Pavel Latuško
| Pavel Pavlovič Latuško | |
|---|---|
 Pavel Pavlovič Latuško (9. července 2010) | |
| Narození | 10. února 1973 (51 let) Minsk |
| Alma mater | Právnická fakulta Běloruské státní univerzity (do 1995) Minská státní lingvistická univerzita (do 1996) |
| Povolání | diplomat, politik a kulturní manažer |
| Ocenění | Řád svaté Marie Magdaleny 2. třídy (2008) Čestné osvědčení Rady ministrů Běloruské republiky (2018) |
| Funkce | velvyslanec Běloruska v Polsku (2002–2008) ministr kultury Běloruska (2009–2012) velvyslanec Běloruska ve Francii (2012–2019) velvyslanec Běloruska v Portugalsku (2013–2019) velvyslanec Běloruska ve Španělsku (2013–2019) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavel Latuško (* 10. února 1973, Minsk, Bělorusko) je běloruský politik a diplomat. V letech 2009 až 2012 byl ministrem kultury.
Po prezidentských volbách v roce 2020 se stal jedním z lídrů běloruské opozice. Bělorusko byl později donucen opustit a žije v Polsku. V březnu 2023 byl v Bělorusku odsouzen k 18 letům vězení.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval práva na Běloruské státní univerzitě.
V letech 2002 až 2008 byl velvyslancem Běloruska v Polsku. Poté byl do roku 2012 byl ministrem kultury. Nato byl opět jmenován velvyslancem, tentokrát ve Francii, od roku 2013 ve Španělsku a Portugalsku. V této funkci sloužil do ledna 2019.
V březnu téhož roku byl jmenován ředitelem divadla Janka Kupala v Minsku. Když po prezidentských volbách v roce 2020 odsoudil policejní brutalitu vůči demonstrantům, byl z divadla vyhozen. Ze solidarity s ním pak z divadla odešli i někteří herci.[1]
V Bělorusku bývá Latuško zmiňován jako kandidát opozice na nového prezidenta. Kvůli rostoucímu tlaku na opozici však Bělorusko opustil a pobýval v Německu i v České republice, kde se dvakrát setkal s ministrem zahraničí a místopředsedou ČSSD Tomášem Petříčkem. Latuško uvedl, že je naštvaný na českého premiéra Andreje Babiše za to, že se kvůli jeho odmítavému postoji neuskutečnila polskými představiteli navržená schůzka běloruské opozice s premiéry Polska, Maďarska, ČR a Slovenska během summitu Visegrádské čtyřky v září 2020 v polském Lublinu.[2] V říjnu 2020 Latuško ve Varšavě založil opoziční platformu Národní protikrizové řízení.
V srpnu 2022 Svjatlana Cichanouská Latuška jmenovala členem prozatímní exilové vlády. V březnu 2023 byl v Bělorusku v nepřítomnosti odsouzen k 18 letům vězení.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Běloruská opozice má nového lídra. Diplomata, který léta sloužil režimu. iDNES.cz [online]. 2020-8-21. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKOVÁ, Petra. Na Babiše jsem naštvaný. V roce 1968 jste taky potřebovali mezinárodní podporu, říká lídr běloruské opozice. Deník N [online]. 2020-9-11. Dostupné online.
- ↑ HARZER, Filip. Nepřestanu, vzkazuje Cichanouská. Režim ji odsoudil na 15 let vězení. www.seznamzpravy.cz [online]. Seznam Zprávy [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Pavlovič Latuško na Wikimedia Commons
