Přeskočit na obsah

Pavel Latuško

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavel Pavlovič Latuško
Pavel Pavlovič Latuško (9. července 2010)
Pavel Pavlovič Latuško (9. července 2010)
Narození10. února 1973 (51 let)
Minsk
Alma materPrávnická fakulta Běloruské státní univerzity (do 1995)
Minská státní lingvistická univerzita (do 1996)
Povolánídiplomat, politik a kulturní manažer
OceněníŘád svaté Marie Magdaleny 2. třídy (2008)
Čestné osvědčení Rady ministrů Běloruské republiky (2018)
Funkcevelvyslanec Běloruska v Polsku (2002–2008)
ministr kultury Běloruska (2009–2012)
velvyslanec Běloruska ve Francii (2012–2019)
velvyslanec Běloruska v Portugalsku (2013–2019)
velvyslanec Běloruska ve Španělsku (2013–2019)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Latuško (* 10. února 1973, Minsk, Bělorusko) je běloruský politik a diplomat. V letech 2009 až 2012 byl ministrem kultury.

Po prezidentských volbách v roce 2020 se stal jedním z lídrů běloruské opozice. Bělorusko byl později donucen opustit a žije v Polsku. V březnu 2023 byl v Bělorusku odsouzen k 18 letům vězení.

Vystudoval práva na Běloruské státní univerzitě.

V letech 2002 až 2008 byl velvyslancem Běloruska v Polsku. Poté byl do roku 2012 byl ministrem kultury. Nato byl opět jmenován velvyslancem, tentokrát ve Francii, od roku 2013 ve Španělsku a Portugalsku. V této funkci sloužil do ledna 2019.

V březnu téhož roku byl jmenován ředitelem divadla Janka Kupala v Minsku. Když po prezidentských volbách v roce 2020 odsoudil policejní brutalitu vůči demonstrantům, byl z divadla vyhozen. Ze solidarity s ním pak z divadla odešli i někteří herci.[1]

V Bělorusku bývá Latuško zmiňován jako kandidát opozice na nového prezidenta. Kvůli rostoucímu tlaku na opozici však Bělorusko opustil a pobýval v Německu i v České republice, kde se dvakrát setkal s ministrem zahraničí a místopředsedou ČSSD Tomášem Petříčkem. Latuško uvedl, že je naštvaný na českého premiéra Andreje Babiše za to, že se kvůli jeho odmítavému postoji neuskutečnila polskými představiteli navržená schůzka běloruské opozice s premiéry Polska, Maďarska, ČR a Slovenska během summitu Visegrádské čtyřky v září 2020 v polském Lublinu.[2] V říjnu 2020 Latuško ve Varšavě založil opoziční platformu Národní protikrizové řízení.

V srpnu 2022 Svjatlana Cichanouská Latuška jmenovala členem prozatímní exilové vlády. V březnu 2023 byl v Bělorusku v nepřítomnosti odsouzen k 18 letům vězení.[3]

  1. Běloruská opozice má nového lídra. Diplomata, který léta sloužil režimu. iDNES.cz [online]. 2020-8-21. Dostupné online. 
  2. PROCHÁZKOVÁ, Petra. Na Babiše jsem naštvaný. V roce 1968 jste taky potřebovali mezinárodní podporu, říká lídr běloruské opozice. Deník N [online]. 2020-9-11. Dostupné online. 
  3. HARZER, Filip. Nepřestanu, vzkazuje Cichanouská. Režim ji odsoudil na 15 let vězení. www.seznamzpravy.cz [online]. Seznam Zprávy [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]