Philip Herbert, 4. hrabě z Pembroke
Philip Herbert, 4. hrabě z Pembroke | |
---|---|
Narození | 10. října 1584 Wilton House |
Úmrtí | 23. ledna 1650 (ve věku 65 let) Westminster |
Místo pohřbení | Salisburská katedrála |
Alma mater | New College |
Povolání | politik a spisovatel |
Zaměstnavatel | Oxfordská univerzita |
Ocenění | Podvazkový řád |
Choť | Susan de Vere (1604–1629)[1][2] Anne Clifford Herbert Pembroke (od 1630)[1][2] |
Děti | Philip Herbert, 5. hrabě z Pembroke[1] Anna Sophie Dormer, Countess of Carnarvon[3][1] John Herbert[3][1] James Herbert, Lord Herbert of Shurland[3] Henry Herbert, Lord Herbert of Shurland[3] Charles Herbert, Lord Herbert of Shurland[3][1] … více na Wikidatech |
Rodiče | Henry Herbert, 2nd Earl of Pembroke[1] a Mary Sidney Herbert Pembroke[1] |
Rod | Herbertové |
Příbuzní | William Herbert, 3rd Earl of Pembroke (sourozenec) Thomas Herbert, 8. hrabě z Pembroke[1], William Herbert, 6th Earl of Pembroke[3], Lady Susan Herbert[3], Lady Mary Herbert[3], Lady Catherine Herbert[3] a Philip Herbert, 7th Earl of Pembroke[3][1] (vnoučata) |
Funkce | Lord Lieutenant of Kent (1624–1642) Lord Lieutenant of Buckinghamshire (1628–1641) Lord Lieutenant of Wiltshire (1630–1642) Lord Lieutenant of Cornwall (1630–1642) Member of the 1648-53 Parliament (1649–1650) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Philip Herbert, 4. hrabě z Pembroke, 1. hrabě z Montgomery (Philip Herbert, 4th Earl of Pembroke, 1st Earl of Montgomery, 4th Baron Herbert of Cardiff, 1st Baron Herbert of Shurland) (10. říjen 1584, Wilton House, Anglie – 23. ledna 1650, Londýn, Anglie) byl anglický dvořan, politik a vojevůdce ze šlechtického rodu Herbertů. Od mládí se pohyboval u dvora Jakuba I., za jeho syna Karla I. byl dlouholetým nejvyšším komořím, později se dostal do konfliktu s královským absolutismem a za občanské války se nakonec stal vojevůdcem parlamentního vojska. Byl rytířem Podvazkového řádu.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se na rodovém sídle Wilton House, křestní jméno získal po španělském králi Filipovi II., v jehož službách tehdy působil jeho otec 2. hrabě z Pembroke. Krátce studoval v Oxfordu, poté přišel ke dvoru Jakuba I. a díky svému atraktivnímu vzhledu získal jeho přízeň. V letech 1604–1605 byl krátce členem Dolní sněmovny, ale již v roce 1605 získal titul hraběte z Montgomery a vstoupil do Sněmovny lordů. V roce 1608 obdržel Podvazkový řád, od roku 1617 byl též členem skotské Tajné rady. Přestože patřil k oblíbencům Jakuba I., z jeho přízně dokázal vytěžit jen hraběcí titul, zatímco z jiného králova favorita 1. vévody z Buckinghamu se stala osobnost celoevropského významu.[zdroj?]
Vysoké postavení si udržel i po nástupu Karla I. a v letech 1625–1641 byl lordem nejvyšším komořím. Po násilné smrti 1. vévody z Buckinghamu převzal místodržitelské posty v hrabstvích Kent a Buckingham. V roce 1630 zdědil po starším bratrovi titul hraběte z Pembroke a po něm také získal další tři místodržitelské funkce ve Wiltshire, Somersetu a Cornwallu, kromě toho v rámci rodových tradic zastával řadu justičních postů ve Walesu. Koncem třicátých let 17. století se dostal do sporu s politikou Karla I. a musel rezignovat na některé funkce, ztratil například místodržitelství v Somersetu (1639) a Cornwallu (1640), nakonec byl v roce 1641 odvolán i z úřadu nejvyššího komořího. V roce 1642 byl členem výboru pro bezpečnost a guvernérem na ostrově Wight, nakonec se přidal na stranu revoluce a jako generál bojoval proti Karlovi I. V roce 1645 byl komisařem admirality, dále parlamentním komisařem v Oxfordu a Uxbridge, v letech 1647–1650 kancléřem oxfordské univerzity. V roce 1649 se stal členem státní rady a znovu vstoupil do Dolní sněmovny, zemřel krátce poté v lednu 1650 v Londýně.[zdroj?]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Poprvé se oženil se Susan Vere (1587–1629), dcerou 17. hraběte z Oxfordu a vnučkou 1. barona Burghleye, jeho druhou manželkou byla od roku 1630 Anne Clifford, baronka z Cliffordu a vdova po 3. hraběti z Dorsetu. Z prvního manželství se narodilo deset dětí, z nichž pět zemřelo v dětství. Dědicem rodových titulů byl čtvrtý syn Philip Herbert, 5. hrabě z Pembroke (1621–1669). Z dcer se Anna Sophia (1610–1695) provdala za 1. hraběte z Carnarvonu a tento šlechtický titul byl později udělen v potomstvu Herbertů.[zdroj?]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, díl 19.; Praha, 1902 (reprint 2000); s. 439–440 ISBN 80-7203-249-6
- KOVÁŘ, Martin: Stuartovská Anglie; Praha, 2001 ISBN 80-7277-059-4
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Philip Herbert, 4. hrabě z Pembroke na Wikimedia Commons
- Rodokmen hrabat z Pembroke Archivováno 18. 8. 2018 na Wayback Machine.
- Philip Herbert, 4. hrabě z Pembroke