Polínský vrch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Polínský vrch
Vrchol 684,4 m n. m.
Poznámka nejvyšší vrchol Úterské pahorkatiny
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko
Pohoří Tepelská vrchovina /
Bezdružická vrchovina /
Krasíkovská vrchovina /
Úterská pahorkatina
Souřadnice
Polínský vrch
Polínský vrch
Hornina nefelinický bazanit
Povodí Mže
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Polínský vrch je kopec sopečného původu v Tepelské vrchoviněokrese Plzeň-sever. Vrchol dosahuje nadmořské výšky 684,4 metru. Přímo přes něj vede hranice katastrálních území obce Krsy a její místní části Polínek.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V první polovině osmdesátých let dvacátého století na Polínském vrchu objevili a částečně prozkoumali Jaroslav Bašta a Dara Baštová tři pravěká výšinná sídliště. Největší z nich se nacházelo na západním výběžku nad údolím Dolského potoka. Keramika zde nalezená pocházela ze staršího eneolitu, z období chamské kultury, pozdní doby halštatské a ze třináctého století. Druhé sídliště na severním výběžku vrchu mohlo být podle tvarů terénu opevněné, ale malé množství nálezů z lokality neumožnilo její datování. Třetí sídliště leželo na severním okraji vrcholové plošiny a osídleno bylo v době staršího eneolitu a snad i v pozdní době halštatské.[2]

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Vrch je významným bodem a samostatnou částí geomorfologického podokrsku Úterská pahorkatina, kde je jejím nejvyšším vrcholem.[3] Ta patří do geomorfologického okrsku Krasíkovská vrchovina,[4] který je součástí podcelku Bezdružická vrchovinaTepelské vrchovině.[1] Má charakter stolové hory, která je pozůstatkem lávového příkrovu tvořeného nefelinickým bazanitem. Pod příkrovem se nachází starší fylitové podloží.[4] Ve strmých svazích byl v první polovině dvacátého století otevřen lom na těžbu kamene určeného ke stavbě silnic, jehož až dvacet metrů vysoké stěny využívají horolezci a lze na nich pozorovat sloupcovou odlučnost horniny.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Vrch leží mimo značené turistické trasy, ale na vrchol vede neznačená lesní cesta, která odbočuje ze silnice z Polínek do Krs.[5] Částečně odlesněné svahy a vrchol umožňují výhled k severu.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-10-22]. Dostupné online. 
  2. BAŠTOVÁ, Dara. Pravěké osídlení povodí Úterského potoka. Archeologické rozhledy. 1986, roč. XXXVIII, čís. 2, s. 8–14. 
  3. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky) 
  4. a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Polínský vrch, s. 356. 
  5. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-10-22]. Dostupné online. 
  6. JANOŠKA, Martin. Sopky a sopečné vrchy České republiky. Praha: Academia, 2013. 416 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2231-8. Kapitola Polínský vrch, s. 64.