Přeskočit na obsah

Pavel Řezníček (spisovatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavel Řezníček
Narození30. ledna 1942
Blansko
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí19. září 2018 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatel, básník, překladatel, novinář a prozaik
Témataliterární tvorba a žurnalistika
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Řezníček (30. ledna 1942 Blansko19. září 2018 Praha[1]) byl český surrealistický básník a prozaik.

Od roku 1949 žil v Brně. Po maturitě na tamní jedenáctiletce (1959) nedokončil dvouletou knihovnickou nástavbu[1] a pracoval v několika dělnických profesích (řezač materiálů v ZKL v Líšni, frézař v Elektrických závodech Julia Fučíka v Brně, rozvažeč stravy v nemocnici, skladník). Během vojny v letech 19611963 se seznámil s Petrem Králem, který ho přivedl k literatuře. Časem se spřátelil s mnoha dalšími umělci, nezávislými surrealisty a dalšími, jako byli Karel Šebek, Stanislav Dvorský, Martin Stejskal, Jan Gabriel, Josef Janda a další. Podílel se na činnosti brněnské literární skupiny Vateň. V letech 1972–1973 v Brně vydával samizdatový časopis Koruna a vydal zde i několik samizdatových sbírek, které ilustroval Martin Stejskal. Od roku 1974 žil v Praze,[2] kde se začal podílet na vydávání samizdatového surrealistického časopisu Doutník (s Janem Gabrielem). Ten řídil až do roku 1988 (k jeho vydávání se pak vrátil v letech 1995–2006 ve spolupráci s Ladislavem Fantou). Jeho tvorba byla do roku 1989 na indexu zakázaných knih, publikoval v exilu či samizdatu (např. pařížské Svědectví, římské Pelikánovy Listy, Revolver Revue aj.). Jinak pracoval v Praze jako stavební dělník, později skladník v ČSAD (1978–1993). V roce 1994 začal pracovat ve Státním ústředním archivu (dnes Národní archiv). Poté dělal manipulanta v knihařské a vazačské firmy Tomos, od roku 1998 byl třídičem na poště. V roce 2003 odešel do důchodu.[3]

Celá jeho tvorba je výrazně surrealistická a je psána metodami klasického pojetí surrealismu. Jeho tvorbu ovlivnilo dílo a myšlenky Benjamina Péreta, André Bretona, Paula Éluarda, Vítězslava Nezvala, Vratislava Effenbergera.


  • Blázny šatí stvol
  • Blbec, 1986 (L'Imbécile)
  • Tabákové vejce, 1991 jedná se o výbor jeho veršů z období do roku 1990
  • Kráter Resnik a jiné básně, 1990
  • Tabákové vejce, 1991
  • Hvězdy kvelbu, 1992
  • Zvířata, 1993
  • Plovací sval, 1995
  • Hrozba výtahu, 2001
  • Atentát ve vaně, 2002
  • Strop, zahraničí 1983, ČR 1989
  • Vedro, 1993
  • Zvířata, 1993
  • Alexandr v tramvaji, 1994
  • Zrcadlový pes, 1994
  • Cerf volant, 1995
  • Holič a boty, 1997 (památce Karla Šebka)
  • Natrhneš nehtem hlavy jejich, 2003

Díla věnovaná undergroundu

[editovat | editovat zdroj]

Tato díla se věnují především brněnskému surrealismu a lze v nich najít velmi cenné informace o brněnském undergroundu v období normalizace.

  • Hvězdy kvelbu
  • Popel žhne
  • Blázny šatí stvol

Autobiografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Vrstva chleba, vrstva vápna, královna, 2013

Mimo vlastní tvorbu překládal z francouzštiny.

  1. a b Zemřel spisovatel Pavel Řezníček. Český rozhlas Vltava [online]. 2018-09-25 [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. 
  2. Rozhovor s Pavlem Řezníčkem (původně v časopise Host 9/2007)
  3. Pavel Řezníček. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]