Palolo zelený
 Palolo zelený | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
| chybí údaje[1] (jako Eunice viridis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | kroužkovci (Annelida) |
| Třída | mnohoštětinatci (Polychaeta) |
| Řád | Eunicida |
| Čeleď | Eunicidae |
| Rod | palolo (Eunice) |
| Binomické jméno | |
| Eunice viridis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palolo zelený (Eunice viridis, synonymum Palola viridis) je mnohoštětinatec žijící na korálových útesech v teplých mořích Tichého oceánu (Fidži, Samoa, Indonésie). Je známý mimo jiné tím, že jeho rozmnožování je jako u nemnoha jiných živočichů ovlivňováno měsíčními fázemi.
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Palolo zelený má článkovité tělo dlouhé asi 30 cm.[2] Poslední článek tvoří hlavu a vyrůstá z něj 5 tykadel, jedno dlouhé uprostřed obklopeno párem menších tykadel po obou stranách. Zbylé články tvoří zadeček (Epitoke), který je u samiččích jedinců modrozelený a u samčích světle hnědý. Každý jeho článek obsahuje buňky citlivé na světlo.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Rozmnožování palola zeleného je řízeno fázemi Měsíce. V průběhu poslední čtvrti 12.–13. lunárního měsíce (obvykle v listopadu) se uvolní palolův červovitý zadeček naplněný pohlavními buňkami,[3] začne se ve vodě svíjet a odplave z útesu pryč.
Když se zadečky dostanou na hladinu, postupně se jejich obaly rozpustí a pohlavní buňky se uvolní do vody.[4] Z vajíček, které vzniknou jejich splynutím, se vyvinou malé larvy, které jsou spolu s ostatním planktonem unášeny oceánem. Ty se zachytí na korálových útesech a přemění se v dospělého mnohoštětinatého červa.
Původnímu jedinci, který zůstává přisedlý, zadeček opět doroste.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Palolo zelený je využíván především jako potrava místních domorodých kmenů, které sbírají uvolněné zadečky plovoucí po hladině.[2] Celý tento jev nastává jeden, výjimečně dva dny v roce. Trvá jen několik hodin do svítání. Příliv vyplaví zadečky na mělčinu. Zde je domorodci loví do sítěk za pomocí baterek, kdy zřejmě využívají citlivosti jednotlivých článků na světlo.
Jde o oblíbenou místní pochoutku, která obsahuje velké množství bílkovin a tuků.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b CRAIG, P. Natural History Guide to American Samoa [online]. National Park of American Samoa, Department Marine and Wildlife Resources, American Samoa Community College [cit. 2011-06-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HORČIČKO, Petr. Projekt Atlas [online]. GUH, 2004 [cit. 2011-06-03]. Kapitola Palolo zelený. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-05.
- ↑ a b BBC. Jižní Pacifik [online]. Česká televize, program ČT2, 2011-04-01 [cit. 2011-06-04]. Kapitola Oceán ostrovů (1/6). Čas 33:10 od začátku stopáže. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu palolo zelený na Wikimedia Commons - Eunice viridis – informace na stránkách Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN
- Fotografie hlavy palola zeleného
