Podmokly (hrad)
| Podmokly | |
|---|---|
 Celkový pohled na lokalitu s budovou hospodářského dvora | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 2. polovina 13. století |
| Zánik | počátek 17. století |
| Stavebník | Jindřich z Podmokel |
| Další majitelé | Jindřich Lozský z Rabštejna Markvart z Hrádku |
| Poloha | |
| Adresa | ostroh nad Zámeckým rybníkem v Podmoklech, Úněšov,  Česko |
| Souřadnice | 49°52′7,15″ s. š., 13°10′43,06″ v. d. |
  Podmokly | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 17859/4-1605 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podmokly jsou zaniklý hrad v sousedství hospodářského dvora ve stejnojmenné vesnici v okrese Plzeň-sever. Zbytky hradu se nacházejí na nevýrazné ostrožně nad Zámeckým rybníkem v nadmořské výšce kolem 490 metrů. Od roku 1964 jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1269, kdy na něm sídlil Jindřich z Podmokel. V roce 1468 hrad neúspěšně obléhalo křižácké vojsko vypravené proti Jiřímu z Poděbrad. Hrad patřil Jindřichovým potomkům až do roku 1513. Po nich je uváděn jako majitel Jindřich Lozský z Rabštejna a od roku 1525 rod pánů ze Schönreitu. Na počátku 17. století ho od nich získal Markvart z Hrádku, který ho připojil k hradu Dolní Bělá. Zdejší hrad zůstal bez využití, zpustl a jeho zdivo bylo rozebráno na stavbu sousedního barokního hospodářského dvora, v jehož zdivu se dochovaly tesané architektonické články.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Obranný systém hradu byl narušen mnohem mladší cestou, která vede směrem od hospodářského dvora.[3] Samotný hrad se dělil na předhradí a jádro vejčitého půdorysu o rozměrech 30 × 60 m opevněné dvojitým valem a příkopem.[2] Podle vyobrazení z roku 1692 měl hrad bránu s menší brankou pro pěší.[3]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Cesta na hrad vede po hrázi Zámeckého rybníka a obchází zprava areál barokního hospodářského dvora. Hned za ním odbočuje doleva nevýrazná lesní cesta, která vede přímo na ostrožnu se zbytky hradu. Ve vegetační sezóně je lokalita zarostlá a obtížně přístupná.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-11]. Identifikátor záznamu 128526 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Podmokly, s. 439.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Kapitola Podmokly, s. 92.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Kapitola Podmokly, s. 80.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze v okolí Kralovic a Plas, s. 126.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podmokly na Wikimedia Commons - Podmokly na Hrady.cz
