Patrick Roy

Přehled medailí
Calderův pohár
Stanley Cup

Patrick Roy
	Patrick Roy v dresu Colorado Avalanche.
Osobní informace
Datum narození	5. října 1965 (58 let)
Místo narození	Quebec City, Kanada
Stát	Kanada
Výška	185 cm
Hmotnost	87 kg
Děti	Frederick Roy; Jonathan Roy
Příbuzní	Stéphane Roy (sourozenec)
Klubové informace
Aktivní roky	1984–2003
Číslo	33
Pozice	brankář
Předchozí kluby	Ste-Foy; Granby Bisons; Sherbrooke Canadiens; Montreal Canadiens; Colorado Avalanche
Draft NHL	V roce 1984 jako 51. celkově; týmem Montreal Canadiens
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Patrick Roy (* 5. října 1965, Québec) je bývalým brankářem severoamerické NHL a bývalý trenér klubu Colorado Avalanche. U příležitosti 100. výročí NHL byl v lednu 2017 vybrán jako jeden ze sta nejlepších hráčů historie ligy.^[1]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Montreal Canadiens[editovat | editovat zdroj]

Stal se idolem mnoha začínajících brankářů v jeho rodném Québecu. Už odmalička snil, že by mohl chytat v NHL jako jeho vzor Daniel Bouchard, který mu věnoval brankářskou hůl. V osmi letech dostal k Vánocům gólmanské betony a od této chvíle myslel jen na lední hokej. Jako junior nastupoval v brance nejhoršího týmu Quebecké juniorské soutěže Granby Bisons. V zápasech musel čelit někdy i 70 střelám, ale i tato zkušenost mu dopomohla k růstu jeho brankářského umění. Byl draftován jako celkově 51. v roce 1984 Montrealem Canadiens, ale za Canadiens začal pravidelně nastupovat až v sezóně 1985/86.

Fanoušci Montrealu, přesyceni výhrami svého mužstva 50., 60. a 70. let, se najednou po odchodu famózního Kena Drydena začali strachovat o popularitu svého klubu. Plných 7 let Montreal nevyhrál proslulý Stanleyův pohár a následující rok 1986 se s tímto mužstvem nepočítalo. Avšak tým doslova nabytý nováčky, překvapil tím, že se vůbec kvalifikoval do play-off. Jasnými kandidáty na zisk poháru byli bezpochyby Edmontonští olejáři, v čele s Gretzkym, Messierem a Kurrim, ti však klopýtli ve druhém kole play-off s jejich rivaly Calgary Flames v sedmi zápasech. Mezitím se Montreal úspěšně protloukal play-off. Fanoušci Habs měli konečně jistotu v brance. Hrdinu s číslem 33 hlavně vyzdvihovaly jeho zázračné zákroky, a také zajímavé rituály s nimiž vstupoval do každého utkání. Zvykl si jíst to samé jídlo ve stejnou hodinu v den zápasu, upřeně se díval na svou branku v domnění, že ji zhypnotizuje a pomůže mu k udržení malé černé věci před brankovou čarou. Protahoval si krk jako pták při každém přerušení hry a škubal hlavou po každém úspěšném zásahu. Toho si všímali domácí fanoušci a než se začali ptát, stal se pro ně v hale Forum hokejovým hrdinou. Montreal se dostal do finále s týmem Calgary Flames. Tam byli úspěšnější zástupci východu Kanady a Montreal mohl slavit. Za své výtečné výkony v zápasech play-off si Svatý Patrick odnesl nejen tuto přezdívku, ale i Conn Smythe Trophy za nejužitečnějšího hráče ve vyřazovací části soutěže.

Zajímavostí určitě je, že Roy před sezónou neuměl anglicky, poněvadž v jeho rodném městě mluví tímto jazykem jen pět procent Quebečanů. A proto měl ze začátku trochu problémy hovořit s množstvím anglicky mluvících novinářů. Ve francouzštině vždy perfektně vysvětlil svoji hru v zápase, ovšem v angličtině odbyl odpověď pár slovy.

Roky ubíhaly a z Roye se stala jasná jednička v týmu Canadiens. Sezóna 1988/89 ho zastihla ve skvělé formě, Montreal s Royem v brance prohrál jen 5 utkání v základní části. Po sezóně získal za tento brilantní výkon mj. i Vezina Trophy jako nejlepší brankář základní části. V play-off doslova zářil, ale Montreal ztroskotal ve finále s mužstvem Calgary Flames v šesti zápasech. Ze tří následujících sezón vytěžil dvě Vezina Trophy a William M. Jennings Trophy.

