Philippe Adams

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Philippe Adams
Stát Belgie Belgie
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní sezóny 1994
Týmy Lotus
Závody 2
Mistr světa 0
Vyhrané závody 0
Stupně vítězů 0
Pole positions 0
Nejrychlejší kola 0
První závod Grand Prix Belgie 1994
Poslední závod Grand Prix Portugalska 1994

Philippe Adams (* 19. listopadu 1969 Mouscron, Belgie) je bývalý belgický automobilový závodník. Mistr Velké Británie formule 2, vicemistr britské formule 3 a účastník formule 1 v roce 1994.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Philippe Adams se narodil 19. listopadu 1969 v belgickém městečku Mouscron. V roce 1981, tedy ve svých 12 letech začal závodit na motokárách, v roce 1984 již sedí v opravdovém závodním voze. Do povědomí všech se dostal v roce 1988, když startoval v evropském šampionátu Opel Lotus, kde prozatím končí na 31 místě. Ale v témže roce startuje i v britské sérii Vauxhall Lotus, kde po třech 3. místech v Thruxtonu, Silverstone a Doningtonu, získává skvělé 8. místo v celé sérii. O rok později jezdil v týmu Bowman Racing s vozem Ralt RT33 s motorem VW v britské formuli 3. Po vítězství v Brands Hatch a dvou druhých místech v Silverstone a Briminghamu, končí na šestém místě s 23 body a mezi poraženými jsou i budoucí hvězdy jako Mika Häkkinen, Mika Salo, Alain Menu, Paul Stewart a Paul Warwick. Ve stejném týmu se stejným vozem nastoupil v dalším roce, aby se pokusil znovu bojovat o titul britského šampióna F3. Ale ten rok zcela dominovali finští jezdci Mika Häkkinen a Mika Salo.

Pro rok 1991 se rozhodl opustit Evropu a odešel do Japonska, kde pokoušel štěstí hned ve třech sériích a to ve formuli 3, formuli 3000 a v cestovních vozech, ale ani v jedné z nich se výrazně neprosadil. Po neúspěchu v Japonsku se vrátil do britské formule 3, do týmu Alan Docking Racing s vozem Ralt RT36 Mugen. Adams zvítězil ve dvou závodech v Brands Hatch a Silverstone a celkově nestačil pouze na brazilce Gil de Ferrana. Ve vítězném tažení pokračoval v následujícím roce ve formuli 2, kde po pěti vítězství získal titul.

V roce 1994 se soustředil na mistrovství Belgie procar, kde zvítězil ve Velké ceně Belgie s vozem Audi. V cestovních vozech pokračoval i v německém mistrovství DTM, kde se zúčastnil dvou podniků.

Formule 1[editovat | editovat zdroj]

Alan Jones se pohrdavě vyjádřil pro australskou televizi o Adamsově vstupu do formule 1, kde srovnával jeho 10leté zkušenosti. Poukázal i na to, že Adams si zajistil místo ve voze Lotus pro domácí Grand Prix Belgie jen díky velkému balíku peněz a nahradil v týmu Alessandra Zanardiho. Vůz Lotus 109 s agregátem Mugen nepatřil mezi konkurenceschopné vozy navíc cestu za lepším časem ztížil Adamsovi i déšť, který zkrápěl trať po oba dny tréninků před samotnou Grand Prix. Ani výborná znalost místní tratě mu neumožnila poznat limity vozu. V prvním pátečním tréninku rozbil vůz o zeď, poté co přední část vozu ztratila přítlak. Nakonec se přece jen kvalifikoval na 26 místě do závodu. V závodě vydržel pouhých 15 kol než se ocitl mimo trať. V následující velké ceně ho znovu nahradil Zanardi, aby se v Portugalsku vrátil do monopostu, aby vybojoval 16 místo se ztrátou 4 kol na vítěze. Do závodu se kvalifikoval na 25 místě se ztrátou 5s na pole position Gerharda Bergera a 2 s na svého týmového kolegu Johnna Herberta. To bylo jeho poslední vystoupení ve formuli 1. Ani štědrost jeho belgických sponzorů nedokázala zamaskovat jeho podprůměrný výkon v závodech Grand Prix.

Období po F1[editovat | editovat zdroj]

Po neúspěšném působení v seriálu formule 1 se v roce 1995 vrací do belgického šampionátu Procar s vozem Audi 80. Celkově končí na třetím místě, když dokázal zvítězit v obou závodech v Zolderu a Colmerbergu. Pro rok 1996 se nechal zlákat francouzským projektem Vertigo, Erica van de Vyvera a Tonyho Gilleta, pro závody sportovních vozů. Problémy s vývojem převodovky pozdržely nasazení vozu do šampionátů a tak se debut odehrál až na trati ve španělské Jarame, kde posádka vozu cíl neviděla. Stejně neúspěšně dopadl další pokus v Silverstone a Francouzi nakonec od projektu opustili. Přesto se Adams zúčastnil dalších závodu s vozem Dodge Viper, ale nedokázal zaznamenat výrazné zlepšení.

Období od 1996 do 1997 se Adams díky Stephenu Herbertovi dostal do série N, kde pilotoval BMW M3. V mistrovství Evropy se mu podařilo zvítězit společně s Martinem Wagenstetterm v italském Magione. V roce 1998 se Adams přesunul do Veedol Long-Distance Cup, vypsaného pro produkční sportovní vozy. S vozem BMW 318ti Compact, který sdílel opět s Martinem Wagenstetterm, vytvořil nový rekord na starém Nurburgringu časem 10:12,75 a průměrnou rychlostí 140,116 km/h. V tomto závodě zvítězil ve své třídě. V roce 1999 se Adams dostal do týmu East Belgian Racing team, který provozoval vozy BMW M3 v sérii cestovních vozů.

Výsledky ve Formuli 1[editovat | editovat zdroj]

Rok Tým Šasi Motor 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Umístění Body
1994 Team Lotus Lotus 109 Mugen-Honda V10 BRA
PAC
SMR
MON
ESP
CAN
FRA
GBR
GER
HUN
BEL
Ret
ITA
POR
16
EUR
JPN
AUS
- 0

Výsledky z ostatních kategorií automobilového sportu[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Série Tým Závody Pole position Vítězství Body Konečné umístění
1981-83 Motokáry
1988 Formule Opel Lotus 31.místo
Formule Vauxhall Lotus 8. místo
1989 Formule 3 Ralt RT33 1 23 6.místo[1]
1990 Formule 3 Ralt RT33 25 6.místo[2]
1991 Formule 3 Ralt RT35 9 12.místo[3]
Formule 3000 1
Cestovní vozy
1992 Formule 3 Ralt RT36 2 56 2. místo[4]
1993 Formule 2 Reynard 92D
Reynard 91D
5 45 1. místo[5]
1994 Procars Audi 80 Quattro 1
DTM 2
1995 Procars Audi 80 Quattro 4 3. místo
1996 BPR Global GT Endurance Vertigo 2
Vozy GT Dodge Viper 1
International Group N Series BMW M3
1997 International Group N Series BMW M3 1
1998 Veedol Long-Distance Cup BMW 318ti
2000 Veedol Long-Distance Cup Ferrari F355

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Formule 3 Historie F3f3history.co.uk
  2. Formule 3 Historie F3f3history.co.uk
  3. Formule 3 Historie F3f3history.co.uk
  4. Formule 3 Historie F3f3history.co.uk
  5. Britský šampionat F2 Výsledky britského šampionátu F2 1993