Beren

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příbuzenstvo
otec Barahir
matka Emeldir
manželka Lúthien
syn Dior
vnuk Eluréd a Elurín
vnučka Elwing
pravnuk Elros
pravnuk Elrond

Beren (také známý jako Erchamion, „jednoruký“, nebo Camlost, „prázdnoruký“) je fiktivní postava ze Středozemě J. R. R. Tolkiena. Objevuje se v knize Silmarillion.

Je to syn Emeldir a Barahira a náleží ke královskému Bëorovu roduDorthonionu. Jeho láska k Lúthien je jedním z největších příběhů ze Starých časů.

Bitva náhlého plamene, jež se odehrála za Berenova mládí, přivodila konec království Bëorova domu v Dorthonionu. Od té doby bydlel se svým otcem a 10 dalšími muži na vysočině Dorthonion poblíž jezera Tarn Aeluin. V Morgothem okupované vysočině prováděli mnoho statečných činů, až to znepokojilo i samotného Temného pána. Když byli pomocí lsti zavražděni jeho druzi, vynutil si Beren pomstu na vrahovi svého otce a potom žil s pomocí zvířat jako osamělý psanec stále v Dorthonionu až byla na jeho hlavu vypsána stejná odměna jako na hlavu Fingona, velekrále Noldor. Dostal také zpět Barahirův prsten, jenž byl jeho otci za záchranu dán Finrodem Felagundem a zaručoval pomoc Barahirovi a jeho potomkům (prsten se nakonec dostal až k Aragornovi). Beren byl postupně vytlačován z rodné země pošpiněné Sauronem. Nakonec zabloudil na hranicích Doriathu a podařilo se mu jako jedinému z lidí bez povolení překročit Melianin pás a vstoupit do království Doriath, kde spatřil Lúthien, dceru Thingola a Melian a zamiloval se do ní.

Když se Thingol dozvěděl, že se o jeho jedinou dceru uchází pouhý člověk, byl tím velmi popuzen a záměrně řekl, že ke svatbě svolí jen za podmínky, že mu Beren donese jeden ze silmarilů, které měl ve své železné koruně Morgoth. Považoval totiž úkol za nesplnitelný a nechtěl, aby si Lúthien vzala člověka. Původně ostatně nehodlal svou část dohody splnit ani v případě, že by se Berenovi jeho úkol podařil. Beren se však i s Lúthien vydal na nebezpečnou cestu. S pomocí Finroda, který zemřel při obraně Berena, a valinorského vlkodava Huana překonali mnohá nebezpečí. Huan cestou přemohl v souboji Saurona, převtěleného ve vlka, a velmi jej tak zostudil. Nakonec Beren s Lúthien dorazili do Angbandu přímo před Morgotha. Zatímco Lúthien uspala Temného pána svým zpěvem, Beren vzal z koruny silmaril. Pokusil se sice získat všechny třï silmarily, ale když se pokoušel vylomit druhý, zlomil dýku Angrist a jeden z úlomků řízl Morgotha. Při pokusu uniknout z Angbandu je napadl obrovský vlk Carcharoth vychovaný samotným Morgothem. Beren se ho pokusil zastrašit silmarilem, ale vlkovi jeho záření nevadilo, a ukousl Berenovi ruku i se silmarilem (proto je Beren nazýván Erchamion, jednoruký). Silmaril však začal vlka v žaludku nesnesitelně pálit, proto odběhl pryč a nechal Berena a Lúthien být. Ti byli zachráněni Manwëho orli. Před Thingolem potom Beren prohlásil, že drží silmaril v ruce a zdvihl pahýl ukousnuté ruky. V Thingolovi to vzbudilo soucit a konečně svolil k svatbě. Beren se však rozhodl dokončit své poslání a zúčastnil se honu na Carcharotha, který mezitím díky svému ohnivému duchu i moci silmarilu pronikl Melianiným pásem a nyní se potuloval Doriathem. Lov na vlka byl úspěšný, ale Beren byl při něm smrtelně raněn.

Lúthienina láska k Berenovi byla tak silná, že po jeho smrti ulehla a zemřela také. Její duše putovala do Síní Mandosu, kde zpívala před Mandosem o žalu elfů a lidí, a přísný Mandos byl tak jedinkrát v historii Středozemě pohnut k lítosti. Ona i Beren byli znovu vráceni do života, ale oba měli zemřít lidskou smrtí. Až do smrti bydleli na ostrově Tol GalenOssiriandu. Beren se zapojil do dalších událostí Prvního věku už jen jednou, když přepadl armádu trpaslíků, jež vyplenila Doriath a ukradla Nauglamír, náhrdelník, v němž byl zasazen silmaril.

Lúthien porodila Berenovi syna Diora, Thingolova dědice, v němž se spojila krev lidí, elfů a Maiar.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beren na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]