Pivovarské kvasinky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pivovarské kvasinky

Pivovarské kvasinky se v provozní praxi nazývají „kvasnice“. Používají se při výrobě piva.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku kvasinky.

Pivovarské kvasinky jsou jednobuněčné organismy, které mají schopnost přeměňovat zkvasitelné cukry na ethanol (alkohol) a oxid uhličitý. Kromě těchto hlavních produktů metabolismu vytvářejí i řadu vedlejších metabolitů jako jsou estery, vyšší alkoholy a kyseliny, které se významnou měrou podílejí na utváření senzorických vlastností piva.[1]

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Podle oficiální taxonomie nejsou jednoznačně odlišovány kvasinky pivovarské od divokých. Proto existuje několik používaných taxonomických variant. Nejvhodnější označení pro druh spodních pivovarských kvasinek je Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum carlsbergensis a pro svrchní pivovarské kvasinky Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae.[2]

Historie pivovarské výroby byla až do vynálezu chlazení v polovině 19. století výhradně spojena s kvasinkami svrchního kvašení. V současnosti jsou používány oba základní druhy a poskytují odlišné typy piv. Svrchní kvasinky slouží hlavně pro výrobu piva typů „ale“, „porter“, „stout“ a spodní pro piva plzeňského typu.[2]

Provozní praxe[editovat | editovat zdroj]

V provozní praxi se hmota pivovarských kvasnic nazývá „kvasnice“.[3] Kvasinky jsou schopny využívat jednoduché cukry (glukosu, fruktosu, galaktosu), disacharidy (sacharosu, maltosu) a některé trisacharidy (rafinosu, maltotriosu).[2] Zmíněné sacharidy se do mladiny převedou ze sladu v procesu rmutování. Během hlavního kvašení piva se sacharidy (cukry) řízeně přemění na alkohol a oxid uhličitý za současného vytvoření chuťového charakteru piva. Celková doba hlavního kvašení je obvykle 6 až 10 dní je dána množstvím přítomných zkvasitelných cukrů.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BRIGGS, D. E. et al. Science and Praktice, Woodhead Publishing limited Cambridge England, 2004.
  2. a b c d KOSAŘ, K.; PROCHÁZKA, S. Technologie výroby sladu a piva, VÚPS, a. s., 2000
  3. BASAŘOVÁ G., ČEPIČKA, J. Sladařství a pivovarství, SNTL, Praha, 1985

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]