Podmokly (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Podmokly
Celkový pohled na lokalitu s budovou hospodářského dvora
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 2. polovina 13. století
Zánik počátek 17. století
Stavebník Jindřich z Podmokel
Další majitelé Jindřich Lozský z Rabštejna
Markvart z Hrádku
Poloha
Adresa ostroh nad Zámeckým rybníkem v Podmoklech, Úněšov, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Podmokly
Podmokly
Další informace
Kód památky 17859/4-1605 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podmokly jsou zaniklý hrad v sousedství hospodářského dvora ve stejnojmenné vesnici v okrese Plzeň-sever. Zbytky hradu se nacházejí na nevýrazné ostrožně nad Zámeckým rybníkem v nadmořské výšce kolem 490 m n. m. Od roku 1958 jsou chráněny jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Fragment zdiva odkrytého ve výkopu

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1269, kdy na něm sídlil Jindřich z Podmokel. V roce 1468 hrad neúspěšně obléhalo křižácké vojsko vypravené proti Jiřímu z Poděbrad. Hrad patřil Jindřichovým potomkům až do roku 1513. Po nich je uváděn jako majitel Jindřich Lozský z Rabštejna a od roku 1525 rod pánů ze Schönreitu. Na počátku 17. století ho od nich získal Markvart z Hrádku, který ho připojil k hradu Dolní Bělá. Zdejší hrad zůstal bez využití, zpustl a jeho zdivo bylo rozebráno na stavbu sousedního barokního hospodářského dvora, v jehož zdivu se dochovaly tesané architektonické články.[2]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Obranný systém hradu byl narušen mnohem mladší cestou, která vede směrem od hospodářského dvora.[3] Samotný hrad se dělil na předhradí a jádro vejčitého půdorysu o rozměrech 30 × 60 m opevněné dvojitým valem a příkopem.[2] Podle vyobrazení z roku 1692 měl hrad bránu s menší brankou pro pěší.[3]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Cesta na hrad vede po hrázi Zámeckého rybníka a obchází zprava areál barokního hospodářského dvora. Hned za ním odbočuje doleva nevýrazná lesní cesta, která vede přímo na ostrožnu se zbytky hradu. Ve vegetační sezóně je lokalita zarostlá a obtížně přístupná.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-31]. Identifikátor záznamu 128526 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Podmokly, s. 439. 
  3. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Kapitola Podmokly, s. 92. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Kapitola Podmokly, s. 80. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze v okolí Kralovic a Plas, s. 126. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]