Pojistná smlouva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

Právní úprava[editovat | editovat zdroj]

Pojistná smlouva je upravena zejména občanským zákoníkem (§ 2758 - § 2872). Některé vztahy účastníků pojištění pak upravují také zvláštní předpisy, jako je např. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Pojistné vztahy účastníků pojištění uzavřeného mezi 1. 1. 2005 - 31. 12. 2013 se řídí zákonem o pojistné smlouvě. Pojistné vztahy účastníků pojištění uzavřeného před 1. 1. 2005 se řídí ustanoveními části osmé hlavy patnácté starého občanského zákoníku (§ 788–828).

Forma smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Pojistná smlouva musí mít písemnou formu, s výjimkou případů, kdy zakládá pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 rok (krátkodobé pojištění).[1]

Pojistka[editovat | editovat zdroj]

Jako potvrzení o uzavření smlouvy vydá pojistitel pojištěnému pojistku. Byla-li smlouva uzavřena v písemné formě, uvede pojistitel v pojistce alespoň[2]

  • číslo smlouvy,
  • určení pojistitele a pojistníka,
  • určení oprávněné osoby nebo způsobu, jakým bude určena,
  • pojistnou událost a pojistné nebezpečí,
  • výši pojistného, jeho splatnost a údaj, zda se jedná o pojištění běžné či jednorázové,
  • pojistnou dobu.

Nebyla-li smlouva uzavřena písemně, obsahuje pojistka dále ještě:

  • případná odchylná ujednání od pojistných podmínek,
  • bylo-li při pojištění osob ujednáno, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, pak i způsob výše určení podílu.

Pojistné podmínky[editovat | editovat zdroj]

Pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.[3]

Vznik pojistné smlouvy[editovat | editovat zdroj]

K uzavření pojistné smlouvy je třeba, aby nabídka byla přijat ve lhůtě, kterou navrhovatel určil, a neurčil-li ji, do 1 měsíce ode dne, kdy osoba, které byl návrh určen, tento závazek obdržela (je-li podmínkou uzavření pojistné smlouvy lékařská prohlídka, pak tato lhůta činí 2 měsíce). Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce.[4]

Základní práva a povinnosti účastníků[editovat | editovat zdroj]

Pojistitel má:

  • povinnost poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, a to do 15 dnů po skončení likvidace pojistné události, není-li splatnost pojistného plnění sjednána jinak;[5]
  • povinnost vydat pojistníkovi pojistku (v případě její ztráty i druhopis pojistky);[6]
  • sdělit pojistníkovi na jeho žádost zásady pro stanovení výše pojistného;[7]
  • právo v zákonem přípustných případech[8] upravit výši běžného pojistného na další pojistné období a současně povinnost toto sdělit pojistníkovi nejpozději 2 měsíce před splatností;
  • právo započíst dlužné částky pojistného proti pojistnému plnění;[9]
  • povinnost přijmout pojistné i od pojistníkova zástavního věřitele, od oprávněné osoby nebo od pojištěného;[10]
  • povinnost při jednání o uzavření smlouvy odpovědět zájemci o pojištění nebo při jednání o změně smlouvy odpovědět pojistníkovi na písemné dotazy týkající se pojištění pravdivě a úplně;[11]
  • upozornit zájemce o pojištění na nesrovnalost mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky, musí-li si jí být pojistitel při uzavírání smlouvy vědom;[12]
  • povinnost v průběhu pojistné doby úměrně snížit pojistné, jestliže se riziko podstatně sníží (neplatí ve většině pojištění osob);[13]
  • právo navrhnout novou výši pojistného či vypovědět smlouvu, jestliže se pojistné riziko zvýší a pojistitel prokáže, že by smlouvu uzavřel za jiných podmínek nebo že by ji neuzavřel, pokud by zvýšené riziko existovalo již při uzavírání smlouvy, a to do jednoho měsíce od oznámení změny rizika (neplatí ve většině pojištění osob);[14]
  • povinnost zahájit likvidaci bez zbytečného odkladu po oznámení události;[15]
  • povinnost ukončit likvidaci do 3 měsíců od nahlášení nebo sdělit důvody, pro které nelze likvidaci ukončit, a poskytnout přiměřenou zálohu (neplatí v případě zdržení z viny protistrany).[16]

Pojistník má:

  • povinnost platit pojistné;
  • právo na pojistné plnění pouze pokud má k jeho přijetí souhlas od pojištěného;[17]
  • při jednání o pojištění nebo při jednání o změně smlouvy zodpovědět pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek;[18]
  • povinnost bez pojistitelova souhlasu nečinit nic, co zvyšuje pojistné nebezpečí, ani to třetí osobě dovolit; zjistí-li až dodatečně, že se tohoto dopustil nebo že se pojistné nebezpečí zvýšilo nezávisle na jeho vůli, bez zbytečného odkladu to oznámit pojistiteli;[19]
  • vznikne-li vícenásobné pojištění, oznámit to bez zbytečného odkladu každému pojistiteli a v oznámení uvést další pojistitele a pojistné částky nebo limity pojistného plnění ujednané v ostatních smlouvách;[20]
  • povinnost bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit pojistnou událost, podat mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění, předložit pojistiteli potřebné doklady a postupovat způsobem ujednaným ve smlouvě;[21]
  • povinnost bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit zvýšení pojistného rizika.[22]

