No One Sleeps

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
No One Sleeps
Původní názevNo One Sleeps
Země původuNěmeckoNěmecko Německo
Jazykyangličtina a němčina
Délka108 min
Žánryfilmové drama
filmový thriller
ScénářJochen Hick
RežieJochen Hick
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleTom Wlaschiha
Irit Levi
Jim Thalman
Richard Conti
Kalene Parker
ProdukceJochen Hick
HudbaJames Hardway
KameraTom Harting
StřihHelga Scharf
Výroba a distribuce
Premiéra2000
28. září 2000 (Německo)
No One Sleeps na ČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

No One Sleeps je německý nezávislý film z roku 2000. Mysteriózní krimithriller natočil jako svůj celovečerní hraný debut režisér Jochen Hick podle vlastního scénáře a ve vlastní produkci. Ústřední postavu východoněmeckého gay studenta Stefana Heina v něm ztvárnil tehdy začínající Tom Wlaschiha, vyšetřující inspektorku Irit Levi. Premiéru v Německu měl 28. září 2000.

Děj[editovat | editovat zdroj]

V San Franciscu se schyluje ke slavnostní premiéře opery Turandot, o níž mluví hudební milovníci po celém městě. (Z ní pochází známá árie „Nessun dorma“ – Ať nikdo nespí, jež dala jméno i filmu.) V té době sem na pozvání přijel 20letý východoněmecký student medicíny Stefan Hein (Tom Wlaschiha), aby na konferenci o AIDS představil kontroverzní teorii o původu této nemoci. Kdysi v roce 1989 tu byl na kongresu o AIDS také Stefanův již zesnulý otec a mladík se pokusí využít svého pobytu k tomu, aby ověřil otcovu teorii. Podle ní američtí vládní výzkumníci podávali vězňům ve Fort Detrick v Marylandu injekce se sérem z ovčího viru a takto stvořili HIV, jenž se však projevil až po letech. Je rozhodnutý prozkoumat zvěsti o tom, že seznam takto postižěných vězňů skutečně existuje.

Vědci i aktivisté se Heinově teorii vysmívají. Mladý gay Stefan však spojí příjemné s užitečným a obráží místní gay sex kluby, aby se něco dověděl. Přitom se zaplete s pohledným kavárenským číšníkem Jeffreym (Jim Thalman), který je HIV pozitivní a ne zcela přijímá svoji homosexualitu, a tak po Stefanovi střídavě vyjíždí nebo jej odmítá, z čehož se odvíjí bouřlivě ambivalentní sexuálně nabitý románek. Stefan tak poněkud zanedbává svou práci a nechává se vtahovat do života sanfranciských gay klubů.

A právě v téže době se zaměřuje na HIV pozitivní gaye sériový vrah, který při svých rituálních vraždách maluje rudé kříže a údajně si brouká árii z Turandot. Stefan se hned na úvod setká s chytrou a houževnatou policejní inspektorkou Louise Tolliverovou (Irit Levi), která ještě před svým odchodem do důchodu případ vyšetřuje a jejíž kolegyně mladého Heina podezřívá. Jednou z obětí je právě jeho kontakt, jehož se chystal vyslechnout kvůli otcově teorii. On sám tak nabývá podezření, jestli se vláda nesnaží těmito vraždami zamést stopy po nezdařeném experimentu, a proto policii nedůvěřuje a snaží se ještě intenzivněji pátrat na vlastní pěst. Kousek po kousku zjišťuje, že by s vraždami mohl mít něco společného i Jeffrey. Další oběť rituální vraždy zavede vyšetřovatele k neurologovi Burroughsovi (Richard Conti), který léčil také Jeffreyho.[1][2][3][4]

Postavy a obsazení[editovat | editovat zdroj]

Tom Wlaschiha Stefan Hein, východoněmecký student
Irit Levi Louise Tolliverová, policejní inspektorka
Jim Thalman Jeffrey Russo
Richard Conti dr. Richard Burroughs
Kalene Parker Maureen Finleyová, detektivka

Uvedení a přijetí[editovat | editovat zdroj]

Snímek No One Sleeps měl svou premiéru v německé kinodistribuci 20. září 2000.[5]

Svou festivalovou světovou premiéru si film odbyl na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu v sekci Panorama.[4][6] Dále byl v roce 2000 uveden na losangelském gay a lesbickém filmovém festivalu Outfest i na mezinárodním LGBTQ filmovém festivalu Frameline.[7] V České republice byl uveden v lednu 2002 na festivalu Febiofest v Praze pod názvem Nikdo nespí.[8][9]

Podle recenzenta Screen Daily Philipa Bergsona se film při své festivalové premiéře na Berlinale stal výrazným hitem a pro režiséra Hicka dle jeho názoru představoval velký pokrok. Snímek přirovnal jako něco mezi krimithrillerem Williama Friedkina Na lovu (Cruising, 1980) a snímkem Michaela Crichtona V kómatu (Coma, 1978).[6] Harald Fricke z berlínského deníku Die Tageszeitung ocenil, že Hick díky své dokonalé znalosti prostředí se svým celovečerním filmem o AIDS nepohořel a prostředí industriálních technoparty s darkroomy a erotickými pomůckami předvedl neuvěřitelně přirozeně.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. THOMAS, Kevin. 'No One Sleeps' Deft Thriller Set Against AIDS Backdrop. Los Angeles Times [online]. 2001-05-25 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. GRANAUD, Gaspard. NO ONE SLEEPS de Jochen Hick : mensonges, parano, danger. Pop and Films [online]. 2020-12-08 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. HICK, Jochen. No One Sleeps: Synopsis [online]. Galeria-Alaska / Jochen Hick [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b No One Sleeps [PDF online]. Internationale Filmfestspiele Berlin [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. (německy, anglicky, francouzsky) 
  5. No one sleeps - 2000 [online]. Spielfilm.de [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (německy) 
  6. a b BERGSON, Phillip. No-One Sleeps. Screen [online]. 2000-02-17 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. No One Sleeps [online]. MUBI [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. (německy) 
  8. Raphael. Febiofest - Kino gay a lesbian. Sexus.cz [online]. 2001-12-31 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. 
  9. HICK, Jochen. No One Sleeps: Festivals [online]. Galeria-Alaska / Jochen Hick [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. FRICKE, Harald. daumenkino: Aids als Thriller: Jochen Hicks „No One Sleeps“. Die Tageszeitung. 2000-10-06, s. 15. Dostupné online [cit. 2021-04-21]. ISSN 0931-9085. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]