Octan platnatý
| Octan platnatý | |
|---|---|
8_(PLATAC10).png) Model struktury | |
| Obecné | |
| Systematický název | octan platnatý |
| Funkční vzorec | Pt(CH3COO)2 |
| Sumární vzorec | C4H6O4Pt |
| Vzhled | růžové krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 3375-34-6 |
| PubChem | 11151117 |
| SMILES | CC(=O)[O-].CC(=O)[O-].[Pt+2] |
| InChI | 1S/2C2H4O2.Pt/c2*1-2(3)4;/h2*1H3,(H,3,4);/q;;+2/p-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 313,17 g/mol |
| Teplota rozkladu | 245 °C (518 K) |
| Hustota | 3,374 g/cm3 |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v chloroformu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Octan platnatý je organická sloučenina, růžově zbarvený komplex se čtvercově uspořádanými atomy Pt.
Příáprava[editovat | editovat zdroj]
Octan platnatý lze získat několika způsoby. Geoffrey Wilkinson se svou skupinou popsal přípravu z hexahydroxyplatiničitanu sodného, kyseliny dusičné a kyseliny octové, jejichž směs byla redukována kyselinou mravenčí.[1]
Další možností je použití octanu stříbrného a chloridu platnatého.[2]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Rentgenovou krystalografií bylo zjištěno, že je tento komplex tetramerní, čímž se liší od trimerního palladnatého analogu. Čtyři atomy platiny vytváří čtverec, obklopený osmi můstkovými acetátovými ligandy. Molekula je lehce vychýlena z ideální D2d symetrie. Krystaly jsou tetragonální.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Platinum(II) acetate na anglické Wikipedii.
- ↑ T. A. Stephenson; S. M. Morehouse; A. R. Powell; J. P. Heffer; G. Wilkinson. Carboxylates of Palladium, Platinum, and Rhodium, and Their Adducts. Journal of the Chemical Society. 1965, s. 3632–3640. DOI 10.1039/jr9650003632.
- ↑ Marino Basato; Andrea Biffis; Gianluca Martinati; Cristina Tubaro; Alfonso Venzo; Paolo Ganis; Franco Benetollo. Reaction of Platinum Acetate with Phosphines and Molecular Structure of trans-[Pt(OAc)2(PPh3)2]. Inorganica Chimica Acta. 2003, s. 399–403. DOI 10.1016/S0020-1693(03)00314-1.
- ↑ Maria A. A. F. de C. T. Carrondo; Andrzej C. Skapski. X-Ray crystal structure of tetrameric platinum(II) acetate: a square-cluster complex with short Pt–Pt bonds and octahedral coordination geometry. Journal of the Chemical Society, Chemical Communications. 1976, s. 410–411. Dostupné online. ISSN 0022-4936. DOI 10.1039/C39760000410.