Přeskočit na obsah

Nikolaj Japonský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý
Nikolaj Japonský
Fotografie
Fotografie
arcibiskup
Narození13. srpna 1836
Berjozovskij pogost, Ruské impérium
Úmrtí16. února 1912 (ve věku 75 let)
Tokio, Japonsko
Svátek3. (16.) února
Místo pohřbeníYanaka Cemetery
Státní občanstvíRuské impérium
Vyznánípravoslaví
Svatořečen10. dubna 1970
Uctíván církvemipravoslavná církev
Atributybiskupská roucha
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Nikolaj Japonský (též Mikuláš Japonský, občanským jménem rusky Ива́н Дми́триевич Каса́ткин, Ivan Dmitrijevič Kasatkin; 1. srpnajul./ 13. srpna 1836greg., Berjozovskij pogost – 3. únorajul./ 16. února 1912greg., Tokio)[1] byl ruský pravoslavný kněz a arcibiskup Japonska. Pravoslavná církev ho označuje jako rovného apoštolům.

Pomník v Japonsku s ikonou sv. Mikuláše Japonského apoštolům rovného

Narodil se 1. srpna 1836 ve vesnici Berjozovskij pogost, kde v místní farnosti působil jeho otec jako diakon. Matka mu zemřela v pěti letech.

Chodil na církevní školu v Beľsku a poté nastoupil do Smolenského teologického semináře. Roku 1857 byl přijat na Petrohradskou teologickou akademii a 24. června 1860 byl v akademickém chrámu Dvanácti apoštolů postřižen na monacha. O pět dní později byl vysvěcen na diakona a o den později na jeromonacha.

Na vlastní žádost byl roku 1861 rozhodnutím Svatého synodu přidělen do Japonska,[1] aby zde sloužil jako hlava nového konzulárního kostela v Hakodate.

Zpočátku se kázání evangelia v Japonsku zdálo těžké. „Japonci té doby pohlíželi na cizince jako na šelmy a na křesťanství jako na darebnou sektu, do níž mohli patřit jen darebáci a čarodějové.“ Strávil osm let studiem země, jazyka, chování a zvyků lidí, mezi nimiž by kázal.

Roku 1868 bylo okolo otce Nikolaje okolo 20 nových věřících.

Na konci roku 1869 osobně informoval synodu v Petrohradu o své práci a 14. ledna 1870 byla v Japonsku zřízena Ruská duchovní misie pro kázání Božího slova mezi pohanskými Japonci. Otec Nikolaj byl povýšen na archimandritu a byl ustanoven vedoucím této misie.

Po dvou letech v Rusku se vrátil do Japonska a přenesl část odpovědnosti za misií v Hakodate na hieromonacha Anatolia a zahájil misijní práci v Tokiu.

V roce 1871 došlo v Hakodate k pronásledování křesťanů. Mnoho z nich bylo zatčeno (mezi nimi první japonský pravoslavný kněz Paul Sawabe). Až v roce 1873 se pronásledování poněkud zmírnilo a bylo možné svobodné kázání křesťanství.

V tomto roce zahájil archimandrita Nikolaj výstavbu kamenné budovy v Tokiu, kde sídlil kostel, škola pro padesát mužů a později církevní škola, která se v roce 1878 stala seminářem.

Roku 1874 přijel do Tokia biskup Pavel z Kamčatky, aby zde vysvětil na kněze několik japonských kandidátů navržených otcem Nikolajem.

V tokijské misii se nacházely čtyři školy: pro katechety, pro ženy, pro církevní služebníky a seminář. V Hakodate byly dvě oddělené školy pro chlapce a dívky.

Ve druhé polovině roku 1877 začala misie pravidelně vydávat časopis „Církevní zvěst“ (Церковный вестник).[1] Do roku 1878 bylo v Japonsku již 4115 křesťanů a existovalo množství křesťanských komunit.

V prosinci roku 1878 byl archimandrita Nikolaj Svatým synodem povýšen na biskupa Japonska. Biskupské svěcení přijal 30. března 1880 v Alexandro-Něvské lávře.

Po návratu do Japonska pokračoval ve své apoštolské práci. Dokončil stavbu katedrály Zmrtvýchvstání Krista v Tokiu, přeložil bohoslužebné knihy a sestavil speciální pravoslavný teologický slovník v japonštině.

V době rusko-japonské války utrpěl biskup Nikolaj a jeho stádo velkou ránu. Za velmi asketický život v této době byl povýšen na arcibiskupa.

V roce 1911 uplynulo půl století od doby, kdy mladý hieromonach Nikolaj poprvé vstoupil na japonskou půdu. V té době mělo Japonsko 33 017 pravoslavných křesťanů ve 266 komunitách včetně 1 arcibiskupa, 1 biskupa, 35 kněží, 6 jáhnů, 14 instruktorů zpěvu a 116 katechetů.

Zemřel 16. února 1912 v Tokiu.[1]

Kanonizace

[editovat | editovat zdroj]

Dne 10. dubna 1970 jej Svatý synod Ruské pravoslavné církve svatořečil.

  1. a b c d Ефимов, А. Б. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-10-31]. Heslo НИКОЛА́Й. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-11. (rusky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]