Oskar Gröning

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oskar Gröning
Narození 10. června 1921
Nienburg/Weser
Úmrtí 9. března 2018 (ve věku 96 let)
Politická strana Národně socialistická německá dělnická strana
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oskar Gröning (10. června 1921 Nienburg, Dolní Sasko9. března 2018) byl německý dozorce, který pracoval v koncentračním táboře Auschwitz. Gröning, přezdívaný „účetní z Osvětimi“, pomáhal např. při třídění věcí zavražděných Židů nebo při tzv. selekci, kdy se rozhodovalo, kteří Židé budou posláni do plynové komory a kteří na nucené práce.

V červenci 2015, ve věku 94 let, byl odsouzen ke čtyřem letům vězení. Podle soudu svým jednáním napomáhal hladkému fungování německé smrtelné mašinerie, a nese tak spoluvinu za smrt nejméně 300 tisíc Židů.[1][2] Gröning uznává, že nese „morální spoluvinu",[3] proti rozsudku se však odvolal.[4]

Život[editovat | editovat zdroj]

Matka Gröningovi zemřela, když mu byly čtyři roky. Jeho otec byl nacionalista, který po porážce Německa v 1. světové válce vstoupil do paramilitantní skupiny Stahlhelm. Otcův nesouhlas s Versailleskou smlouvou ještě vzrostl poté, co v roce 1929 zkrachoval jeho obchod s textilem.

Mladý Gröning počátkem 30. let vstoupil do mládežnické organizace Stahlhelm, později do Hitlerjugend. Po vypuknutí války se stal členem Waffen-SS. Do Osvětimi přijel v roce 1942.[5] Pracoval zde i mezi květnem a červencem 1944 během tzv. maďarské akce, kdy sem nacisté přivezli přes 420 tisíc maďarských Židů. Právě z podílu na jejich smrti byl o mnoho let později obžalován.[3]

Po válce a poté, co byl propuštěn z britského vězení, začal žít v dolnosaském Lüneburgu. Až do důchodu pracoval ve sklářské továrně.[5]

O své minulosti se rozhodl veřejně promluvit, když se setkal se zpochybňováním holokaustu. Podle novináře Stanislava Motla je Gröning vnímán jako jeden z nejtvrdších nepřátel jeho popíračů. Obrazu nacistického válečného zločince se podle Motla kvůli hluboké sebereflexi naprosto vymyká.[3]

V červenci 2015 byl Gröning za podíl na smrti nejméně 300 tisíc Židů odsouzen ke čtyřem letům vězení, ač státní zástupce požadoval o půl roku kratší trest. Gröning se proti rozsudku odvolal.[4] Uznává, že o vraždění Židů věděl, trvá však na tom, že sám nikoho nezabil ani nemučil.[3] I kdyby byl rozsudek nakonec potvrzen, celý trest si pravděpodobně neodpyká – jednak s ohledem na zdravotní stav, jednak by mu mohl být zkrácen až o 22 měsíců coby kompenzace za průtahy. Gröninga totiž bylo možné odsoudit již během vyšetřování na přelomu 70. a 80. let; trestní řízení však tehdy bylo zastaveno.[3]

Proces byl významný i tím, že řeší zásadní otázku trestní odpovědnosti lidí, kteří se na vyvražďování Židů aktivně nepodíleli. Dříve vyšetřovatelé docházeli k závěru, že jednání lidí pracujících v Osvětimi nesouviselo s vražděním. V roce 2011 byl však za napomáhání k masovým vraždám Židů nepravomocně odsouzen dozorce ve vyhlazovacím táboře Sobibor John Demjanjuk (zemřel před vynesením konečného rozsudku), a to přes absenci důkazů, že by se nějaké vraždy dopustil.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 94letý nacistický dozorce byl odsouzen na 4 roky vězení. Reflex.cz [online]. 2015-7-16. Dostupné online. 
  2. Echo24. echo24.cz [online]. Echo media, a.s., Leden 31, 2018 [cit. 2018-02-01]. Dostupné online. 
  3. a b c d e "Účetní z Osvětimi" půjde za mříže, spoluzavinil smrt 300 tisíc Židů. ČT [online]. 2015-7-15. Dostupné online. 
  4. a b Odsouzený dozorce z Osvětimi se odvolal. Tvrdí, že se neúčastnil násilí. iDNES.cz [online]. 2015-7-21. Dostupné online. 
  5. a b Profile: Oskar Groening, 'book-keeper of Auschwitz'. BBC.com [online]. 2015-7-15. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Německo soudí stařičkého účetního z Osvětimi, kterého tíží svědomí. iDNES.cz [online]. 2015-4-21. Dostupné online.