Ostrov svatého Kiliána

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ostrov svatého Kiliána
Pozůstatky románského kláštera Ostrov v jižní části ostrova sv. Kiliána
Pozůstatky románského kláštera Ostrov v jižní části ostrova sv. Kiliána
ostrov svatého Kiliána
ostrov svatého Kiliána
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Osídlení
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrov svatého Kiliána je velký říční ostrov na Vltavě těsně nad (před) soutokem se Sázavou u městysu Davle. Ostrov je porostlý vysokými stromy. Na jihu ostrova se nacházejí zbytky středověkého kláštera sv. Jana Křtitele zvaného Ostrovský klášter či klášter Ostrov.

Ostrov[editovat | editovat zdroj]

Anonymní web Ostrovy v ČR uvádí rozlohu ostrova 3,2346 ha, nadmořskou výšku (kótu) 206 metrů a říční staničení 81,8 km od Mělníku. Rameno po pravé straně ostrova prochází pod skalnatým břehem a je hlubší, vede tudy lodní trasa. Levé je mělké, bylo původně možné ho přebrodit. Dnes do okolí ostrova zasahuje vzdutí Vranské přehradní nádrže[1] – původně se uvažovalo i o tom, že by ostrov byl nádrží zatopen.[1]

Klášter[editovat | editovat zdroj]

Ostrovský klášter byl založen roku 999 a vybudován v 11. století. Původní převážně dřevěné stavby vyhořely roku 1137 a následně byly nahrazeny kamenným komplexem. Ten byl v letech 1278 dobyt a vypleněn Branibory. Po dvou stavebních etapách, kdy jej benediktini obnovili, zažil další vydracování v roce 1381. Roku 1403 vyhořel a roku 1420 byl obsazen a vypálen husity. Řeholníci prchli do Sv. Jana pod Skalou. Klášter byl definitivně opuštěn roku 1517.[1] Zbytky kláštera zničily zejména velké povodně roku 1529[2] a roku 1799.

V místním folkloru se traduje pověst, že pod levým ramenem Vltavy vedla tajná chodba spojující klášter s kostelíkem sv. Kiliána na levém břehu.[zdroj?] Ta však nikdy nalezena nebyla[zdroj?] a vzhledem k původnímu stavebnímu provedení a umístění kláštera je její existence více než nepravděpodobná.[zdroj?]

První archeologické výzkumy proběhly koncem 19. století.[3] V letech 1933–1934 byl proveden výzkum ostrova, který vedl Karel Guth z Národního muzea.[1] Další systematické výzkumy prováděl Archeologický ústav ČSAV v roce 1962 (dr. Ladislav Špaček a dr. Miroslav Richter) a od roku 1975 opět pod vedením dr. Richtera rovněž v sousední klášterní obci Hradištko; tento výzkum byl dokončen v 80. letech 20. století.[3]

Vlastnictví a přístupnost[editovat | editovat zdroj]

Ostrov není přístupný po souši, nevede na něj žádný most ani veřejná lodní doprava. Je přístupný jen lodí nebo člunem.[3] Na levém rameni Vltavy u ostrova bývá provozováno vodní lyžování.[3]

Ostrov tvoří dvě pozemkové parcely, č. 99 a 101, obě jsou ve vlastnictví České republiky a ve správě státního podniku Povodí Vltavy.[4]

V neděli 29. června 2014 od 10 hodin dopoledne se na ostrově uskutečnila poutní slavnost při příležitosti svátku narození sv. Jana Křtitele. Věřící byli na ostrov přívozem a lodní dopravou sváženi už od časných ranních hodin. Hlavním celebrantem mše pod širým nebem na základech kláštera byl pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. V hojném počtu byli zastoupeni členové spolku Vltavan v krojích a s vlajkami, Davle byla při akci slavnostně vyhlášena vorařskou obcí a kardinál Duka pokřtil její novou vlajku. Na akci byla přítomná řada významných osobností, církevní hodnostáři, starostové okolních obcí, několik poslanců a senátorů a zástupci sdělovacích prostředků. Program pokračoval po převezení účastníků v kostele svatého Kiliána na břehu.[5]

Sekanka[editovat | editovat zdroj]

S ostrovským klášterem je spojena i osada neznámého jména, zpětně označovaná například názvem Sekanka, Hradce či Šance, která se nacházela v sousedství ostrova na ostrohu mezi slévajícími se Vltavou a Sázavou, tedy na pravém břehu Vltavy v úrovni ostrova. Má se za to, že městečko bylo založeno ostrovským klášterem a existovalo velmi krátce ve 13. století, přičemž zaniklo ve velmi rané fázi svého vývoje, kdy ještě domy byly jen provizorní a opevnění nedostavěné, a není zachyceno ani v dobových písemných pramenech. Z nálezů archeologové usuzují, že bylo řemeslnickým střediskem kláštera a trhovou vsí s raně městským charakterem. Jeho zánik je předpokládán k roku 1278, kdy byl Branibory vyrabován i klášter na ostrově. Z množství nálezů se usuzuje, že obyvatelé městečko opustili při náhlém přepadení.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Ostrov sv. Kiliána, web Ostrovy v ČR, anonymní
  2. Jiří Eliáš: Sv. Kilián - Ostrovský klášter Archivováno 22. 4. 2010 na Wayback Machine, OÚ Štěchovice, poslední aktualizace 7. 9. 2006
  3. a b c d Adam Hromada: Ostrov sv. kiliána, Turistika.cz, 13. 8. 2009
  4. Katastr nemovitostí
  5. Pavel Radechovský: Pouť na ostrově u Davle, obec Buš, 29. 4. 2014

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MERHAUTOVÁ, Anežka; RICHTER, Miroslav; SRŠEŇ, Lubomír. Architektonické zlomky ostrovského kláštera. Sborník Národního muzea v Praze. Řada A - Historie. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 1980. 235 s. 
  • RICHTER, Miroslav. Hradišťko u Davle. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 324 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]