Oskar Gröning

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Oskar Gröning
Narození 10. června 1921
Dolní Sasko
Úmrtí 9. března 2018 (ve věku 96 let)
Politická strana Národně socialistická německá dělnická strana
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oskar Gröning (10. června 1921 Nienburg, Dolní Sasko9. března 2018) byl německý dozorce, který pracoval v koncentračním táboře Auschwitz. Gröning, přezdívaný „účetní z Osvětimi“, pomáhal např. při třídění věcí zavražděných Židů nebo při tzv. selekci, kdy se rozhodovalo, kteří Židé budou posláni do plynové komory a kteří na nucené práce.

V červenci 2015, ve věku 94 let, byl odsouzen ke čtyřem letům vězení. Podle soudu svým jednáním napomáhal hladkému fungování německé smrtelné mašinerie, a nese tak spoluvinu za smrt nejméně 300 tisíc Židů.[1][2] Gröning uznává, že nese „morální spoluvinu",[3] proti rozsudku se však odvolal.[4]

Život[editovat | editovat zdroj]

Matka Gröningovi zemřela, když mu byly čtyři roky. Jeho otec byl nacionalista, který po porážce Německa v 1. světové válce vstoupil do paramilitantní skupiny Stahlhelm. Otcův nesouhlas s Versailleskou smlouvou ještě vzrostl poté, co v roce 1929 zkrachoval jeho obchod s textilem.

Mladý Gröning počátkem 30. let vstoupil do mládežnické organizace Stahlhelm, později do Hitlerjugend. Po vypuknutí války se stal členem Waffen-SS. Do Osvětimi přijel v roce 1942.[5] Pracoval zde i mezi květnem a červencem 1944 během tzv. maďarské akce, kdy sem nacisté přivezli přes 420 tisíc maďarských Židů. Právě z podílu na jejich smrti byl o mnoho let později obžalován.[3]

Po válce a poté, co byl propuštěn z britského vězení, začal žít v dolnosaském Lüneburgu. Až do důchodu pracoval ve sklářské továrně.[5]

O své minulosti se rozhodl veřejně promluvit, když se setkal se zpochybňováním holokaustu. Podle novináře Stanislava Motla je Gröning vnímán jako jeden z nejtvrdších nepřátel jeho popíračů. Obrazu nacistického válečného zločince se podle Motla kvůli hluboké sebereflexi naprosto vymyká.[3]

V červenci 2015 byl Gröning za podíl na smrti nejméně 300 tisíc Židů odsouzen ke čtyřem letům vězení, ač státní zástupce požadoval o půl roku kratší trest. Gröning se proti rozsudku odvolal.[4] Uznává, že o vraždění Židů věděl, trvá však na tom, že sám nikoho nezabil ani nemučil.[3] I kdyby byl rozsudek nakonec potvrzen, celý trest si pravděpodobně neodpyká – jednak s ohledem na zdravotní stav, jednak by mu mohl být zkrácen až o 22 měsíců coby kompenzace za průtahy. Gröninga totiž bylo možné odsoudit již během vyšetřování na přelomu 70. a 80. let; trestní řízení však tehdy bylo zastaveno.[3]

Proces byl významný i tím, že řeší zásadní otázku trestní odpovědnosti lidí, kteří se na vyvražďování Židů aktivně nepodíleli. Dříve vyšetřovatelé docházeli k závěru, že jednání lidí pracujících v Osvětimi nesouviselo s vražděním. V roce 2011 byl však za napomáhání k masovým vraždám Židů nepravomocně odsouzen dozorce ve vyhlazovacím táboře Sobibor John Demjanjuk (zemřel před vynesením konečného rozsudku), a to přes absenci důkazů, že by se nějaké vraždy dopustil.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 94letý nacistický dozorce byl odsouzen na 4 roky vězení. Reflex.cz [online]. 2015-7-16. Dostupné online. 
  2. Echo24. echo24.cz [online]. Echo media, a.s., Leden 31, 2018 [cit. 2018-02-01]. Dostupné online. 
  3. a b c d e "Účetní z Osvětimi" půjde za mříže, spoluzavinil smrt 300 tisíc Židů. ČT [online]. 2015-7-15. Dostupné online. 
  4. a b Odsouzený dozorce z Osvětimi se odvolal. Tvrdí, že se neúčastnil násilí. iDNES.cz [online]. 2015-7-21. Dostupné online. 
  5. a b Profile: Oskar Groening, 'book-keeper of Auschwitz'. BBC.com [online]. 2015-7-15. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Německo soudí stařičkého účetního z Osvětimi, kterého tíží svědomí. iDNES.cz [online]. 2015-4-21. Dostupné online.