Numerologie

Pietro Bongo, Numerorum mysteria, 1591

Numerologie (z lat. numerus, číslo) je moderní označení pro různé iracionální a pseudovědecké výklady významu čísel. Některá čísla se jako počty vyskytují v běžné zkušenosti (například pět nebo deset prstů) a v souvislosti s pozorováním oblohy, jiná mohou dostávat významy, když se písmena abecedy užívají jako číslovky a konečně vznikly v různých kulturách i složitější soustavy výkladu čísel.

Významy čísel v numerologii

Vojtěch Mornstein dělí numerologii na čistou a aplikovanou. Podle toho pak mají jednotlivá čísla i svůj význam. V čisté numerologii jde o vlastnosti čísel, které se projevují například tzv. magickými čtverci. Aplikovaná numerologie pak používá čísla z reálného světa a údajné souvislosti mezi nimi (například rozměry Chufuovy pyramidy a vzdálenost Země od Slunce).

Přirozené významy

S určitými počty se člověk stále setkává v pevných a charakteristických souvislostech, například:

• 1 – jednotka, celek
• 2 – pár (oči, ruce, nohy), den a noc, muž a žena, sudý a lichý atd.
• 3 – trojúhelník, trojlístek, trojnožka
• 4 – čtverec, tělesná orientace, světové strany
• 5 – prsty na ruce
• 10 – prsty obou rukou atd.

Další počty se dají odvodit z pozorování oblohy:

• 7 – Slunce, Měsíc a velké planety; Plejády; dny mezi čtvrtěmi Měsíce
• 12 – měsíce v roce
• 360 – zaokrouhlený počet dní v roce (12 × 30)

Odvozené významy

Protože se čísla 3 a 4 často chápala jako „základní“, dostala zvláštní význam i čísla 7 (3+4) a 12 (3×4), která znamenala úplnost, dokonalost. Tak tomu je například v egyptské a babylonské symbolice, u pythagorejců nebo v Bibli (12 kmenů Izraele, 12 malých proroků, 12 apoštolů). Číslo 70 (například v legendě o řeckém překladu Tóry, Septuagintě) se chápalo jako (přibližný) součin 7×12.

Písmena jako číslice

Ve všech kulturách, které používaly abecedu, sloužila jednotlivá písmena také k označení číslic a čísel. V řečtině znamenala písmena alfa až théta čísla 1 až 9, další písmena znamenala desítky a písmena ró až ómega stovky. Podobně tomu bylo v hebrejštině i ve slovanských abecedách. Tím vznikla možnost vypočítat „číselnou hodnotu“ slov, což se často používalo ve starověké gnózi, v kabale a podobně.

Významy číslic v čínské kultuře

V staré Číně a v dalších východoasijských kulturách se významy číslic odvozovaly od podobnosti slov. Tak slovo pro „čtyři“ zní podobně jako slovo pro „smrt“ a čtyřka je tudíž nešťastné číslo.

Moderní numerologie

Slovo „numerologie“ se v angličtině poprvé objevilo v roce 1911 s obecně rostoucím zájmem o okultní jevy. Nápadným shodám čísel věnoval velkou pozornost Sigmund Freud například v „Úvodu do psychoanalýzy“ a řada dalších autorů. Numerologie je prostředkem pro různá věštění a hledání esoterních souvislostí.

Kritika numerologie

Numerologie je skeptiky označována za zcela iracionální a původně patřící do rámce starověké gnóze a středověké kabaly. Jiří Heřt uvádí, že numerologie ve skutečnosti nemá žádnou teorii, číslovky nemají žádný hlubší význam, charakterové vlastnosti jsou zcela arbitrálně přiřazovány k jednotlivým číslovkám a žádný vztah mezi čísly a vlastnostmi člověka neexistuje. Vojtěch Mornstein považuje numerologii za odvětví aritmetiky, které se zbývá nesmyslnými výpočty. Kritici též upozorňují na numerologické kanceláře, které slibují výklady budoucnosti či odhalení skutečných osobnostních vlastností za poplatek.

Odkazy

Literatura

• E. Novotná, Numerologie celebrit. Olomouc: Fontána 2009
• R. Webster, Numerologická magie. Praha: Ivo Železný 2001

Související články

• Magie (esoterismus)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu numerologie na Wikimedia Commons
• (anglicky) Encyclopedia Brittanica, heslo Number symbolism

Autoritní data	BNF: cb11933342z (data) GND: 4067274-8 LCCN: sh89004629 NDL: 01190034