Nirnaeth Arnoediad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva Nespočetných slz
Konflikt: Beleriandské války
Nirnaeth Arnoediad - ilustroval Tom Loback
Nirnaeth Arnoediad - ilustroval Tom Loback
Trvání: 473 Prvního věku slunce
Místo: Thangorodrim, Anfauglith
Výsledek: Jednoznačné vítězství zla
Strany
Maedhrosova unie Angband
Velitelé
Fingon †, Fëanorovi synové, Turgon, Gwindor (zajat), Húrin (zajat), Huor †, Haldir †, Bór †, Azaghâl †, Morgoth, Gothmog, Glaurung, Ulfang

Síla
přes 100 000
-20 000 Noldor z Hitlumu
-15 000 mužů z Dor-lóminu
-8000 Sindar
-1000 elfů z Nargothrondu
-2000 mužů z Brethilu
-10 000 elfů z Gondolinu
-15 000 Noldor pod vedením Fëanorových synů
-10 000 Bórových mužů
-15 000 Ulfangových mužů (v bitvě změnili stranu)
-5000 Zelených elfů
-15 000 Trpaslíků
zhruba 500 000 skřetů, balrogové, zlobři a draci
Ztráty
65 000 padlých víc jak 200 000 padlých

Bitva nespočetných slz, sindarsky nazývaná Nirnaeth Arnoediad, je pátou velkou bitvou Beleriandských válek. Byla svedena v roce 473 Prvního věku. Fëanorův syn Maedhros, který založil tzv. Maedhrosovu unii, v ní chtěl vylákat a porazit Temného pána Morgotha na planině Anfauglith. Morgoth však útok očekával a díky zradě mužů z východu spojence krutě porazil. Po bitvě bylo již pouze otázkou času, kdy se Melkor zmocní zbytku Beleriandu.

Události předcházející bitvě[editovat | editovat zdroj]

Bitvou Dagor Bragollach v letech 455-456 bylo prolomeno Obklíčení Angbandu. Beleriand byl nadále chráněn proti Morgothovým stvůrám jen díky udatnosti Noldor a Edain, kteří bránili Maglorovu bránu, Sirionský a Aglonský průsmyk. Velkými činy Berena a Lúthien, se podařilo získat zpět jeden ze Silmarilů. Na klenot si však činili nárok Fëanorovi synové, kteří nezapomněli na svou přísahu.

Bitevní plán[editovat | editovat zdroj]

Maedhrosova unie[editovat | editovat zdroj]

Maedhros, který se dozvěděl o činech Berena a Lúthien, si uvědomil, že Morgoth není nenapadnutelný. Zároveň však věděl, že Temný pán stále sílí, a že je proto lepší vybojovat rozhodující bitvu co možná nejdřív. Vytvořil Maedhorosovu unii, v níž se spojili Noldor, trpaslíci, tři domy Edain a Východňané z Bórova a Ulfangova rodu. Králové Orodreth z Nargothrondu a Thingol z Doriathu však odmítli vyjít na slovo Fëanorova syna, především kvůli zlým skutkům Celegorma a Curufina. Armády spojenců byly rozděleny na dvě poloviny. Fingon velel západnímu křídlu, ve kterém byli vojáci jeho lidu, Sindar, Edain z Dor-lóminu a Brethilu, malá družina z Nargothrondu a zcela neočekávaně se k nim připojil také Fingonův bratr Turgon s armádou z Gondolinu. Maedhros velel východnímu křídlu, kde stála vojska jeho bratrů, Východňanů a trpaslíků z Ered Luin. Jednoruký Maedhros měl v plánu pochodovat z východu k Angbandu a vylákat tak Morgothovy síly na planinu Anfauglith, kde by na ně ze západu udeřilo Fingonovo vojsko. Známením pro společný útok mělo být zapálení velkého majáku v Dorthonionu.

Morgoth[editovat | editovat zdroj]

Temný pán věděl o křivdách mezi svými nepřáteli. Je pravděpodobné, že noví muži, kteří později v boji Eldar a Edain zradili, přišli z východu na jeho zavolání. Morgoth chtěl využít nesmírné početní převahy a nedovolit tak nepřátelským armádám, aby se spojili.

Průběh bitvy[editovat | editovat zdroj]

