Pětiválcový řadový motor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pětiválcový řadový motor Volvo B5244S montovaný napříč
Animace práce motoru

Pětiválcový řadový motor nebo řadový pětiválec označovaný také zkratkou R5, je pístový spalovací motor s pěti válci uspořádanými v řadě. Válce mají společný blok válců a klikovou skříň. Taková konfigurace je kompromisem mezi menším řadovým čtyřválcem a větším řadovým šestiválcem.

Henry Ford vyvinul řadový pětiválec koncem 30. a začátkem 40. let pro design kompaktních ekonomických automobilů, ale kvůli malé poptávce po malých automobilech v USA se nikdy do výroby nedostal.[1] Jedním z prvních řadových pětiválců, který se dostal do výroby byl motor Volkswagen 2.1 R5 v automobilu Audi 100. Ten se montoval koncem 70. let a poháněl i legendární rallye automobil Audi Quattro.[2]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Úhel otočení klikového hřídele je 144°, posloupnost zápalu je 1-2-4-5-3. Motor generuje vibrace, ovšem ty jsou minimalizovány pomocí jednoho vyvažovacího hřídele.[3]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Pětiválcový řadový motor se používá v automobilech jako je Lancia Thesis, Alfa Romeo 156, Alfa Romeo 159, Alfa Romeo 166, Audi 80, Audi 90, Audi 100, Audi Quattro, Audi A6, Audi TT-RS, Audi RS3 / RSQ3, Audi S2 Coupé, Ford Focus ST / RS, Fiat Bravo, Fiat Marea, Fiat Coupé, Acura TL, Chevrolet Colorado,Mercedes-Benz W123, Mercedes-Benz W124, Volvo 850, Volvo 940, VW Passat NMS (USA), Volkswagen Transporter/Multivan, VW Touareg, VW Golf/Jetta/Rabbit/Beetle (USA), Caravelle T4 so 78PS, a 102PS apod.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Straight-five engine na anglické Wikipedii a Päťvalcový radový motor na slovenské Wikipedii.

  1. Henry Ford's Weird Old Engines. [s.l.]: Popular Science, srpen 1960. Dostupné online. S. 195. 
  2. Graham Robson. Audi Quattro. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 12. 
  3. Mark Wan. Inline 5-cylinder engines [online]. autozine.org [cit. 2011-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 06-01-2016. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]