Ve své době se tato konstrukce ukázala být méně ekonomickým řešením než klasické zavěšené mosty, a proto byla realizována jen v několika málo případech (rovněž také i u mostu Generála Rafaela Urdanety ve Venezuele).

Most byl slavnostně otevřen dne 4. září 1967 za přítomnosti prezidenta Itálie Giuseppeho Saragata.

Mezi roky 2016–2017 prošel most částečnou rekonstrukcí.

Zhroucení[editovat | editovat zdroj]

Zhroucený most

Ke zhroucení mostu došlo náhle v dopoledních hodinách dne 14. srpna 2018. Možným vysvětlením náhlého kolapsu je koroze taženého závěsu, ke které mohlo dojít po degradaci betonové krycí vrstvy. Zřícení mohl napomoci i silný déšť, vítr a blesk, který údajně zasáhl jeden z pilířů mostu. Zřítila se pouze část mostu s jedním pilířem; trosky dopadly do prostoru trati Janov–Turín a do okolních skladišť. Po neštěstí bylo potvrzeno 43 obětí pádu.

Budovy bezprostředně pod mostem byly okamžitě po pádu evakuovány a nakonec i strženy v rámci projektu výstavby nového mostu.[3] spousta lidí (hlavně z ulice Via Enrico Porro) přišlo o své domovy.

Dne 28. června 2019 v 9:37 byl odstřelen pyrotechniky zbytek mostu. Akci provázela bezpečnostní opatření. Na 3,5 tisíce obyvatel muselo kvůli odstřelu dočasně opustit domovy a v minutách před odstřelem zněly ve městě sirény. Řízenou demolici sledovali na místě přihlížející včetně členů vlády a vysílala ji také italská televize. Úspěšný odstřel ocenili přihlížející potleskem. Velký oblak prachu kropila vodní děla. Po odstřelu byla kontrolována statika přilehlých domů.[3]

Nový most[editovat | editovat zdroj]

Na místě původního Morandiho mostu začal ihned po pádu vznikat nový projekt místního rodáka, slavného architekta Renza Piana. Ten navrhl nový most zdarma a toto dílo z oceli připomíná tvar lodi. V noci most svítí pomocí elektřiny, kterou most vytváří pomocí solárních panelů.[3] Stavba nového mostu začala koncem srpna 2019 a dokončena byla 3. srpna 2020.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ponte Morandi na anglické Wikipedii.

  1. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/padal-jsem-10-metru-a-pak-narazil-na-beton-prezivsi-popisuje-kolaps-janovskeho-kolosu-53946
  2. Článek na portálu The Guardian.com (anglicky)
  3. a b c ČTK. Poslední dějství katastrofy janovského mostu: pyrotechnici odstřelili zbylé pilíře. E15.cz [online]. 2019-06-28 [cit. 2019-06-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]