Pelagonie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pelagonie
Krajina u Vašarejce
Krajina u Vašarejce
Nejvyšší bod Pelister (2601 m n. m.)
Rozloha 4000 km²
Stát Severní Makedonie, Řecko
Obyvatelé 200000
Důležitá místa Bitola
Souřadnice
Pelagonie na mapě starověké Makedonie
Pelagonie na mapě starověké Makedonie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pelagonie (řecky Πελαγονία, makedonsky Пелагонија) nebo také Prilepsko-Bitoljsko-Lerinsko pole je historický a geografický region na Balkánském poloostrově, rozdělený mezi Severní Makedonii a Řecko. Má rozlohu okolo 4 000 km² a žije v něm více než 200 000 obyvatel, převážně makedonské národnosti a pravoslavného vyznání. Nejvýznamnějšími městy jsou Bitola, Prilep, Kruševo a Florina.

Podle archeologických nálezů byla oblast osídlena již v mykénské době. Ve starověku byla Pelagonie samostatným královstvím, jehož legendárním zakladatelem byl Pelagón, syn říčního boha Axia. Hekataios označil Pelagonce za větev Molossů, Strabón se zde zmiňuje o třech velkých městech (Tripolitis).[1] Okolo roku 360 př. n. l. byl poslední panovník Menelaos Pelagonský poražen Perdikkem III. a jeho země se stala provincií Makedonského království. V 7. století založil v Prilepu vlastní stát bulharský náčelník Kuber. Z doby byzantské nadvlády nad regionem pochází mariánská ikona Pelagonitissa. V roce 1259 zde proběhla proslulá bitva u Pelagonie.

Území Pelagonie tvoří úrodná nížina v povodí řeky Crna (Erigon), obklopená horskými hřebeny Baba, Nidže a Verno. Podnebí je mírné a kontinentální, průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 600 m a roční srážky od 600 do 800 mm.[2] Pěstuje se zde kukuřice, pšenice, slunečnice, cukrová řepa, paprika, tabák a vinná réva, rozvinut je i chov prasat a hovězího dobytka. V okolí Gneotina se těží černé uhlí, které zpracovává tepelná elektrárna v Bitole. Rovný kraj je tradičně využíván jako dopravní tepna, prochází jím mezinárodní silnice E-75.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lacus Curtius Dostupné online
  2. Macedonia Timeless Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]