V roce 1992 přišel k mužstvu nový trenér Jacques Demers a hra Montrealu se rapidně změnila. Mužstvo více útočilo, a méně bránilo. To se odrazilo i na průměru brankáře. Tým Canadiens postoupil do play-off z 6. místa. V prvním kole narazil na klub Québec Nordiques a první dva zápasy prohrál. V novinách si fanoušci mohli přečíst v titulcích: „Bitva brankářů – Hextall předčil Roye v obou zápasech“. Trenér brankářů Québec Nordiques, právě Daniel Bouchard, ten co obdaroval malého Patricka hokejkou, se o něm zmínil v tisku: „Patrick Roy je největší slabinou v týmu Canadiens.“ To Roye pěkně dopálilo. V následujících 11 zápasech Montreal neprohrál, hlavně zásluhou skvěle chytajícího Roye v brance Canadiens. Jeho tým se dostal do finále společně s Králi z LA. V prvním utkání v Montrealu Králové zvítězili 4:1 a zdálo se, že mužstvo Wayna Gretzkyho našlo recept na brankáře Roye. Ve druhém střetnutí kráčel hostující tým opět k vítězství. V 59. minutě vedl 2:1, ale osudné vyloučení útočníka Martyho McSorleyho, za neodpovídající zakřivení hokejky, znamenalo dvě trestné minuty a následně vyrovnávající gól domácího obránce Desjardinse. Tentýž hráč vstřelil v prodloužení vítěznou branku po 51 sekundách.

Pro mnoho lidí byl tento moment zlomovým v sérii. Montreal vyhrál další dvě utkání v Los Angeles opět v prodloužení. Po čtvrtém duelu se tisk zaobíral zajímavým postřehem kamer. Hluboko v prodloužení přikryl Patrick Roy kotouč lapačkou a útočník Tomas Sandstrom se snažil Roye vyprovokovat k nějaké chybě. Roy zdvihl hlavu a mrknul na Sandstroma. Tento okamžik se stal symbolem play-off 1993. Novináři se dožadovali vysvětlení této události. Podle samotného brankáře mělo toto gesto znamenat: „Unavený Tomasi? Já nikoliv!“ Jak by také mohl, vždyť se mu předminulou noc narodila dcera Jana. V pátém utkání na ledě haly Forum vyhrál domácí tým 4:1 a celou sérii rovněž 4:1 na zápasy. Patrick Roy, se kterým Canadiens zvítězili v play-off neuvěřitelných deset střetnutí v prodloužení, získal opět Conn Smythe Trophy a zpět své fanoušky, kteří mu vyčítali časté minely v klíčových zápasech. Canadiens vyhráli 24. Stanley Cup ve své historii a prozatím poslední.

Po vítězném play-off 1993 se nad Montrealem přehnala mračna v podobě neúspěchu ve vyřazovací části. V sezóně 1993/94 se Montreal probojoval do play-off, ovšem tam podlehl Bostonu Bruins v prvním kole 3:4 na zápasy. V této sérii měl Roy problémy se slepým střevem a chyběl Canadiens na jeden zápas. Ovšem místo toho, aby ležel na nemocničním lůžku, přemluvil doktory k prozatímní léčbě antibiotiky a vychytal svému mužstvu dvě důležitá vítězství. Ve staré Boston Garden měl Svatý Patrick 60 zásahů a jeho mužstvo vyhrálo 2:1 v prodloužení. Nakonec se ale z postupu radovali hráči Bostonu. Ve zkrácené sezóně 1994/95 se Kanadské mužstvo „Les Habitants“ vůbec poprvé s Royem v brance nedostalo do play-off. To byla pro fanoušky velká rána. Nevyhnutelná výměna trenéra ( Jacquese Demerse vystřídal jeho asistent Mario Tremblay ) sice Montrealu trochu pomohla z krize, ale mužstvo zásluhou trenéra ztratilo důležitý pilíř v brance.

2. prosince 1995 se utkali Canadiens s Detroitem v domácí hale Montreal Forum, jejíž sláva poněkud pohasínala. Žádný divák onoho dne určitě netušil budoucí katastrofální výsledek. Detroitu vycházelo úplně všechno a po několika minutách vedl hostující celek 5:0. Patrick Roy se dožadoval střídání, ale Mario Tremblay jeho prosbu nevyslyšel. Branky Red Wings rychle přibývaly, stejně tak jako Royův vztek na trenéra. Teprve za stavu 9:0 pro Red Wings trenér odvolal gestem nešťastného brankáře z ledu. Ze střídačky pak brankář vrhal na Tremblayho nenávistné pohledy. Konečné skóre znělo: Montreal – Detroit 1:11. Po zápase Roy vrazil do kanceláře generálního manažera a ohlásil, že za Montreal odchytal poslední utkání. Vedení Canadiens brankáři vyhovělo a ten se stěhoval do Colorada Avalanche – mužstva, které vzniklo tuto sezónu s hráči zaniknuvšího týmu Nordiques právě z Royova rodného města Québecu.

Colorado Avalanche[editovat | editovat zdroj]

V novém městě, kde hokej rozhodně nepatří mezi nejoblíbenější sporty, chytal Roy nadprůměrně, ovšem nijak oslnivě. To vše jen do té doby, než Colorado postoupilo do play-off. V tom okamžiku se jeho hra výrazně zlepšila a mužstvo s ním nezadržitelně kráčelo k zisku Stanleyova poháru. Ve finále se tým z Denveru potkal s Floridou Panthers. Smetení Floridy 4:0 na zápasy však nevystihuje, jak obtížná série to byla. Nejvíc to dokládá čtvrté utkání na Floridě. Fanoušci Panthers měli v oblibě vhazovat umělohmotné krysy, vždy po dosažení gólu domácích hráčů. Ale právě čtvrtý duel se stal pro diváky zklamáním. Po 60 minutách ukazovala kostka nad ledem stav 0:0, a proto se muselo prodlužovat. Oba brankáři zabetonovali svoji klec a útočníci zahazovali jednu šanci za druhou. V době, kdy se divákům začaly zavírat oči, obránce Colorada Uwe Krupp vystřelil od modré čáry a překonal překvapeného Johna Vanbiesbroucka v brance Floridy. Utkání trvalo 104 minut, což jsou bez 16 minut dva zápasy za sebou. Patrick Roy udržel čisté konto, byť na něj mířilo 63 střel. Odchod z kanadského Montrealu se tedy jistě vyplatil. Colorado Avalanche ve své první sezóně 1995/96 slavilo titul.

I další sezóny se týmu z Denveru velmi dařilo, avšak vždy vypadl před branami finále. Patrick Roy, držící se stále na vrcholu, postoupil s lavinami na začátku nového milénia konečně do finále play-off. Tým New Jersey Devils, loňský vítěz poháru, vyzval laviny k souboji. Sedmi zápasová bitva nakonec určila jako vítěze Colorado Avalanche. Pro Patricka Roy to byl čtvrtý titul. Dále získal již třetí Conn Smythe Trophy, tím předčil dosavadní rekordmany Parenta, Orra, Gretzkyho a M. Lemieuxe s dvěma cenami. Následující rok Colorado opět sahalo po poháru, ovšem Haškův Detroit přehrál Colorado 4:3 na zápasy ve třetím kole play-off, kde Avalanche smolně vypadli hlavně zásluhou fantasticky chytajícího Haška. Tato sezóna byla pro Patricka skoro nejúspěšnější. Svůj průměr snížil na 1,96 branky na zápas. Stal se kandidátem na Vezina Trophy a Hart Memorial Trophy, ale obě ceny si odnesl mladý montrealský brankář José Théodore. Nabízí se otázka, jestli montrealští příznivci našli novou celebritu v brance „HABS“ v podobě José Théodora, tak jako před osmnácti lety v Patricku Roy. Jisté ovšem je místo Patricka Roy v prvním All Star týmu 2001/02. Sezóna 2002/03 uzavřela osmnáctiletou kariéru Svatého Patricka v NHL. A právě v této sezóně Roy odehrál svůj 1000. zápas v NHL. Jeho bilance se zdá neuvěřitelná: 1029 zápasů, 551 výher v základní části. V play-off opět zdaleka nejvyšší číslo odehraných zápasů – 247 a z toho plných 151 vítězství. Také stojí za připomenutí jeho skvělá hra v prodloužení. Vyhrál jich rovných 40 z 58. A takhle bychom mohli pokračovat s dalšími rekordy, které by pokryly několik řádků. V Coloradu se s ním rozloučili vytažením jeho dresu pod strop haly Pepsi Centre a vyřazením jeho magického čísla 33, které žádný jiný hráč v Coloradu nesmí používat. Nově byl jeho dres s číslem 33 vyřazen i ze sestavy týmu Montreal Canadiens a Patrick Roy byl v prvním možném termínu uveden i do Hokejové síně slávy.

Ocenění a úspěchy[editovat | editovat zdroj]

1985/1986 NHL All-Rookie Team
1985/1986, 1992/1993 a 2000/2001 Conn Smythe Trophy
1986/1987, 1987/1988, 1988/1989, 1991/1992 a 2000/2001 William M. Jennings Trophy
1987/1988, 1990/1991 NHL Druhý All-Star Team
1988/1989, 1989/1990, 1991/1992 Vezina Trophy
1988/1989, 1989/1990, 1991/1992 a 2001/2002 NHL První All-Star Team
2006 Hokejová síň slávy

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Základní části[editovat | editovat zdroj]

Sezona	Tým	Liga	Z	V	P	R/Pvp	MIN	OG	ČK	POG	%ChS
1981–82	Ste-Foy Gouverneurs	QAAA	40	27	23	10	2400	156	3	2.63	—
1982–83	Granby Bisons	QMJHL	54	13	35	1	2808	293	0	6.26	—
1983–84	Granby Bisons	QMJHL	61	29	29	1	3585	265	0	4.44	—
1984–85	Granby Bisons	QMJHL	44	16	25	1	2463	228	0	5.55	—
1984–85	Montreal Canadiens	NHL	1	1	0	0	20	0	0	0.00	1.000
1984–85	Sherbrooke Canadiens	AHL	1	1	0	0	60	4	0	4.00	.852
1985–86	Montreal Canadiens	NHL	47	23	18	3	2649	148	1	3.35	—
1986–87	Montreal Canadiens	NHL	46	22	16	6	2681	131	1	2.93	—
1987–88	Montreal Canadiens	NHL	45	23	12	9	2582	125	3	2.90	.900
1988–89	Montreal Canadiens	NHL	48	33	5	6	2743	113	4	2.47	.908
1989–90	Montreal Canadiens	NHL	54	31	16	5	3173	134	3	2.53	.912
1990–91	Montreal Canadiens	NHL	48	25	15	6	2835	128	1	2.71	.906
1991–92	Montreal Canadiens	NHL	67	36	22	8	3934	155	5	2.36	.914
1992–93	Montreal Canadiens	NHL	62	31	25	5	3594	192	2	3.20	.894
1993–94	Montreal Canadiens	NHL	68	35	17	11	3867	161	4	2.50	.918
1994–95	Montreal Canadiens	NHL	43	17	20	6	2566	127	1	2.97	.906
1995–96	Montreal Canadiens	NHL	22	12	9	1	1260	62	1	2.95	.907
1995–96	Colorado Avalanche	NHL	39	22	15	1	2305	103	1	2.68	.909
1996–97	Colorado Avalanche	NHL	62	38	15	7	3597	143	7	2.32	.923
1997–98	Colorado Avalanche	NHL	64	31	19	13	3835	153	4	2.39	.916
1998–99	Colorado Avalanche	NHL	61	32	19	8	3648	139	5	2.29	.917
1999–00	Colorado Avalanche	NHL	63	32	21	8	3704	141	2	2.28	.914
2000–01	Colorado Avalanche	NHL	62	40	13	7	3584	132	4	2.21	.913
2001–02	Colorado Avalanche	NHL	63	32	23	8	3773	122	9	1.94	.925
2002–03	Colorado Avalanche	NHL	63	35	15	13	3768	137	5	2.29	.920
NHL celkově			1029	551	315	131	60225	2546	66	2.54	.910
QMJHL celkově			159	58	89	3	8856	786	0	5.33	—

Play-off[editovat | editovat zdroj]

Sezona	Tým	Liga	Z	V	P	MIN	OG	ČK	POG	%ChS
1981–82	Ste-Foy Gouverneurs	QAAA	2	2	0	114	2	1	1.05	—
1983–84	Granby Bisons	QMJHL	4	0	4	244	22	0	5.41	—
1984–85	Sherbrooke Canadiens	AHL	13	10	3	769	37	0	2.89	—
1985–86	Montreal Canadiens	NHL	20	15	5	1215	39	1	1.93	—
1986–87	Montreal Canadiens	NHL	6	4	2	330	22	0	4.00	—
1987–88	Montreal Canadiens	NHL	8	3	4	428	24	0	3.36	.889
1988–89	Montreal Canadiens	NHL	19	13	6	1206	42	2	2.09	.920
1989–90	Montreal Canadiens	NHL	12	5	6	640	26	1	2.43	.911
1990–91	Montreal Canadiens	NHL	13	7	5	785	40	0	3.06	.898
1991–92	Montreal Canadiens	NHL	11	4	7	685	30	1	2.63	.904
1992–93	Montreal Canadiens	NHL	20	16	4	1293	46	0	2.13	.929
1993–94	Montreal Canadiens	NHL	6	3	3	374	16	0	2.56	.930
1995–96	Colorado Avalanche	NHL	22	16	6	1453	51	3	2.10	.921
1996–97	Colorado Avalanche	NHL	17	10	7	1033	38	3	2.21	.932
1997–98	Colorado Avalanche	NHL	7	3	4	429	18	0	2.51	.906
1998–99	Colorado Avalanche	NHL	19	11	8	1137	52	3	2.51	.909
1999–00	Colorado Avalanche	NHL	17	11	6	1039	31	3	1.79	.928
2000–01	Colorado Avalanche	NHL	23	16	7	1450	41	4	1.70	.934
2001–02	Colorado Avalanche	NHL	21	11	10	1241	52	3	2.51	.909
2002–03	Colorado Avalanche	NHL	7	3	4	423	16	1	2.27	.910
NHL celkově			247	151	94	15205	584	23	2.30	.918
QMJHL celkově			4	0	4	244	22	0	5.41	—

Reprezentace[editovat | editovat zdroj]

Rok	Tým	Turnaj	Z	V	P	R	MIN	OG	ČK	POG	Úsp%
1998	Kanada	ZOH	6	4	2	0	369	9	4	1.46	.935
Seniorská kariéra celkově			6	4	2	0	369	9	4	2.46	.935

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ 100 Greatest NHL Players [online]. NHL.com. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Patrick Roy na Wikimedia Commons
Patrick Roy – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
Patrick Roy – statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)
Patrick Roy – statistiky na NHL.com (anglicky)
Patrick Roy – statistiky na Hockeydraftcentral.com (anglicky)

[1] 100 Greatest NHL Players [online]. NHL.com. Dostupné online. (anglicky)

[1]

Vítěz – Montreal Canadiens – NHL 1985/1986 – Stanley Cup

Brankáři	Patrick Roy • Doug Soetaert

Obránci	Chris Chelios • Gaston Gingras • Rick Green • Tom Kurvers • Mike Lalor • Craig Ludwig • Larry Robinson • Petr Svoboda

Útočníci	Serge Boisvert • Guy Carbonneau • Shayne Corson • Kjell Dahlin • Lucien DeBlois • Bob Gainey – • John Kordic • Claude Lemieux • David Maley • Mike McPhee • Sergio Momesso • Chris Nilan • Mats Näslund • Stéphane Richer • Brian Skrudland • Bobby Smith • Mario Tremblay • Alfie Turcottovy • Ryan Walter

Trenér	Jean Perron

Vítěz – Montreal Canadiens – NHL 1992/1993 – Stanley Cup

Brankáři	André Racicot • Patrick Roy

Obránci	Patrice Brisebois • Jean-Jacques Daigneault • Éric Desjardins • Donald Dufresne • Kevin Haller • Sean Hill • Lyle Odelein • Rob Ramage • Mathieu Schneider

Útočníci	Jesse Bélanger • Brian Bellows • Benoit Brunet • Guy Carbonneau – • Vincent Damphousse • Gilbert Dionne • Paul DiPietro • Todd Ewen • Mike Keane • Stéphan Lebeau • John LeClair • Gary Leeman • Kirk Muller • Mario Roberge • Ed Ronan • Denis Savard

Trenér	Jacques Demers

Generální manažér	Serge Savard

Vítěz – Colorado Avalanche – NHL 1995/1996 – Stanley Cup

Brankáři	Stephane Fiset • Patrick Roy

Obránci	Adam Foote • Alexej Gusarov • Jon Klemm • Uwe Krupp • Sylvain Lefebvre • Curtis Leschyshyn • Sandis Ozoliņš • Craig Wolanin

Útočníci	Adam Deadmarsh • Peter Forsberg • Dave Hannan • Valerij Kamenskij • Mike Keane • Claude Lemieux • Troy Murray • Mike Ricci • Warren Rychel • Joe Sakic – • Chris Simon • Stéphane Yelle • Scott Young

Trenér	Marc Crawford

Generální manažér	Pierre Lacroix

Vítěz – Colorado Avalanche – NHL 2000/2001 – Stanley Cup

Brankáři	David Aebischer • Patrick Roy

Obránci	Rob Blake • Ray Bourque • Greg de Vries • Adam Foote • Jon Klemm • Éric Messier • Bryan Muir • Nolan Pratt • Martin Škoula

Útočníci	Chris Dingman • Chris Drury • Peter Forsberg • Milan Hejduk • Dan Hinote • Ville Nieminen • Scott Parker • Shjon Podein • Dave Reid • Steven Reinprecht • Joe Sakic – • Alex Tanguay • Stéphane Yelle

Trenér	Bob Hartley

Generální manažér	Pierre Lacroix

Vezina Trophy – NHL

Nejméně inkasovaných branek (nyní William M. Jennings Trophy)	1926–1927 George Hainsworth 1927–1928 George Hainsworth 1928–1929 George Hainsworth 1929–1930 Tiny Thompson 1930–1931 Roy Worters 1931–1932 Charlie Gardiner 1932–1933 Tiny Thompson 1933–1934 Charlie Gardiner 1934–1935 Lorne Chabot 1935–1936 Tiny Thompson 1936–1937 Normie Smith 1937–1938 Tiny Thompson 1938–1939 Frank Brimsek 1939–1940 David Kerr 1940–1941 Turk Broda 1941–1942 Frank Brimsek 1942–1943 Johnny Mowers 1943–1944 Bill Durnan 1944–1945 Bill Durnan 1945–1946 Bill Durnan 1946–1947 Bill Durnan 1947–1948 Turk Broda 1948–1949 Bill Durnan 1949–1950 Bill Durnan 1950–1951 Al Rollins 1951–1952 Terry Sawchuk 1952–1953 Terry Sawchuk 1953–1954 Harry Lumley 1954–1955 Terry Sawchuk 1955–1956 Jacques Plante 1956–1957 Jacques Plante 1957–1958 Jacques Plante 1958–1959 Jacques Plante 1959–1960 Jacques Plante 1960–1961 Johnny Bower 1961–1962 Jacques Plante 1962–1963 Glenn Hall 1963–1964 Charlie Hodge 1964–1965 Johnny Bower Terry Sawchuk 1965–1966 Gump Worsley Charlie Hodge 1966–1967 Denis DeJordy Glenn Hall 1967–1968 Rogatien Vachon Gump Worsley 1968–1969 Glenn Hall Jacques Plante 1969–1970 Tony Esposito 1970–1971 Eddie Giacomin Gilles Villemure 1971–1972 Tony Esposito Gary Smith 1972–1973 Ken Dryden 1973–1974 Tony Esposito Bernie Parent 1974–1975 Bernie Parent 1975–1976 Ken Dryden 1976–1977 Ken Dryden Michel Larocque 1977–1978 Ken Dryden Michel Larocque 1978–1979 Ken Dryden Michel Larocque 1979–1980 Don Edwards Bob Sauve 1980–1981 Denis Herron Michel Larocque Richard Sevigny

Nejlepší brankář	1981–1982 Billy Smith 1982–1983 Pete Peeters 1983–1984 Tom Barrasso 1984–1985 Pelle Lindbergh 1985–1986 John Vanbiesbrouck 1986–1987 Ron Hextall 1987–1988 Grant Fuhr 1988–1989 Patrick Roy 1989–1990 Patrick Roy 1990–1991 Ed Belfour 1991–1992 Patrick Roy 1992–1993 Ed Belfour 1993–1994 Dominik Hašek 1994–1995 Dominik Hašek 1995–1996 Jim Carey 1996–1997 Dominik Hašek 1997–1998 Dominik Hašek 1998–1999 Dominik Hašek 1999–2000 Olaf Kölzig 2000–2001 Dominik Hašek 2001–2002 José Théodore 2002–2003 Martin Brodeur 2003–2004 Martin Brodeur 2004–2005 Neudělena pro stávku 2005–2006 Miikka Kiprusoff 2006–2007 Martin Brodeur 2007–2008 Martin Brodeur 2008–2009 Tim Thomas 2009–2010 Ryan Miller 2010–2011 Tim Thomas 2011–2012 Henrik Lundqvist 2012–2013 Sergej Bobrovskij 2013–2014 Tuukka Rask 2014–2015 Carey Price 2015–2016 Braden Holtby 2016–2017 Sergej Bobrovskij 2017–2018 Pekka Rinne 2018–2019 Andrej Vasilevskij 2019–2020 Connor Hellebuyck 2020–2021 Marc-André Fleury 2021–2022 Igor Šesťorkin 2022–2023 Linus Ullmark