Následky porušení povinností[editovat | editovat zdroj]

Poruší-li pojistník nebo pojištěný některou z povinností, následkem čehož bylo stanoveno nižší pojistné nebo porušení povinností mělo podstatný vliv na vznik, průběh nebo rozsah pojistné události, může pojistitel úměrně snížit pojistné plnění.[23]

Pojistitel může odmítnout plnění ze smlouvy, byla-li příčinou pojistné události skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události, kterou při sjednávání pojištění nebo jeho změny nemohl zjistit v důsledku zaviněného porušení povinnosti k pravdivým sdělením a pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo pokud by ji uzavřel za jiných podmínek.[24]

Zánik pojištění[editovat | editovat zdroj]

  1. Uplynutím pojistné doby – Obvykle bývá sjednávána tzv. automatická prolongace - pojištění se automaticky prodlužuje o stejnou dobu, pokud některá ze stran smlouvy 6 týdnů před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně, že na dalším trvání nemá zájem.[25]
  2. Nezaplacením pojistného – Pojištění končí po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v zaslané upomínce (nejméně 1 měsíc).[26]
  3. Vzájemnou dohodou
  4. Výpovědí – Pojištění může vypovědět pojistník i pojistitel ke konci pojistného období a to 6 týdnů předem (pojistitel takto nemůže vypovědět životní pojištění), nebo do 2 měsíců od uzavření pojistné smlouvy, anebo do 3 měsíců od oznámení vzniku pojistné události (pojistitel takto nemůže vypovědět životní pojištění).[27] Pojistitel může smlouvu vypovědět v průběhu pojistné doby také při zvýšení pojistného rizika (viz výše - práva a povinnosti pojistitele). Pojistník může smlouvu vypovědět při převodu pojistného kmene na jiného pojistitele.[28]
  5. Odstoupením – Pojistník i pojistitel mohou od smlouvy odstoupit, jestliže při sjednávání pojistné smlouvy byly písemné dotazy zodpovězeny druhou stranou nepravdivě nebo neúplně.[29] Pojistník může odstoupit do 14 dnů (do 30 dnů u životního pojištění) od pojistné smlouvy uzavřené na dálku, např. po internetu nebo telefonu (neplatí pro cestovní pojištění kratší než 1 měsíc).[30]
  6. Zánikem pojistného zájmu, zánikem pojistného nebezpečí, smrtí pojištěné osoby, zánikem pojištěné právnické osoby bez právního nástupce, odmítnutím pojistného plnění.[31]

Vymezení použitých pojmů[editovat | editovat zdroj]

  • nahodilá událost – skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda nebo kdy v době trvání pojištění nastane
  • pojistná událost – nahodilá událost blíže označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik pojistitele poskytnou
  • pojistné plnění – částka, která je vyplacena v případě pojistné události
  • pojistná doba – doba, na kterou bylo pojištění sjednáno
  • pojistitel – právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost (pojišťovna)
  • pojistník – osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu
  • pojištěný – osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jiné hodnoty se pojištění vztahuje
  • oprávněná osoba - osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění
  • pojistné nebezpečí – možná příčina vzniku pojistné události
  • pojistné riziko – míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím
  • pojistné – úplata za pojištění
  • běžné pojistné – pojistné stanovené za časové období dohodnuté v pojistné smlouvě (pojistné období)
  • jednorázové pojistné – pojistné stanovené na celou dobu,na které bylo pojištění sjednáno
  • likvidace pojistné události - šetření pojistitele nutné k zjištění rozsahu plnit

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "OZ"), § 2758, [cit. 2014-01-01]. Dostupné online.
  2. § 2777 OZ
  3. § 2774 OZ
  4. § 2759 OZ
  5. § 2798 OZ
  6. § 2775 OZ
  7. § 2783 OZ
  8. § 2785 - 2786 OZ
  9. § 2787 OZ
  10. § 2784 OZ
  11. § 2789 OZ
  12. § 2789 OZ
  13. § 2794 - § 2795 OZ
  14. § 2791 - § 2795 OZ
  15. § 2797 OZ
  16. § 2798 OZ
  17. § 2767 OZ
  18. § 2788 OZ
  19. § 2790 OZ
  20. § 2818 OZ
  21. § 2796 OZ
  22. § 2790 OZ
  23. § 2800 OZ
  24. § 2809 OZ
  25. § 2803 OZ
  26. § 2804 OZ
  27. § 2805 OZ
  28. § 2806 OZ
  29. § 2808 odst. 1 OZ
  30. § 2808 odst. 3-4 OZ
  31. § 2810 OZ

Související články[editovat | editovat zdroj]