Přeskočit na obsah

Oskar Rex

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oskar Rex
Narození26. března 1857 nebo 23. března 1857
Štýrský Hradec nebo Praha
Úmrtí8. února 1929 (ve věku 71 let)
Praha
Alma materAkademie výtvarných umění v Mnichově
Povolánímalíř
RodičeIgnác Rex
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oskar Rex, psán též Oscar (26. března 1857 Štýrský Hradec nebo Praha[1][p 1]8. února 1928 Praha[2][3]) byl rakouský malíř působící v Praze, představitel žánrové malby.

Narodil se v rodině vojenského lékaře MUDr. Ignáce Rexe (* 1822) a jeho manželky Emanuely, rozené Schützové (1832–1884) jako jedno ze sedmi dětí.[4] Jeho bratr MUDr. Hugo Rex byl profesorem pražské německé univerzity.

Oskar Rex vyrůstal v Praze. V lednu 1878 odešel do Mnichova studovat na Akademii výtvarných umění. Od roku 1881 pobýval v Paříži, kde byl žákem Mihála von Munkácsy, Gustava Boulangera a Julese Lefebvra. Do Prahy se vrátil kolem roku 1890.

V roce 1926 se po delším pobytu v cizině vrátil do Prahy,[5] v roce červnu 1927 zde podstoupil složitou oční operaci.[6] V Praze také zemřel.

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Byl dvakrát ženat – první manželka Marie, rozená Eudes (* 1860), druhá manželka Nora, rozená Thébauet (* 1867). Manželství byla bezdětná.[7]

Je konec, Napoleone (Napoleon na Svaté Heleně)

V roce 1889 se zúčastnil výstavy mnichovského uměleckého družstva. V roce 1891 byla jedna z jeho kreseb uvedena na každoroční výstavě výtvarných umělců ve Vídni. Na světové výstavě v Paříži v roce 1900 bylo jedno z jeho děl oceněno bronzovou medailí. Rex se proslavil krátce před první světovou válkou, když ve 38 městech představil cyklus více než 30 obrazů se scénami ze života Napoleona.[8]

Oskar Rex vystavoval často v Praze. Jeho díla česká kritika zaznamenávala, obvykle s výhradami.[9]

Knižně vyšlo např.:

  • Praha je Praha (soubor třiceti kreseb tuší z pražského prostředí, knižní vydání; dostupné online)[10]

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1901 se Oskar Rex soudil o vlastnictví svého obrazu. Jednalo se o vypodobení pražské usedlosti Cikánka, které její majitelka zakoupila za 375 zl a zapůjčila pro světovou výstavu v Paříži. Po návratu obrazu do Prahy o něj projevila zájem Společnost vlasteneckých přátel umění, která ho chtěla odkoupit za 600 zl. Malíř, který se odvolával na údajnou ústní dohodu s majitelkou, podle které jí malbu měl nahradit jinou, tento soud prohrál.[11]

  1. České zdroje uvádějí zpravidla jako místo narození Prahu, zahraniční Štýrský Hradec (Graz). Vojenské matriky Štýrského Hradce nejsou v současnosti (2021) digitalizovány. První pražská policejní přihláška otce Ignáce Rexe je datována 30. 11. 1857, tedy po narození syna Oskara.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oscar Rex na německé Wikipedii.

  1. Databáze AbArt: Oskar Rex [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. 
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Antonína v Holešovicích, sign. HOL Z6, s. 40
  3. Malíř Oskar Rex zemřel. S. 10. Národní listy [online]. 1929-02-10 [cit. 2021-06-17]. S. 10. Dostupné online. 
  4. Soupis pražských obyvatel: Rex Ignaz [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. 
  5. Oskar Rex. S. 5. Národní listy [online]. 1926-03-16 [cit. 2021-06-17]. S. 5. Dostupné online. 
  6. Oskar Rex. S. 7. Prager Tagblatt [online]. 1927-06-24 [cit. 2021-06-19]. S. 7. Dostupné online. (německy) 
  7. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 507, obraz 56 [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. 
  8. Např. REX, Oskar. Napoleon a Josefina [online]. MutualArt [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. 
  9. Např. Umělecká výstava v Rudolfině. S. 9. Národní listy [online]. 1893-05-11 [cit. 2021-06-18]. S. 9. Dostupné online. 
  10. REX, Oskar. Praha je Praha [online]. Praha: K. Bellmann, 1880-1929 [cit. 2021-06-18]. 
  11. Spor malíře o vlastní obraz. S. 5. Národní listy [online]. [cit. 2021-06-18]. Čís. 41/1901, s. 5. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]