Přeskočit na obsah

Nikola Stančev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nikola Stančev Nikolov je bulharské jméno, v němž Nikola je rodné jméno, Stančev je patronymum a Nikolov je příjmení. Zvláště u sportovců bývá, že osoba vejde ve známost pod svým patronymem.
Nikola Stančev
Osobní informace
Rodné jménoNikola Stančev Nikolov
Никола Станчев Николов (bul.)
Datum narození11. září 1930
Místo narozeníTvardica, Obština Burgas, Burgaská oblast BulharskoBulharsko Bulharsko
Datum úmrtí9. července 2009 (ve věku 78 let)
Místo úmrtíTvardica BulharskoBulharsko Bulharsko
StátBulharsko
Přezdívka„Bačo Koljo (Бачо Кольо)“
Sportovní informace
KlubDSO Urožaj (klub)
Černomorec Burgas (klub)
CSKA Sofia (vrch.)
TrenéřiKoljo Marinov (klub)
Rajko Petrov (repr.)
Kategoriestřední váha
Zápasnický stylnárodní zápas, volný styl, řecko-římský styl
Účast na LOH1956
Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2020
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
zlato LOH 1956 Melbourne v.s. −79 kg

Nikola Stančev Nikolov (11. září 193012. července 2009 Tvardica, Obština Burgas) byl bulharský zápasník, olympijský vítěz z roku 1956.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Zápasení se věnoval od útlého dětství v rodné obci Tvardica nedaleko Burgase. Později se připravoval v klubu DSO Urožaj v Burgasu pod vedením Koljo Marinova. Počátkem padesátých let dvacátého století se dostal do tréninkové skupiny vedené Rajko Petrovem v olympijském zápasu volném stylu.[1]

V roce 1956 startoval na olympijských hrách v Melbourne ve váze do 79 kg. V úvodním kole porazil po verdiktu 3-0 favorizovaného gruzínského Sověta Giorgi Schirtladzeho. V následujícím kole však prohrál před časovým limitem na lopatky s Japoncem Kazuo Kacuramotoem. Aby se udržel v soutěži a postoupil mezi tři nejlepší potřeboval vyhrát další zápasy na lopatky. Tento cíl splnil, nejprve porazil na lopatky do té doby neporaženého Němce Hanse Sterra a následně i Švéda Bengta Lindblada. Ve finále porazil na lopatky Američana Dannyho Hodge a získal nečekanou zlatou olympijskou, která byla zároveň první zlatou medaili pro Bulharsko z olympijských her. Na tento úspěch již v dalších letech nenavázal. Po skončení sportovní kariéry se věnoval trenérské práci. Po pádu Živkovova režimu žil v rodné Tvardici ze skromné penze. Přivydělával si jako zelinář na trzích v Burgasu.[2] Zemřel v roce 2009.[3]

Volný styl

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 1956 1957
26 27
-79
Olympijské hry 1.
Mistrovství světa 4.
  1. Archivovaná kopie. bulgarianhistory.org [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-02. 
  2. Archivovaná kopie. www.erepublik.com [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-02. 
  3. Archivovaná kopie. www.24chasa.bg [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-02. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]