Obchodní a obytný dům Manderla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Obchodní a obytný dům Manderla
Manderla BA 3.jpg
Poloha
Adresa SlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obchodní a obytný dům Manderla, pohled z Kamenného náměstí
Manderla a okolní zástavba
Širší pohled na náměstí

Obchodní a obytný dům Manderla lidově nazývaný i Manderlák je výšková budova v Bratislavě na Náměstí SNP u Kamenného náměstí. Budovu navrhli a realizovali v letech 1935 - 1936 architekti Christian Ludwig, Emerich Spitzer a Augustín Danielis pro bratislavského podnikatele a řezníka Rudolfa Manderlu, který se inspiroval jatkami v Chicagu. Je první obytnou výškovou budovou na Slovensku, dosahuje výšky 45 metrů.

Návrhy[editovat | editovat zdroj]

Architekti váhali, do jaké míry mají zůstat věrni tradici a jak využít principy moderní architektury. Zpracovali několik variantních řešení, od tradičnějších k modernějším. Na prvních návrzích z června 1933 byl výškový dům pojatý jako kompaktní hmota konzolovitě vysunutá nad chodník, bez podpůrných sloupů. Na fasádě s horizontálními okny byl použit keramický obklad. Atika byla přerušovaná výřezy tvaru V.

V dalším návrhu bylo konzolové vysunutí nahrazeno podporou šesti sloupů a atika výraznou linií horizontálního zábradlí střešní terasy. Cihlová struktura a okna seskupená do pásů umocňovaly expresivní ráz výškové budovy.

Nakonec realizovala stavební firma Alexandra Feiglera a místní pobočka vídeňské stavební společnosti Pittel & Brausewetter návrh, který charakterizuje zdrženlivá puristická střídmost. Postavili věžák, který měl na svou dobu neuvěřitelných jedenáct pater, vyzývavě stojící na pevných sloupech.

Dispoziční řešení[editovat | editovat zdroj]

Pro přízemí domu je charakteristické moderní podloubí a zakřivená pasáž se vstupy do menších provozů a řeznictví, které je nedílnou součástí budovy dodnes. Vzdušnosti a odlehčenosti parteru dosáhli architekti navržením velkých okenních otvorů. V prvním patře byly kanceláře a kavárna Grand, která byla centrem bratislavské bohémy. V horních podlažích je 64 dvou- a třípokojových bytů. Vybavenost domu je na vysoké technické úrovni.

Konstrukční řešení[editovat | editovat zdroj]

Konstrukci tvoří železobetonový skelet, po páté patro osmiosý, výše čtyřosý. Hladkou omítku fasády doplňují lizény procházející od opěrných sloupů v parteru přes celý objekt až nad úroveň střechy, kde vytvářejí rámy, které nahradily horizontální zábradlí střešní terasy. Tak vznikla střešní nástavba, na kterou byl umístěn stožár a nápis R. Manderla. Fasádu dotvářejí jednoduchá trojdílná okna, na které autor použil „termolux“. Konstrukce výkladů je z nerezu a soklová zídka ze švédské žuly.

Urbanistický koncept[editovat | editovat zdroj]

I přes svou střídmost vzbudil tento „mrakodrap předsunutý nad ulici náměstí“[1] (jak dům nazval básník Štefan Žáry) v době svého vzniku bouřlivé reakce a pozornost občanů, městských úředníků a intelektuálů, neboť vysunutá vysoká hmota zasahuje do prostoru nejfrekventovanější křižovatky náměstí. Zastupitelstvo i proti usnesení regulační komise stavebníkovi povolilo překročit stavební čáru, což způsobilo, že budova nepříznivě zasáhla do možností urbanistického řešení exponovaného místa v centru Bratislavy. Zatímco jedni vyjadřovali odpor vůči spekulačnímu zneužívání parcely a drzému podnikatelskému záměru, druzí jásali nad velkoměstským vzhledem domu.

Obchodní a obytný dům Manderla s výškou 45 m[2] byl v době svého vzniku nejvyšší v Československé republice. Tato první výšková budovu v Bratislavě i na Slovensku je někdy nesprávně označována za první mrakodrap na Slovensku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Obchodný a obytný dom Manderla na slovenské Wikipedii.

  1. Salner, P.: Taká bola Bratislava. Bratislava, Veda 1991. 199 s., tu s. 113.
  2. Archivovaná kopie. www.tvojepeniaze.sk [online]. [cit. 2014-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-20. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dulla, Matúš: Slovenská architektúra od Jurkoviča po dnešok. Bratislava: Perfect, 2007. s. 43.
  • Dulla, M. a kolektív: Majstri architektúry. Bratislava: Perfekt, 2005. s. 60 – 61.
  • Dulla, M. – Moravčíková, H.: Architektúra Slovenska v 20. storočí. Bratislava: Slovart, 2002. s. 84, 172, 379 – 380.
  • Foltyn, L.: Slovenská architektúra a česká avantgarda 1918 – 1939. Bratislava: SAS, 1993. s. 153, 194.
  • Kusý, M.: Architektúra na Slovensku 1918 – 1945. Bratislava: Pallas, 1971.
  • Moravčíková, H.: Tradície a novátorstvo v architektonickom diele Christiana Ludwiga. Architektúra & Urbanizmus 31, 1997, č.4, s. 197 – 198.
  • Šlachta, Š. – Dorotjaková, I.: Sprievodca po architektúre Bratislavy 1918 – 1950. Bratislava: Meritum, 1996. s. 6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]