Octan hlinitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Octan hlinitý (též acetát hlinitý) je jednak souhrnný název pro tři hlinité soli kyseliny octové (viz dále), a dále také triviální název jedné z uvedených sloučenin, dioctanu hlinitého.[1]

Existují tři hlinité soli kyseliny octové:

  • trioctan hlinitý, též triacetát hlinitý Al(C2H3O2)3 (systematický název triethanoát hlinitý)
  • dioctan hlinitý, též diacetát hlinitý HOAl(C2H3O2)2 (systematický název diethanoát hydroxyhlinitý)
  • monooctan hlinitý, též monoacetát hlinitý (HO)2AlC2H3O2 (systematický název ethanoát dihydroxyhlinitý)

Syntéza[editovat | editovat zdroj]

Trioctan vzniká, pokud se síran hlinitý smísí s octanem barnatým. Při smíšení hydroxidu hlinitého, acetanhydridu a ledové kyseliny octové ve vodě vzniká monooctan hlinitý. Dioctan se připravuje reakcí hlinitanu sodného (NaAlO2) s kyselinou octovou.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Dioctan hlinitý se používá v lékařství, především jako Burowův roztok (k obkladům pro léčbu kůže). Má adstrigenční a antibakteriální účinky.[1]

Burowův roztok, lat. liquor burowi, liquor aluminii acetici, aluminii subacetatis solutio, je 7,5–9% roztok zásaditého dioctanu hlinitého v destilované vodě. Dezinfekční roztok pojmenovaný podle svého objevitele východopruského očního lékaře a chirurga Karla Augusta von Burow (1800-1874). V českém prostředí je tento roztok více známý jako ‘Octan hlinitý’. Používán je na obklady otoků, působí chladivě a pomáhá otoky vstřebávat. Dříve byl octan hlinitý prodáván v sáčcích k rozpuštění při použití, nyní je na trhu též jako gel (solutio aluminii acetici malici).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aluminium acetate na anglické Wikipedii.

  1. a b Velký lékařský slovník On-line