Osvobození Slaného

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Osvobození Slaného v roce 1945 se uskutečnilo v rámci Osvobození Československa. Slaný byl osvobozen dne 9. května jednotkami 1. ukrajinského frontu Rudé armády.

Průběh bojů[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že Němci postup Rudé armády očekávali, ustoupila jejich posádka ze Slaného směrem na západ na Karlovy Vary. Jejich cílem bylo odejít do amerického zajetí a vyhnout se sovětskému vojsku.[1]

Jednotky Rudé armády vstoupily do města v noci z 8. na 9. května po krátkých bojích s posledními zbytky německých vojsk. Jednalo se o jednotky, které postupovaly od Loun, směrem z Berlína na Prahu v rámci tzv. Pražské ofenzívy. S přibližujícími se vojsky Rudé armády po první hodině ranní odvysílal městský rozhlas výzvu jednotkám německým, aby se vzdalo. Výzva, že kdo neuposlechne a nesloží zbraně, bude zastřelen, se opakovala každých 30 minut.[1] Město se podařilo obsadit do čtvrté hodiny ranní; němečtí vojáci se do té doby rozprchli do okolí města. Obsazení Slaného probíhalo velice krátce; ruští vojáci měli za úkol postupovat co nejrychleji do Prahy.

Sovětská strana ztratila v bojích o Slaný a okolí pouhé tři vojáky. Němců padlo zhruba sto.

Ustupující vojsko se dostávalo do střetů s českým obyvatelstvem a docházelo k častým přestřelkám, především na jižním okraji města. Řada německých vojáků byla tehdy zajata nebo zastřelena. K největší přestřelce došlo u budovy nádraží okolo 6:00 ráno, kde kolona jednotek SS zahájila palbu na kolemjdoucí občany. Příslušníci četnictva se dostali s Němci do boje a spolu s železniční stráží je přemohli. Do půl osmé ráno se podařilo německý odpor ve městě zlomit zcela.[1] K přestřelkám docházelo již jen v okolních obcích, kde se i nadále zdržovali někteří rozuteklí němečtí vojáci.

Od osmé hodiny ráno až do desáté hodiny ráno začala postupovat přes Slaný hlavní část 1. ukrajinského frontu.[1]

Až do 15. května byli přes Slaný transportováni němečtí zajatci. O den později bylo konfiskované vybavení německé armády předáno sovětským vojskům. Správcem okresu se stal ruský generál Jermanov.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d 1939-1945 ve vzpomínkách slánských pamětníků. Slaný: Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2010. ISBN 978-80-254-7197-5. S. 41. 
  2. KUBÁNEK, Vladimír. Královské město Slaný na pozadí historie (I.). Brno: Vladimír Kubánek, 2010. 304 s. S. 257.