Pazderna (přírodní památka, okres Praha-západ)
 Pazderna | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
.JPG) Vrcholová partie přírodní památky Pazderna | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 19. prosince 2002[1] |
| Nadm. výška | 319–326[1] m n. m. |
| Rozloha | 0,18 ha[2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Praha-východ |
| Umístění | Tuchoměřice |
| Souřadnice | 50°8′38,4″ s. š., 14°15′56,16″ v. d. |
  Pazderna | |
| Další informace | |
| Kód | 2250 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pazderna je přírodní památka ve správním území obce Tuchoměřice.[1] Spadá geomorfologicky do Pražské plošiny. Z hlediska fytogeografického členění Pazderna patří do Bělohradské tabule.[3] Předmětem ochrany je silicitová skála s velkým vědeckým potenciálem v oblasti geologie a paleontologie.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Území bylo využíváno především pro vědecké a výzkumné účely. Lokalita se dlouhodobě řadí mezi významná místa zájmu geologů a paleontologů, zejména díky zachovalým pozůstatkům křídového reliéfu, které byly jen minimálně narušeny těžební činností. Probíhala zde ochrana silicitového kamýku a odborná studia jevů souvisejících s existencí křídového moře, které pokrývalo tuto oblast přibližně před 90 miliony let. Lokalita sloužila jako instruktivní příklad podoby tehdejšího mořského pobřeží a byla využívána ke studiu vývoje prostředí v období významných biologických i fyzikálně-chemických změn. Díky svému bohatému fosilnímu obsahu se stala předmětem dlouhodobého výzkumu, mimo jiné i v rámci mezinárodního projektu UNESCO–IGCP, a je považována za součást národního přírodního bohatství.[4]
Geologie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Nachází se zde nepravidelně tvarované těleso silicitů (buližníků), velmi tvrdé, šedé až černé křemenné horniny, které vznikly v proterozoiku. Buližníky byly vypreparovány erozí z okolních břidlic kralupsko-zbraslavské skupiny ještě předtím, než oblast zaplavilo moře v období křídy. Během pozdního cenomanu a raného turonu tvořil buližníkový hřbet malý ostrov v tehdejším moři. Na jeho svazích se usazovaly slepence, horniny složené ze zaoblených valounů buližníků a břidlic, které byly spojeny vápenitým tmelem. V tomto tmelu se dochovaly zkameněliny mořských živočichů, například úlomky schránek ústřic, ramenonožců, mnohoštětinatců (serpulidů), ježovek a dalších organismů. V nejnižších vrstvách křídových usazenin se nacházejí také zbytky žraloků a drobné koprolity.[5]
Na východní a jižní straně buližníkového hřbítku se velmi dobře zachovalý abrazní. Na povrchu tohoto útvaru se dodnes nacházejí zkamenělé zbytky mořských organismů přirostlých k hornině (tzv. epibionti) z období křídy. Lokalita je proto cenným referenčním místem pro geologické a paleontologické výzkumy. V oblasti se také nacházejí fosforitové krusty – tenké vrstvy bohaté na fosfor.[5]
Flóra
[editovat | editovat zdroj]Z bylin se zde vyskytuje například Jetel podhorní (Trifolium alpestre), Vikev srstnatá (Vicia hirsuta), Rozchodník skalní (Sedum reflexum), Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum). Z dřevin můžeme pozorovat například Třešeň bělokorou (Betula verrucosa), Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), Ostružník ježiník (Rubus caesius), Pamelník bílý (Symphoricarpos albus).[6]
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Hojně se v této lokalitě z ptáků vyskytují třeba Červenka obecná (Erithacus rubecula), Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) a Poštolka obecná (Fringilla coelebs). Ze savců se objevují třeba Lasice kolčavatý (Mustela nivalis), Prase divoké (Sus scrofa) a Zajíc polní (Lepus europaeus). Plazi jsou zde vzácní a z hmyzu je v této oblasti Střevlíček ošlejchový (Anchomenus dorsalis), Kvapník modrý (Harpalus affinis), Kvapník plstnatý (Pseudophonus rufipes).[6]
Ochrana
[editovat | editovat zdroj]Předmětem ochrany je silicitový kamýk s pevně uchycenými epibionty, který umožňuje studovat jevy spojené s někdejším křídovým mořem. Z okolních polí hrozí ukládání různých navážek ať už zeminy, organického materiálu, který může poškozovat povrch i fosilie, nebo kamenů sesbíraných z polí. Spolu s prorůstajícími dřevinami by to mohlo způsobit zánik celé lokality.[5]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Přístup k lokalitě je bez omezení. Jelikož se hřbítek nachází v polích, není návštěva turistů častá. Červeně značená turistická trasa z Tuchoměřic do Číčovic vede severovýchodně od přírodní památky.[5]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pazderna -
Pazderna
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Pazderna. drusop.nature.cz [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2025-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Maloplošná zvláště chráněná území. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2025-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Pazderna [online]. Česká geologická služba [cit. 2025-12-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Pazderna [online]. Česká geologická služba [cit. 2025-12-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče pro přírodní památku Pazderna na období 2005–2014 [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005-03-30 [cit. 2025-12-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pazderna na Wikimedia Commons
