Okáč bělopásný
 Okáč bělopásný | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | motýli (Lepidoptera) |
| Čeleď | babočkovití (Nymphalidae) |
| Binomické jméno | |
| Hipparchia hermione Linnaeus; 1764 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okáč bělopásný (Hipparchia hermione) je tmavohnědý denní motýl s bíložlutými pásky na předních křídlech. Velmi se podobá okáči medyňkovému. Patří do čeledi babočkovití. Vyskytuje se v jižní a východní Evropě, hlavně ve Španělsku, Francii, Itálii, Litvě a na Ukrajině. V České republice a skoro v celé střední Evropě je kriticky ohroženým druhem. V roce 2020 byl pozorován ve Vltavském kaňonu (pozorování okáče bělopásného v ČR).
Popis
[editovat | editovat zdroj]Okáč bělopásný je tmavohnědý denní motýl, na obou křídlech má široké běložluté pásky, na středních křídlech subapikální očko s bílým středem a drobné očko uprostřed bílé pásky. U samce na líci předních křídel se nachází tmavý pruh, na rubu křídel hnědé vnitřní a světlé vnější pole s bílou páskou. Rozpětí křídel je 52 až 58 mm.[2] Samci jsou více teritoriální než samice a jsou i lepšími letci. Obě pohlaví sají nektar na mateřídouškách, láká je i lidský pot a různé rozkládající se ústrojné látky.[3]
Vajíčko okáče bělopásného je kulovitého tvaru, mléčně bílé barvy. Housenka je bělookrová až hnědě béžová s výrazným středním pruhem.[3]
Okáč bělopásný je jednogenerační druh s dobou letu od konce června do půlky srpna.[4][5]
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]Samice kladou svá vajíčka na slunná místa poblíž živné rostliny.[6] Vajíčka jsou uchycena na listech trav, na různých druzích rostlin a nebo na kůře dřevin blízko u země. Vývoj housenky se uskutečňuje na několika druzích kostřav, například na kostřavě ovčí (Festuca ovina), červené (Festuca rubra) nebo žlábkované (Festuca rupicola). Kuklí se v řídkém kokonu uvnitř travních trsů.[7]
Biotop
[editovat | editovat zdroj]Okáč bělopásný se vyskytuje v nížinách a na horách (do 1600 m n. m.).[3] Obývá řídké lesy, především na skalách. Lze jej nalézt i v řídkých písčitých borech. Dále dokáže přežít i na širokých slunných průsecích okolo železnic a u lesních cest, na prosekávaných pásech pod elektrickým vedením a v lesostepích.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Vyskytuje se především v jižní a jihovýchodní Evropě, konkrétně na území Španělska, Francie, Itálie, Švýcarska, Rakouska, Litvy a západní Ukrajiny.[5] Izolované populace jsou i na severu Evropy například v Norsku. V České republice se dříve vyskytoval v nížinách a pahorkatinách Čech (Polabí a Povltaví). V posledních letech byl mapován v kaňonu Vltavy podél Kamýku nad Vltavou, kde probíhá každoroční mýcení invazivních křovin a pasení koz.[8]. Na Moravě se vyskytuje pouze v oblasti vátých písků na jihovýchodě.
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]V České republice a celé střední Evropě je okáč bělopásný jeden z nejohroženějších druhů. V České republice je zařazen do Červeného seznamu jako kriticky ohrožený. Důvodem je změna lesnického hospodaření. Současné lesy jsou oproti dřívějším lesům strukturně i věkově homogennější a tmavší.[6] Okáč bělopásný, tak jako i jiné druhy, je vázaný na světlé lesy.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2024-08-10].
- ↑ Živa – Podaří se zachránit okáče bělopásného? (David Novotný, Martin Konvička). ziva.avcr.cz [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c Motýli a housenky střední Evropy. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia volumes <1-4> s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1571-6, ISBN 80-200-1571-X. OCLC 825392576 [cit. 2021-04-20].
- ↑ LAFRANCHIS, Tristan. Butterflies of Europe : new field guide and key. Paris: Diatheo 351 s. Dostupné online. ISBN 2-9521620-0-X, ISBN 978-2-9521620-0-5. OCLC 60644480 [cit. 2021-04-20].
- ↑ a b TOLMAN, Tom. Butterflies of Europe. Princeton, N.J.: Princeton University Press 320 s. Dostupné online. ISBN 0-691-09074-2, ISBN 978-0-691-09074-0. OCLC 49235257 [cit. 2021-04-20].
- ↑ a b ČÍŽEK, Oldřich. Denní motýli v Ústeckém kraji : síťový atlas rozšíření. Ústí nad Labem: [s.n.] 403 s. Dostupné online. ISBN 978-80-88140-23-8, ISBN 80-88140-23-4. OCLC 1107841485 [cit. 2021-04-20].
- ↑ Motýli České republiky : rozšíření a ochrana = Butterflies of the Czech Republic : distribution and conservation. Praha: Společnost pro ochranu motýlů 2 volumes (857 pages) s. Dostupné online. ISBN 80-903212-0-8, ISBN 978-80-903212-0-5. OCLC 54861662 [cit. 2021-04-20].
- ↑ Casopis.ochranaprirody.cz: Paprsek naděje pro okáče bělopásného (10/2021)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Taxon Hipparchia hermione ve Wikidruzích
Obrázky, zvuky či videa k tématu okáč bělopásný na Wikimedia Commons
