Okáč poháňkový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxOkáč poháňkový
alternativní popis obrázku chybí
Okáč poháňkový, Německo
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Athropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďbabočkovití (Nymphalidae)
Podčeleďokáči (Satyrinae)
Binomické jméno
Coenonympha pamphilus
Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okáč poháňkový (Coenonympha pamphilus, Linneaus, 1758) je zástupcem jednoho z nejpočetnějších druhů čeledi babočkovitých (podčeledi okáčů) a zároveň jedním z nejrozšířenějších denních motýlů na českém území. Jedná se o menšího motýla,velikost 25-33 mm. Na rubu křídel má jedno velké oko na předních křídlech, zadní křídla mají nevýrazný okrajový světlý pásek a jsou bez oček.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Okáč poháňkový je hojně rozšířen v palearktickém areálu, od Britských ostrovů přes Evropu až po východní Asii. Jeho přirozeným biotopem jsou louky všech možných typů – zarůstající, křovinaté i podmáčené, zároveň ho najdeme na okrajích lesů či na lesních pasekách.[1] V horách vystupuje až do 2000 m a je tam jen jednogenerační.

Okáč poháňkový, Turecko
Kopulace, Belgie
Okáč poháňkový, Německo

Chování a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Živnou rostlinou okáče poháňkového jsou různé druhy trav. Motýl je vícegenerační od jara do podzimu. Samice jsou o něco větší. Vajíčka jsou kladena jednotlivě do trsů trav. Larvy žijí samostatně, krmí se převážně v noci a rostou poměrně pomalu. Kuklí se na stejném místě do kokonu z hedvábných vláken, přeměna trvá 3 týdny.[1]

Ochrana a ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V České republice je velmi rozšířený a hojný. Pro svou nenáročnost dobře odolává vlivům prostředí. Nepatří mezi ohrožené druhy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Okáč poháňkový - Coenonympha pamphilus (Linnaeus, 1758) [online]. lepidoptera.cz. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEVERA, František; NOVÁK, Ivo. Motýli. 1990. vyd. Praha: Aventinum, 1990. 368 s. ISBN 80-7151-210-9. S. 216. 
  • BENEŠ, KONVIČKA, (eds). Motýli České republiky: rozšíření a ochrana. Praha: SOM, 2002. 857 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]