Piastovská věž (Těšín)
| Piastovská věž | |
|---|---|
 obranná věž | |
| Účel stavby | |
obranná věž | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotika |
| Architekt | Petr Parléř |
| Výstavba | 13. století |
| Materiály | kámen, cihla, dřevo |
| Stavebník | Přemysl I. Nošák |
| Další majitelé | Těšínská větev Piastovců Habsburkové Polsko |
| Současný majitel | Šeršníkovo muzeum Těšín |
| Poloha | |
| Adresa | Těšín,  Polsko |
| Souřadnice | 49°45′5,08″ s. š., 18°37′34,07″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | R/469/56, 211/60, 243/77 a A/1085/22 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Piastovská věž v Těšíně je obranná věž[1], pozůstatek z původního hradu Těšínských Piastovců v Těšíně (Slezské vojvodství, Polsko), na Zámeckém vrchu. Původně zde byly čtyři takovéto věže, dochovala se jediná. Věž je památkově chráněna[2] a je veřejně přístupná. Z ochozu je výhled na Těšín, Český Těšín. Při dobré viditelnosti je pak vidět panorama Beskyd[3].
Historie
[editovat | editovat zdroj]Piastovská věž byla postavena v první polovině 14. století. Tvořila část horního hradu a jako jedna ze čtyřech věží byla opravdovým prvkem obranného systému hradu v době vlády Piastovců.[4] Věž byla nadstavena v druhé polovině 14. století a byla ozdobena nárožními erbovními štíty s vyobrazením Piastovské orlice. Koncem 15. století byla nadstavena o další patro s cimbuřím a obkladem z cihly. V té době byla na věži postavena také střecha (stanového typu).[5]
Věž má téměř 30 metrů a na ochoz vede 120 schodů. Věž je složena ze čtyř základní části:
- Podzemní část: Je hluboká asi 6 metrů a v minulosti plnila roli žaláře.
- Spodní část: Je široká 9 metrů a má výšku 10 metrů. Tato část věže sloužila jako skladiště, ev. hospodářské zázemí.
- Střední část: Sloužila jako obytná část pro strážné. Byla vysoká 15 metrů a široká 8,5 metrů.
- Vrcholová část: Má výšku 4 metry a měla obrannou funkci. Ve středověku byla kryta střechou, pod kterou byla obranná veranda. Rohy horní části byly opatřeny arkýřovými okny v podobě kulatých věží.[6]
Vnitřek věže je prosvětlen pomocí oken různých tvarů a velikostí, zejména s obrannou funkcí. Hrad, stejně jako věž, v minulosti mnohokrát podlehly požárům. Požáry z let 1484, 1520, 1552, 1570 a 1603 měly vliv na stav objektu. Největší škody však způsobila Třicetiletá válka. V roce 1647 rakouská vojska obléhala piastovský hrad, který byl tou dobou v držení švédské jednotky, která jej obsadila. V důsledku bojů a ostřelování z děl byla poškozena střecha věže, a také nárožní věžičky a velká část horní části. Od té doby hrad pomalu chátral a stával se ruinou.[6]
Věž byla několikrát opravena. Mezi roky 1819 a 1840 byla stanová střecha nahrazena střechou pultovou. Na věž byly umístěny hodiny.[3] V 20. století byla věž restaurována v letech 1976–1989, kdy byla dostavěna vyhlídková terasa na vrcholu věže, bylo obnoveno cihlové obložení a obnoveny erbovní štíty.