Ráno o letním slunovratu byly spojenecké armády připravené k útoku. Fingon očekával Maedhrosův útok, nevěděl však, že Maedhros byl zrádným Uldorem falešně varován před Morgothovým výpadem. Náhle Fingona podpořil jeho bratr Turgon, který se dozvěděl o bitvě a dorazil s desetitisícovým vojskem na pomoc. Temný pán vyslal proti západnímu křídlu značnou sílu a chtěl Fingona vylákat z jeho pevností na pláň. Húrin jediný varoval před Morgothovými úklady a naléhal na Fingona, aby vyčkal Maedhrosova útoku. Morgothův kapitán poslal vyjednavače, kteří přijeli k Barad Eithel s oslepeným Gelmirem, který byl zajat v Dagor Bragollachu a na dohled z pevnosti mu postupně usekali ruce, nohy a nakonec hlavu. To vše naneštěstí viděl Gelmirův bratr Gwindor, který v šílené zlobě vyrazil spolu s mnoha dalšími jezdci z pevnosti, zabil vyjednavače a hnal se hluboko do hlavního skřetího voje. Fingon se vzpamatoval a s celým západním vojskem vyrazil do útoku. Morgothův plán málem selhal, protože hněv Noldor a síla jejich útoku úplně smetla Morgothovo západní křídlo a Gwindor stanul na schodech Angbandu. Temný pán vypustil mnoha tajnými východy své hlavní síly a elfové byli s velkými ztrátami odraženi. Všichni Nargothrondští u brány padli, pouze Gwindor byl spoután a odvlečen. Maedhrosovi se nedařilo z východu probít k Fingonovi, který byl s velkými ztrátami zatlačován zpět. Tehdy dorazili z jihu Gondolinští pod Turgonovým vedením, který se vyvaroval prvního zbrklého útoku. Když se podařilo Turgonovi probojovat se k svému bratrovi, vypustil Morgoth své poslední zálohy. Přišli balrogové, jezdci na vlcích, obři a draci v čele s největším drakem Glaurungem. Angbandské stvůry nedovolili Fingonovu a Maedhrosovu vojsku se spojit. Tehdy se ukázala Ulfangova zrada. Mnoho Východňanů se obrátilo k útěku většina však zezadu napadla voj Fëanorových synů. Maglor zabil vůdce zrady Uldora, a Bórovi synové zabili Ulfasta a Ulwartha. V té chvíli zaútočili dosud skryté zálohy Východňanů z kopců a Maedhrosovo vojsko tak bylo zcela obklíčeno. Fëanorovým synům se podařilo se zbytkem svých mužů a trpaslíky probojovat z bitvy a prchnout na jih k hoře Dolmed. Poslední, kdo z východního křídla bojovali, byli trpaslíci z Belegostu, kteří jako jediní ustáli Glaurungův útok. Glaurung smrtelně ranil jejich pána Azaghâla, ten mu však z posledních sil vrazil svůj nůž do břicha. Glaurung poté spolu s ostatními stvůrami prchnul zpátky do Angbandu. Trpaslíci zvedli tělo svého pána a za zpěvu smutečního žalmu, pomalým krokem opustili bojiště a žádný skřet se je při tom neodvážil napadnout. Na západě na krále Fingona a Turgona zaútočili balrogové v čele se svým pánem Gothmogem. Bratři byli rozděleni a Turgon s Húrinem museli ustoupit k bažině Serech. Fingonův voj byl obklíčen a všichni jeho muži postupně padli. Poslední živý stál velekrál Fingon, který se pustil do souboje s Gothmogem. Velekrál Noldor byl Gothmogem zabit a jeho tělo balrogové zadupali do země. Sirionský průsmyk však stále bránili Gondolinští a muži z Hadorova domu. Húrin nabádal krále Turgona, aby ustoupil a zachránil co nejvíc Eldar. Turgon poslechnul a odešel na jih, zatímco jeho ústup kryli svými štíty muži z Dor-lóminu a vysloužili si tak věčnou slávu. Bránili říčku Rivil, dokud nepřátelé nepřemostili tok svými padlými a ostatek mužů neobklíčili. Zasažen šípem padl Huor a zanedlouho i všichni ostatní. Poslední stál Húrin, který prý sám zabil sedmdesát skalních obrů z Gothmogovy gardy. Morgoth si však přál získat Húrina živého a ten nakonec padnul pod záplavou nepřátel a byl odvlečen Gothmogem do Angbandu.

Důsledky bitvy[editovat | editovat zdroj]

Morgothův triumf byl úplný. Podle jeho plánu lidé zabíjeli lidi a mezi jeho nepřáteli zavládla nejistota a odcizení. Fingonova říše byla zcela zničena a přeživší Eldar byli odvezeni do dolů na severu. Fëanorovi synové byli donuceni prchnout ze svých panství na jih. Temný pán jako dar věnoval přeživším Východňanům za jejich zradu zemi Dor-lómin, kde přežili ženy, děti a starci z Hadorova domu a zakázal jim ji opouštět. Skřeti a jiné stvůry po bitvě obsadili vysočiny na severu a stále častěji se odvažovali pronikat do Beleriandu. Poslední bezpečná místa byl Gondolin, který Morgotha znepokojoval, protože nevěděl, kde přesně stojí, království Doriath a na čas také Círdanovy přístavy ve Falasu. Morgoth věděl, že Húrin je Turgonovým přítelem a chtěl z něj proto získat informaci o Gondolinu. Húrin se Temnému pánovi vysmíval a nic neprozradil. Proto jej Melkor s celým jeho potomstvem proklel. Po bitvě skřeti sebrali těla padlých a navršili z nich uprostřed planiny Anfauglith mohylu, která se později nazývala Haudh-en-Ndengin, Pahorek zabitých.

Související články[editovat | editovat zdroj]