Ondrej Francisci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ondrej Francisci
Základní informace
Narození 10. listopadu 1915
Tótkomlós
Úmrtí 21. dubna 1985 (ve věku 69 let)
Bratislava
Žánry klasická hudba a vokální hudba
Povolání hudební skladatel, sbormistr a dirigent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondrej Francisci (10. listopadu 1915 Tótkomlós, slovensky Slovenský Komlóš, Maďarsko21. dubna 1985 Bratislava, Slovensko) byl slovenský dirigent, sbormistr a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Učitelský ústav v Miškolci roku 1935. Učil nejprve v Pitvaroši a posléze ve svém rodišti. Již jako mladík řídil pěvecké a instrumentální soubory. Jeden školní rok (1942–1943) studoval externě skladbu na Hudební akademii F. Liszta v Budapešti. Studium přerušila 2. světová válka a po jejím skončení Francisci odešel na Slovensko.

Stal se nejprve učitelem v Devínské Nové Vsi a později učil na několika bratislavských školách. Byl sbormistrem Dětského pěveckého sboru v Pionýrském domě v Bratislavě a členem Pěveckého sboru slovenských učitelů. Vedle zaměstnání vystudoval Státní konzervatoř v Bratislavě. Absolvoval v roce 1950 a od roku 1951 pokračoval ve studiu skladby na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě u Alexandra Moyzese.

Od roku 1951 také působil v Československém rozhlase v Bratislavě. Založil Dětský pěvecký sbor čs. rozhlasu v Bratislavě, se kterým nahrál téměř 500 skladeb nejrůznějších žánrů a absolvoval mnoho koncertních vystoupení doma i v zahraničí. Jeho sborem prošla celá řada významných slovenských hudebníků (např. Edita Grúberová, Magda Hajossyová, Gabriela Beňačková, Jana Kocianová, Dušan Jarjabek, Jozef Benedik, Vladimír Bokes, Ondrej Lenárd a ďalší). V letech 1971–1976 vyučoval na bratislavské konzervatoři mimo jiného metodiku vedení dětského sboru.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako skladatel se Ondrej Francisi věnoval především písňové a sborové tvorbě.

Sbory[editovat | editovat zdroj]

Mužské
  • Pieseň o prvom robotníkovi (1952)
  • Tri východoslovenské ľudové piesne (1953)
  • Najsladší čas (1957)
  • Hraj, muziko, hraj, Dve z rovného (1958)
  • Partizánska dumka (lll. cena v soutěži Osv. ústavu Bratislava, 1959)
  • Bratislava (tenorové sólo a mužský sbor, ll. cena v soutěži k 30. Výročí osvobození Bratislavy, 1964)
  • Goralu, či ci nežal (ženské sólo a mužský sbor, 1970)
  • Májová pieseň (1981)
Ženské
  • V hlbokej doline (1952)
  • Keď Anička húsky pásla (1953)
Smíšené
  • Tri východoslovenské ľudové piesne (1953)
  • Po mieri (1955)
  • Zvýskli Tatry,(1956)
  • Pochod Požuňských Slovákov (1957)
  • Dobre robil Kubo (1957)
  • Fašiangy, Turice, 7 slov. ľud. piesní (1957)
  • Piesne Slovákov v Maďarsku (1957)
  • Krásna zem (malá kantáta, sbor a klavír, 1959)
  • Spev mladých (1959)
  • Čičmianske piesne (1965)
  • Háju, háju, (svadobná z Oravy, 1981)
  • Májová flauta (1982)
Dětské
  • Deti slobody (6 písní, 1954)
  • Päť piesní pre menšie deti, (1955)
  • Od jari do zimy (15 písní, 1957)
  • Veľkonočný prútik (6 lidových. písní, 1957)
  • Štyri koledy (1958)
  • Rybí svatba (1959)
  • Spievanky (105 písní pre deti materských škôl, 1959)
  • Deťom pre radosť (4 písně, 1962)
  • Vítanie jari (20 písní, 1962)
  • Rozprávočky (3 písně, 1965)
  • Sedem písní pre mládež (1967)
  • Šli dievčence vence viť (31 lidových. písní, 1968)
  • Dievčenské hry z Važca (1968)
  • Mozaika (8 písní, 1968)
  • Spievaj si, slávičku (25 ľud. písní, 1969)
  • Zanôťme si v údolí (9 písní, 1972)
  • Pieseň o rodnej zemi (4 písně, 1974)
  • Detské zbory (16 písní, 1974)
  • Piesne pre deti (47 písní, 1976)
  • Oslobodená zem (4 písně, 1977)
  • Jantárový svet (4 písně, 1978)
  • Tri piesne k MDD (1979)
  • Sedem písní zo Šariša (1980)
  • Mládežnícka jar (6 písní, 1981)
  • Krútence, pletence (8 písní, 1981)
  • Smer škola (8 písní, 1981)

Jiné skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Smyčcový kvrtetet D dur
  • Rozprávočka pokračuje, hudba k loutkové hře (1959)
  • Vodník Hastrman, hudba k loutkové hře (1961)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]