Přeskočit na obsah

Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech je třetí pilíř Evropské unie, zaměřuje se na justiční spolupráci mezi členskými státy Evropské unie. Do systému evropského práva byl zaveden Maastrichtskou smlouvou, do té doby měly podobné formy spolupráce v rámci Evropského společenství charakter standardních mezinárodních smluv. Rozhodnutí jsou přijímána Radou Evropské unie na základě jednomyslnosti.

Oblasti spolupráce ve třetím pilíři

[editovat | editovat zdroj]

Původně byly do třetího pilíře zahrnuty i oblasti související s překračováním vnitřních hranic EU, vízové a azylové politiky a soudní spolupráce v občanskoprávních věcech, v roce 1999 byly tyto agendy Amsterdamskou smlouvou přesunuty do oblasti prvního pilíře.

Nástroje pro realizaci cílů třetího pilíře

[editovat | editovat zdroj]
  • spolupráce ministerstev, soudních, policejních a celních orgánů
  • usnadnění vydávání trestně stíhaných nebo odsouzených osob do zahraničí ("evropský zatýkací rozkaz")
  • harmonizace právních předpisů
  • shromažďování, zpracování výměna informací

Důležité instituce

[editovat | editovat zdroj]

Europol – evropský policejní úřad, specializuje se na potírání přeshraniční organizované kriminality

Eurojust – zabezpečuje koordinaci mezi justičními orgány v případě trestního stíhání ve více zemích EU současně

Evropský úřad pro boj proti podvodům – evropský úřad pro potírání podvodných jednání

Politika Evropské unie – „Tři pilíře

I. Evropská společenství

II. Společná zahraniční
a bezpečnostní politika

III. Policejní a justiční spolupráce

Zahraniční politika:

Bezpečnostní politika: