Přeskočit na obsah

Papírna v Hamru na Jezeře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Papírna v Hamru na Jezeře
Severovýchodní roh budovy, obrácený směrem k Papírenskému rybníku, napájenému z Hamerské strouhy, ramene řeky Ploučnice
Severovýchodní roh budovy, obrácený směrem k Papírenskému rybníku, napájenému z Hamerské strouhy, ramene řeky Ploučnice
Účel stavby

mlýn na obilí, papírna

Základní informace
Slohbaroko
Výstavba80. léta 16. století, založení papírny 1655
Přestavba1826
StavitelPetr Ossendorf
Současný majitelsoukromý vlastník
Poloha
AdresaŠkolní č. 5, Hamr na Jezeře, ČeskoČesko Česko
UliceŠkolní
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky42191/5-2946 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barokní papírna z roku 1655, původně mlýn na obilí ze 16. století, se nachází na katastrálním území Hamru na Jezeře v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.[1] Tato pozoruhodná stavební a technická památka leží v těsné blízkosti vesnice Útěchovice, asi 1 km severovýchodně od centra někdejší rekreační obce Hamr na Jezeře. Její poloha – případně spolu s historickými vazbami na dané území – je zřejmě důvodem, že objekt bývá někdy označován jako mlýn a papírna Útěchovice.[2][3] Objekt, který je v Památkovém katalogu NPÚ charakterizován jako jedna z nejvýznamnějších technických památek v Čechách, je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky jako papírna pod číslem 42191/5-2946.[1]

Papírnu založil mimoňský papírník Petr Ossendorf v roce 1655.[1] Na základě dendrochronologického průzkumu bylo určeno, že dochované jádro stavby pochází z 80. let 17. století.[4] Asi 500 metrů od papírny na protějším břehu Hamerské strouhy v oněch dobách stála tzv. útěchovická tvrz, jejíž existence je spojena s manským rodem Blektů z Útěchovic (pozn: pozůstatky tvrze se nacházejí již na katastru Břevniště).[5]

V 16. století, kdy mj. vznikl i Hamerský rybník, známý jako Hamerské jezero, patřilo útěchovické hospodářství s tvrzí k hradu Děvínu. Od roku 1578 náležely Útěchovice rodu Hyršpegárů z Kynigheimu, kterým se připisuje renesanční přestavba útěchovické tvrze. Při prodeji hospodářství je zmiňována těžba střibra, zatímco okolí Hamru bylo známé těžbou železných rud.[6] Přibližně v téže době měl být vybudován jihozápadně od tvrze na levém břehu Hamerské strouhy mlýn na obilí, na jehož místě o necelé století později vznikla papírna. V roce 1658 byly Útěchovice připojeny k mimoňskému panství rodu Putzů, načež došlo k přestavbě tvrze.[6] Její patro bylo rovněž hrázděné, stejně jako patro nedaleké papírny.

Ve druhé polovině 20. století útěchovická tvrz chátrala, v roce 1978 se zřítila a zůstaly z ní jen malé zbytky zdí.[6] Podobný osud hrozil i nedaleké barokní papírně. Od konce druhé světové války docházelo k postupnému poškozování této vzácné technické památky. Již v roce 1967 byl zbořen památkově chráněný špýchar, který stál jižně od papírny.[7] V 80. letech 20. století bývalou papírnu vlastnil podnik Uranové doly Hamr a využíval ji jako skladiště. V roce 1986 žádaly Uranové doly o zrušení památkové ochrany s tím, že historické vybavení papírny, které se v objektu dochovalo, bude předáno Muzeu papíru ve Velkých Losinách.[8] Reakcí na tuto žádost UD Hamr je zápis z roku 1988 v původním evidenčním listu památky, kde je zdůrazněno, že se jedná a unikátní technickou památku, dokumentující historický vývoj papírenské výroby a že přemístění některých částí zařízení staré papírny ani není proveditelné. Z toho důvodu bylo řízení o upuštění památkové ochrany rozhodnutím Ministerstva kultury ČSR ze dne 15. listopadu 1988 přerušeno.[7]

Od roku 1996 bývalou papírnu vlastní Rudolf Krejčí, který v průběhu let historický objekt postupně staticky zabezpečil a následně opravil s cílem vybudovat v patře obytné místnosti a v přízemí menší muzejní expozici historie papírenské výroby. Opravy fasády ocenil Liberecký kraj v soutěži Památka roku 2017.[9][4]

Papírna je zděná, v patře hrázděná stavba na obdélném půdorysu s mansardovou střechou.[7] Budova stojí na katastru Hamru na Jezeře u hráze Papírenského rybníka, též zvaného Papírník, který však náleží již do katastru Břevniště, zatímco prostor pod hrází severně od papírny je součástí katastrálního území Útěchovic.[2]

Podkrovní prostory mají tři podlaží a v minulosti byly využívány k sušení vyrobeného papíru.[7] Rozdělení podkroví na tři části je patrné i zvenčí v členění vysokých svisle bedněných štítů s řadami oken.[7] Hrázděné zdivo je zakryto omítkou, která byla obnovena v druhé dekádě 21. století v původních barvách – bílé a šedomodré (tzv. barva holubí šedi).

Kolem oken a dveří jsou vyřezávané dřevěné lišty. V průčelí budovy jsou čtyři okenní osy, v patře podélné stěny je pět okenních os. V přízemí na jižní straně budovy se nachází portál se segmentovým závěrem a římsovými hlavicemi, zakončený klenákem s letopočtem „1826“. V interiéru je v přízemí, resp. v částečně zapuštěném suterénu, síň s valenými klenbami a lunetami.[7] V této místnosti bylo technologické zařízení papírny, zpočátku poháněné vodním kolem, od počátku 20. století pak vodní turbínou.

Pozemky v dané lokalitě, včetně přilehlého Papírenského rybníka a pozemku, na kterém stojí papírna, jsou v katastru nemovitostí dosud evidovány jako pozemky v dobývacím prostoru.[10]

Rekonstrukce interiérů

[editovat | editovat zdroj]

Dostupnost

[editovat | editovat zdroj]

Interiéry historické papírny bývají zpřístupněné jen při výjimečných příležitostech, jako byly například Dny lidové architektury v letech 2020, 2021 a 2023.[11] [12]K barokní papírně či do Útěchovic spojení veřejnou dopravou neexistuje, lokalita je dostupná od nepříliš vzdálených autobusových zastávek v Hamru na Jezeře nebo v Břevništi, kudy projíždějí pravidelné spoje na trase Česká Lípa - Hamr na Jezeře - Liberec. Kolem památky vede zeleně značená turistická trasa z Hamru na Jezeře do Žibřidic a Zdislavy a také cyklostezka č. 3046.[2]

  1. a b c Památkový katalog: Papírna [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. 
  2. a b c Seznam. Mlýn a papírna Útěchovice [online]. mapy.cz [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. 
  3. Mlýn a papírna v Útěchovicích [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. 
  4. a b Tři stavby se zařízením na vodní pohon: Hamr na Jezeře [online]. PROPAMÁTKY [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  5. Seznam. Tvrz Útěchovice [online]. mapy.cz [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  6. a b c PEŘINA, Ivan. Tvrz v Útěchovicích. K průzkumu středověké jizby, nebo již světnice?. S. 3–24. Průzkumy památek [online]. Národní památkový ústav, 2018 [cit. 2022-02-14]. Roč. 25, čís. 1, s. 3–24. Dostupné online. 
  7. a b c d e f Hamr na Jezeře, papírna, s omezením: bez špýcharu. Evidenční list kulturní památky - původní. [online]. Praha: Národní památkový ústav, 1988 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  8. Papírna v Hamru na Jezeře [online]. geocaching.com [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  9. HÁMOVÁ, Petra. Hamr na Jezeře – Obnova papírny získala cenu. Českolipský deník [online]. 2018-07-13 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  10. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  11. Do Dnů lidové architektury se poprvé zapojí i ruční papírna v Hamru na Jezeře. Liberecká drbna.cz [online]. 2020-07-19 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  12. Dny lidové architektury 17. - 18. července 2021 [online]. 2021 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ÚLOVEC, Jiří, et al. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska 2006. 1. vyd. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, Státní okresní archív Česká Lípa, Vlastivědné muzeu a galerie Česká Lípa, 2006. 228 s. ISBN 80-86319-09-1. Kapitola Příspěvek k historii a stavební podobě tvrze v Útěchovicích, s. 5–24. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]