Přeskočit na obsah

Přednádraží (Ostrava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přednádraží
Domy v ulici Přednádraží v roce 2012
Domy v ulici Přednádraží v roce 2012
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoOstrava
Městský obvodMoravská Ostrava a Přívoz
Část obcePřívoz
Poloha
Začíná naPalackého
Další údaje
Typulice
Délkacca 270 cm
PSČ702 00
Kód ulice362719
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přednádraží je ulice a zaniklá dělnická kolonie v ostravské čtvrti Přívoz v městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Původně dělnická kolonie se postupně proměnila v romské ghetto,[1][2] v němž se odehrály protesty a konflikty vzniklé v souvislosti s havarijním stavem domů v ulici a vystěhováním nájemníků. Kolonie byla zbořena v lednu 2019.[3]

Lokalitou procházející ulice Přednádraží je na severním konci napojena na ulici Palackého, po které je vedena také městská hromadná doprava. Na jižním konci navazuje na ulici Na Náspu.

Opuštěné budovy poblíž železniční tratě

Domy z červených cihel v Přednádraží postavila v roce 1910 pro své zaměstnance rakousko-uherská státní železnice. Největší rozvoj zažila lokalita ve 20. a 30. letech 20. století. Obyvatelstvo bylo tehdy tvořeno ze dvou třetin Čechy a z jedné třetiny Němci nebo německy mluvícími.[3] V šedesátých letech 20. století nastal v souvislosti s průmyslovým rozvojem Ostravy příliv pracovníků z jiných částí Československa, do ulice se přistěhovali mimo jiné slovenští Romové a Maďaři.

Výrazným zásahem byla povodeň v roce 1997, která zasáhla také okolní Přívoz a ulici Přednádraží. Do poškozených domů se stěhovali například Romové z domů na ulici Stodolní, která se začala měnit na zábavní čtvrt. Na přelomu tisíciletí se dosavadní vlastník České dráhy rozhodl poškozené domy prodat. Domy byly i přes protesty sociálních pracovníků v roce 2009 prodány realitní kanceláři Toba Trade. Toba Trade domy po půl roce prodala novému majiteli Oldřichu Roztočilovi. Změny vlastníků a rychlejší střídání nájemníků vyústily v rabování a rozkrádání částí domů. V roce 2010 v ulici Přednádraží poprvé praskla kanalizace poškozená povodněmi v roce 1997, o rok později se v ulici rozšířila žloutenka.

V červenci 2012 byla v domech v ulici zastavena dodávka vody z důvodu vysokého počtu lidí, kteří za ni neplatili, což vyústilo v protesty těch obyvatel, kteří za vodu platili. V dalších dnech stavební úřad části Moravská Ostrava a Přívoz rozhodl o vystěhování domů, neboť byly podle něho neobyvatelné. Z původních 400 obyvatel odešly dvě třetiny bydlet na ubytovny v různých částech Ostravy. Zbývající část obyvatel podporovaná sociálními pracovníky a aktivisty v domech dočasně zůstala.[4][5] V roce 2013 se však i zbývající obyvatelé odstěhovali a ulice je od té doby neobydlená.[6] V roce 2015 koupily pozemky Ostravské opravny a strojírny, které oznámily záměr celkové demolice zchátralých domů a rozšíření průmyslové výroby do této oblasti. V stejném roce byla lokalita odříznuta ze západní strany dálničním přivaděčem, z jižní strany tvořil hranici průmyslový areál.[3] Kolonie byla zbourána počátkem roku 2019.[3]

Podle historika Martina Jemelky bylo Přednádraží unikátní v tom, že si jako dělnická kolonie zachovalo městský charakter, zatímco jiné hornické kolonie se blížily svou podobou spíše vesnicím.[3]

  1. GABZDYL, Josef. Zánik romského ghetta Přednádraží, domy koupily ostravské strojírny. iDNES.cz [online]. 29. října 2015. Dostupné online. 
  2. MAZANCOVÁ, Hana. Ostravské ghetto Přednádraží čeká demolice. Zchátralé domy už mají nového majitele. Lidovky.cz [online]. 28. října 2015. Dostupné online. 
  3. a b c d e GABZDYL, Josef. Ostravské Přednádraží mizí, drážní kolonii a romské ghetto bourají bagry. iDNES.cz [online]. 16. ledna 2019. Dostupné online. 
  4. Lucie Kavanová, Můj domov je zatím tady, Respekt č. 34, 20. – 26. 8. 2012
  5. Zuzana Brodilová, Tomáš Malík, Ze dne na den v ilegalitě, Nový Prostor č. 402, 30. 8. 2012
  6. Aktivista chce vrátit Romy do Přednádraží. Jeho sdružení plánuje koupit domy. Lidovky.cz [online]. 2014-08-01 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]