Přeskočit na obsah

Outkovka chlupatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxOutkovka chlupatá
alternativní popis obrázku chybí
Outkovka chlupatá, plodnice
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
PodkmenAgaricomycotina
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Řádchorošotvaré (Polyporales)
Čeleďchorošovité (Polyporaceae)
Rodoutkovka (Trametes)
Binomické jméno
Trametes hirsuta
(Wulfen) Pilát, (1939)
Synonyma

Boletus nigromarginatus
Coriolus hirsutus
Coriolus nigromarginatus
Coriolus vellereus

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Outkovka chlupatá (Trametes hirsuta) je houba z čeledi chorošovité (Polyporaceae), řádu chorošotvaré (Polyporales ). Plodnice je nejedlá, lze ji nalézt na stanovišti po požáru.[1] Plodnice lze spatřit během celého roku.

POLPHI[2]

Synonyma patogena

[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy

[editovat | editovat zdroj]

Podle EPPO je pro patogena s označením outkovka chlupatá (Trametes hirsuta) používáno více rozdílných názvů, například Coriolus hirsutus nebo Polyporus hirsutus.[2]

Zeměpisné rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Austrálie, Severní Ammerika, Asie, Evropa.[3]

Výskyt v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Běžný druh.

Plodnice na kmeni

Plodnice jednoletá vějířkovitá až růžicovitá polokruhovitá, na horní části klobouku pásovaná a hrubě srstnatá,dorůstá až do 12 cm. Rourky jsou krátké a mají póry okrouhlé, bílé až krémové, ve stáří šedé. Výtrusný prach bílý. Dužnina má na řezu dvě vrstvy.[4] Plodnice bývá často zeleně zbarvena řasami.[L 1]

Odumřelé části dřevin, ranový parazit. Plodnice lze najít na živých i odumřelých kmenech a větvích buků, habrů, dubů, vrb, třešní a dalších listnáčů, vzácněji dokonce i na kmenech jehličnanů.[4][1] Oblíbeným hostitelem je dub cer (Quercus cerris).[1][5]


Příznaky

[editovat | editovat zdroj]

Plodnice na větvích nebo kmeni.[L 1]

Možnost záměny

[editovat | editovat zdroj]

Jiné druhy tohoto rodu.

Saprofyt, příležitostný parazit, způsobuje bílou hnilobu dřeva.[L 1] Vytváří větší množství některých enzymů, což je předmětem výzkumu.[6]

Obsahuje imunostimulační polysacharidy.[7]

Jednoleté, vějířkovité až růžicovité plodnice se vytvářejí v květnu až červnu a poté v září až říjnu.[5]

V lesích na listnatých stromech, kmenech, pařezech.[8]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 
  1. a b c www.biolib.cz
  2. a b EPPO, POLPHI
  3. eol.org
  4. a b naturfoto.cz
  5. a b Archivovaná kopie. www.stromvemeste.cz [online]. [cit. 2013-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23. 
  6. ncbi.nlm.nih.gov
  7. [1]
  8. popis na rendy.eu. www.rendy.eu [online]. [cit. 2013-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-26. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]