Palolo zelený

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPalolo zelený
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen kroužkovci (Annelida)
Třída mnohoštětinatci (Polychaeta)
Řád Eunicida
Čeleď Eunicidae
Rod palolo (Eunice)
Binomické jméno
Eunice viridis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palolo zelený (Eunice viridis, synonymum Palola viridis) je mnohoštětinatec žijící na korálových útesech v teplých mořích Tichého oceánu (Fidži, Samoa, Indonésie). Je známý mimo jiné tím, že jeho rozmnožování je jako u nemnoha jiných živočichů ovlivňováno měsíčními fázemi.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Palolo zelený má článkovité tělo dlouhé asi 30 cm.[1] Poslední článek tvoří hlavu a vyrůstá z něj 5 tykadel, jedno dlouhé uprostřed obklopeno párem menších tykadel po obou stranách. Zbylé články tvoří zadeček (Epitoke), který je u samiččích jedinců modrozelený a u samčích světle hnědý. Každý jeho článek obsahuje buňky citlivé na světlo.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožování palola zeleného je řízeno fázemi Měsíce. V průběhu poslední čtvrti 12.–13. lunárního měsíce (obvykle v listopadu) se uvolní palolův červovitý zadeček naplněný pohlavními buňkami,[2] začne se ve vodě svíjet a odplave z útesu pryč.

Když se zadečky dostanou na hladinu, postupně se jejich obaly rozpustí a pohlavní buňky se uvolní do vody.[3] Z vajíček, které vzniknou jejich splynutím, se vyvinou malé larvy, které jsou spolu s ostatním planktonem unášeny oceánem. Ty se zachytí na korálových útesech a přemění se v dospělého mnohoštětinatého červa.

Původnímu jedinci, který zůstává přisedlý, zadeček opět doroste.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Palolo zelený je využíván především jako potrava místních domorodých kmenů, které sbírají uvolněné zadečky plovoucí po hladině.[1] Celý tento jev nastává jeden, výjimečně dva dny v roce. Trvá jen několik hodin do svítání. Příliv vyplaví zadečky na mělčinu. Zde je domorodci loví do sítěk za pomocí baterek, kdy zřejmě využívají citlivosti jednotlivých článků na světlo.

Jde o oblíbenou místní pochoutku, která obsahuje velké množství bílkovin a tuků.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b CRAIG, P.. Natural History Guide to American Samoa [online]. National Park of American Samoa, Department Marine and Wildlife Resources, American Samoa Community College, [cit. 2011-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HORČIČKO, Petr. Projekt Atlas [online]. GUH, 2004, [cit. 2011-06-03]. Kapitola Palolo zelený. Dostupné online.  
  3. a b BBC. Jižní Pacifik [online]. Česká televize, program ČT2, 2011-04-01, [cit. 2011-06-04]. Kapitola Oceán ostrovů (1/6). Čas 33:10 od začátku stopáže. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]