Pachycephalosaurus

Pachycephalosaurus; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (před 70 až 66 miliony let)
	Lebka pachycefalosaura v oxfordském muzeu
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	ptakopánví (Ornithischia);
Čeleď	Pachycephalosauridae;
Rod	Pachycephalosaurus;
Binomické jméno
	Pachycephalosaurus wyomingensis; Gilmore, 1931
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pachycephalosaurus („tlustohlavý ještěr“) byl rod středně velkého ptakopánvého dinosaura, žijícího na západním území Severní Ameriky v období pozdní svrchní křídy (geologický věk maastricht, asi před 70 až 66 miliony let).^[1] Patřil tedy k vůbec posledním neptačím dinosaurům, jejichž zkameněliny jsou objevovány zejména v sedimentech geologického souvrství Hell Creek a souvrství Lance. Tento dinosaurus propůjčil název celé skupině ptakopánvých dinosaurů – pachycefalosaurům.^[2]

Objev

První zkameněliny pachycefalosaurů byly zřejmě objeveny již v 50. až 70. letech 19. století, nebyly ale ještě správně rozeznány. Materiál typového druhu P. wyomingensis však popsal až Charles W. Gilmore v roce 1931. Teprve v roce 1943 však s novým kompletnějším materiálem popsali tento taxon správně paleontologové Barnum Brown a Erich Maren Schlaikjer. V současnosti je jako platný druh uznáván pouze P. wyomingensis.^[3]

Popis

Anatomie pachycefalosaura není dobře známá, protože byly fakticky dodnes objeveny jen části jeho lebky. Ta byla extrémně ztluštělá a vytvářela „helmu“ (frontoparietální dóm) vysokou až kolem 25 cm. Dříve se dokonce předpokládalo, že mohlo jít o dutou mozkovnu, a že tito dinosauři byli tedy velmi inteligentní. Brzy však bylo prokázáno, že je kost kompaktní a mozek byl ve skutečnosti velmi malý. Pachycephalosaurus byl dvounohý (bipední) dinosaurus, který měřil maximálně asi 5 až 7 metrů na délku (existují však odhady až osmimetrové).^[4] Jeho hmotnost mohla dosáhnout zhruba 370^[5]^[6] až 450^[7] kilogramů, u odrostlých jedinců však možná až 2 tun. Byl s jistotou býložravý a jeho zuby nasvědčují spásání tuhé vegetace. Patří k poměrně známým a často zobrazovaným dinosaurům.^[8]

Odkazy

Reference

↑ Evans, D. C.; et al. (2013). The oldest North American pachycephalosaurid and the hidden diversity of small-bodied ornithischian dinosaurs. Nature Communications. 4: 1828.
↑ Socha, V. (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 66-67)
↑ SOCHA, Vladimír. Tlustolebec z konce éry dinosaurů. OSEL.cz [online]. 23. září 2025. Dostupné online. (česky)
↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 49). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology. 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
↑ Benson, R. B., Hunt, G., Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 244 (anglicky)
↑ Woodruff, D. C.; Schott, R. K.; Evans, D. C. (2023). Two new species of small-bodied pachycephalosaurine (Dinosauria, Marginocephalia) from the uppermost Cretaceous of North America suggest hidden diversity in well-sampled formations. Papers in Palaeontology. 9 (6). e1535.

Literatura

Sullivan, R. M. (2006). "A taxonomic review of the Pachycephalosauridae (Dinosauria:Ornithischia)". Late Cretaceous vertebrates from the Western Interior. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 35: 347–366.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pachycephalosaurus na Wikimedia Commons
Článek o pachycefalosaurovi na webu DinoMuseum (anglicky)
Článek na webu DinosaurusBlog (česky)

[1] Evans, D. C.; et al. (2013). The oldest North American pachycephalosaurid and the hidden diversity of small-bodied ornithischian dinosaurs. Nature Communications. 4: 1828.

[2] Socha, V. (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 66-67)

[3] SOCHA, Vladimír. Tlustolebec z konce éry dinosaurů. OSEL.cz [online]. 23. září 2025. Dostupné online. (česky)

[4] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 49). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[5] Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology. 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853

[6] Benson, R. B., Hunt, G., Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329

[7] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 244 (anglicky)

[8] Woodruff, D. C.; Schott, R. K.; Evans, D. C. (2023). Two new species of small-bodied pachycephalosaurine (Dinosauria, Marginocephalia) from the uppermost Cretaceous of North America suggest hidden diversity in well-sampled formations. Papers in Palaeontology. 9 (6). e1535.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]