Přeskočit na obsah

Per Wahlöö

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Per Wahlöö
Narození5. srpna 1926
Göteborg
Úmrtí22. června 1975 (ve věku 48 let)
Malmö
Příčina úmrtírakovina
Místo pohřbeníSankt Pauli mellersta kyrkogård
PseudonymPeter Wahloo
Povolánínovinář, překladatel, scenárista, autor sci-fi, spisovatel a malíř
Žánrdetektivka
Významná dílaMartin Beck
OceněníCena Edgara Allana Poea (1971)
Manžel(ka)Inger Wahlöö (1954–1957)
Partner(ka)Maj Sjöwallová
RodičeWaldemar Wahlöö
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Per Wahlöö (5. srpna 1926 Kunsbacka22. června 1975 Malmö) byl švédský spisovatel a novinář. Dosáhl světové proslulosti hlavně sérií románů o zločinu. Těchto deset volně navazujících románů z prostředí stockholmské kriminálky napsal společně se svou životní partnerkou, kterou byla švédská spisovatelka Maj Sjöwallová. Jejich osobní i pracovní vztah (nikdy nebyli manželé,[1] jak je někdy mylně uváděno) trval celkem 13 let až do roku 1975, kdy Per Wahlöö ve 48 letech zemřel.

Přehled díla

[editovat | editovat zdroj]

Společně s Maj Sjöwallovou - série románů o zločinu

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní postavou celé série je komisař Martin Beck. Během deseti let, ve kterých romány odehrávají, se z řadového detektiva na oddělení vražd policie ve Stockholmu vypracuje až na jeho šéfa. Případy, kterými se Beck a jeho kolegové zabývají, jsou povětšinou velmi závažné, např. hledání sériového vraha nezletilých dívek v třetím románu Muž na balkóně, nebo postřílení osmi cestujících samopalem v autobuse městské hromadné dopravy ve čtvrté knize Noční autobus. Jak však oba autoři zdůrazňují, nejedná se o klasické detektivky, ale o skutečné romány se snahou o důkladné vykreslení charakterů jednotlivých postav, ať už detektivů, pachatelů ale často i obětí. V neposlední řadě mají knihy i silný sociální podtext. Sjöwallová i Wahlöö byli přesvědčenými marxisty a tento jejich politický postoj je v románech značně patrný v ostré kritice švédské společnosti 60. a 70. let 20. století.

Partneři psali skutečně společně u jednoho stolu, každý jednu kapitolu, které si po napsání vyměnili k vzájemné revizi.[2] Jejich souznění bylo tak hluboké a jejich literární styl tak podobný, že po nějaké době ani sami nedokázali rozeznat, kdo z nich byl autorem které kapitoly.

Samostatné dílo

[editovat | editovat zdroj]
  1. FRANCE, Louise. The queen of crime. The Guardian [online]. 2009-11-22 [cit. 2016-07-30]. Dostupné online. ISSN 1756–3224. (anglicky) 
  2. ŠEVCŮ, Ladislav. Per Wahloo [online]. [cit. 2016-07-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]