Poslední oprava proběhla v roce 2015. V horní části bylo opraveno cimbuří. byly opraveny betonové schody, byly doplněny chybějící stavební prvky, opravena podesta a strop posledního patra.[7]
Z hlediska historie byla tato věž uznána za symbol města Těšín. Jako svědectví její minulosti, spojení s Piastovci a ostrahy hranice nad řekou Olší (polsky Olza).[3]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Piastovská věž se nachází na vrcholu kopce v jeho severozápadní části. Gotická, zděná z cihly, byla postavená v první polovině 14. století, nároží je ze štípaných kamenných bloků, stejně tak jsou provedena i ostění oken. Horní část je provedena z cihly. Zdění je provedeno tzv. vazbou polsko-gotickou.[8]
Věž je postavena na čtvercovém půdorysu. Suterén s částečnými sklepy je zahlouben. Z této části měla vést podzemní chodba mimo hradní zdi.[9]
Věž je celkem pětipodlažní s výškou 24 m. Stěny v dolních částech mají tloušťku do 2 m, uvnitř se zužují směrem nahoru s úskoky. Obdélníková okna jsou gotická, ukončena půlkruhem, nebo lomením. V horní části byla v 15. století postavená zděná veranda, podepřená kamennými krakorci a se střílnami a cimbuřím. Jak je vidět na rytině z roku 1735, věž byla původně pokryta stanovou střechou se samostatnými věžemi nad rohovými arkýřovými okny.[3] Pod nárožními arkýřovými okny byly čtyři kamenné gotické erbovní štíty z konce 14. století s Piastovskými orlicemi[10], zdobeny mělkým reliéfem. Zde jde nejspíše o dílo z dílny pražského mistra Petra Parléře.[9]
-
Pohled na věž -
Pohled na ochoz věže s erbem - Piastovský orel -
Panorama města Český Těšín a Beskydy -
Pohled na věž
Návštěvní doba
[editovat | editovat zdroj]Rotundu je možné navštívit denně, mimo několik vybraných dní (Velikonoce a Vánoce):[11]
- červen, červenec, srpen: od 9:00 do 19:00
- leden, únor, listopad, prosinec: od 9:00 do 16:00
- březen, duben, říjen: od 9:00 do 17:00
- květen, září: od 9:00 do 18:00
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Osoby, které mají legitimaci vydanou organizací "Zamek Cieszyn", mohou na této věž bezplatně přenocovat.[12]
- Existuje internetová stránka, která ukazuje panorama města Těšín z této věže.[13]
- Poblíž Piastovské věže, je v podzemí nejdelší ledový tunel v Evropě, s délkou 65 metrů, který sloužil k uchování piva.[14] Byl vyhlouben ve skále pod Zámeckým vrchem. Vchod do tunelu byl v pivovaru Bracki Browar Zamkowy (volný překlad Bratrský zámecký pivovar, je znám jako Zámecký pivovar Těšín). Věž je součásti etiket tohoto pivovaru.[15]
- Piastovská věž je umístěna vedle rotundy sv. Mikuláše a sv. Václava na turistickém odznaku (číslo 173, Polsko).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Terminologie V | O hradech.eu. www.ohradech.eu [online]. Dostupné online.
- ↑ Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie. 2018-09-30.
- ↑ a b c d Sosna Władysław: Cieszyn. Przewodnik krajoznawczy. Cieszyn: Urząd Miejski w Cieszynie, 1993, s. 98-99.
- ↑ Janusz Spyra, Szlak książąt cieszyńskich. Piastowie, Cieszyn: Biuro Promocji i Informacji. Urząd Miejski w Cieszynie, 2007, s. 24–26
- ↑ Gappa Solutions, Znaczki Turystyczne - No. 173 Rotunda św. Mikołaja i Wieża Piastowska w Cieszynie, www.znaczki-turystyczne.pl
- ↑ a b Optimal, Wieża Piastowska – Cieszyn.pl – serwis informacyjny, www.cieszyn.pl
- ↑ Zamek Cieszyn – Remont Wieży Piastowskiej
- ↑ Rejduch-Samkowa Izabela, Samek Jan (red.): Katalog zabytków sztuki w Polsce. Tom VI. Województwo katowickie. Zeszyt 3. Miasto Cieszyn i powiat cieszyński. Warszawa: Instytut Sztuki PAN i Wojewódzki Konserwator Zabytków w Katowicach, 1974, s. 26.
- ↑ a b Sosna Władysław: Cieszyn. Warszawa: Wydawnictwo Arkady, 1982, s. 19-20.
- ↑ DALSIMORAVAK. O Moravě pro Moravany [online]. 2013-09-01 [cit. 2019-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Zamek Cieszyn - Wzgórze Zamkowe
- ↑ Cieszyński Zamek w kosmosie (fotorelacja) | Gazetacodzienna, gazetacodzienna.pl
- ↑ Wirtualny Spacer, wycieczki.silesia.travel
- ↑ Tunel lodowy (Lodownia), Cieszyn - zdjęcia. cieszyn.fotopolska.eu [online]. Dostupné online.
- ↑ Industriada w cieszyńskim browarze Archivováno 14. 7. 2020 na Wayback Machine., jasnet.pl
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Bogusław Czechowicz, Idzi Panic, Janusz Spyra, Aleksander Dorda, Zofia Jagosz-Zarzycka, Wiesław Kuś, Bożena Małachowska: Dzieje Cieszyna od pradziejów do czasów współczesnych. Tom 1 Dzieje Cieszyna od zarania do schyłku średniowiecza (1528)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Piastovská věž na Wikimedia Commons - Piastovská věž: Virtuální prohlídka
- Cíle a trasy
- Piastovská věž Archivováno 13. 3. 2019 na Wayback Machine.
- Město Český Těšín: Piastovská věž