Nikolaj Nikolajevič Suchanov
| Nikolaj Nikolajevič Suchanov | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Николай Николаевич Гиммер |
| Narození | 27. listopadujul. / 9. prosince 1882greg. Moskva |
| Úmrtí | 29. června 1940 (ve věku 57 let) Omsk |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | Omsk |
| Povolání | ekonom, historik, novinář, revolucionář a politik |
| Stát |  Sovětský svaz |
| Alma mater | 1. moskevské gymnázium |
| Významná díla | Zápisky o revoluci (dosud oficiálně nepřeloženo) |
| Politická příslušnost | Komunistická strana Německa |
| Manžel(ka) | Galina Konstantinovna Flakserman |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nikolaj Nikolajevič Suchanov (rusky Николай Николаевич Суханов; vlastním jménem rusky Николай Николаевич Гиммер; 9. prosince 1882, Moskva, Ruské impérium – 29. června 1940, Omsk, SSSR) byl sovětský ekonom, historik, novinář a také revolucionář – menševik, účastnící se tzv. Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR). Platí také za jednoho z nejznámějších dobových kronikářů VŘSR.[1][2]
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Narodil se roku 1882 jako Nikolaj Nikolajevič Gimmer (Николай Николаевич Гиммер), a to do moskevské rodiny německých Židů.[3]
Jeho manželkou byla Galina Konstantinovna Flakserman (rusky Галина Константиновна Флаксерман).[4]
Publikační činnost (výběr)[editovat | editovat zdroj]
K listopadu roku 2017 není v databázi Národní knihovny České republiky evidováno žádné dílo, přeložené z ruštiny do češtiny, z jeho celoživotní tvorby (např. Записки о революции[5]).
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Právě v bytě Suchanova při ulici Karpovka č. 32 se uskutečnila domovní schůzka Vladimira Iljiče Lenina s ostatními revolucionáři, mezi nimiž byli přítomní kupříkladu Lev Davidovičvič Trockij, Lev Borisovič Kameněv, Alexandra Kollontajová, Grigorij Jevsejevič Zinovjev a další, a to za účelem hlasování a dojednání poslední ozbrojené fáze tzv. Velké říjnové socialistické revoluce.[6][7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Суханов, Николай Николаевич. www.hrono.ru [online]. [cit. 2017-11-18]. Dostupné online.
- ↑ PACNER, Karel. Osudové okamžiky 20. století. [s.l.]: Plus, Albatros Media a.s. 696 s. Dostupné online. ISBN 978-80-25900-68-0. Google-Books-ID: LBQnCwAAQBAJ.
- ↑ «Марксистообразный народник»: Николай Николаевич Суханов (1882—1940). ruskline.ru [online]. 2017-01-24 [cit. 2017-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01.
- ↑ Суханов (Гиммер) Николай Николаевич. www.famhist.ru [online]. [cit. 2017-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-21.
- ↑ СУХАНОВ, Николай Николаевич. Записки о революции. [s.l.]: ЛитРес 1089 s. Dostupné online. ISBN 9785425083654. (rusky)
- ↑ Lenin: Cesta k moci. www.ceskatelevize.cz [online]. ČT2, 2017-11-13 [cit. 2017-11-18]. 21:00 na ČT2, stopáž: 94 minut. Dostupné online.
- ↑ SOLŽENICYN, Alexander. Dvě stě let pospolu: Dějiny rusko-židovských vztahů v letech 1917-1995 (Díl druhý) (původním názvem: Dvesti let vmeste (1917—1995).Časf 2, Moskva, Russkij put' 2002). Překlad Jiří Barbaš, Ema Rozgonyiová, Vlasta Tafelová, Alena Vinterová. [s.l.]: Academia, 2005. 440 s. ISBN 80-200-1267-2.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GETZLER, Israel. Nikolai Sukhanov: Chronicler of the Russian revolution. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2002. 226 s. Dostupné online. ISBN 0-333-97035-7.
- SOLŽENICYN, Alexander. Dvě stě let pospolu: Dějiny rusko-židovských vztahů v letech 1917-1995 (2. díl). [s.l.]: Academia, 2005. 440 s. ISBN 80-200-1267-2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Nikolajevič Suchanov na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Nikolaj Nikolajevič Suchanov
