Přeskočit na obsah

Nahohřbetí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxNahohřbetí
alternativní popis obrázku chybí
Paúhoř elektrický v akváriu
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídaryby (Osteichthyes)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádnahohřbetí (Gymnotiformes)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nahohřbetí (Gymnotiformes) je řád ryb žijících ve sladkých vodách Střední a zejména Jižní Ameriky, jehož zástupci dokážou vysílat elektrické výboje. Zástupci mají ze stran zploštělé úhořovité tělo a jedinou dlouhou řitní ploutev, pomocí které se mohou pohybovat dopředu i dozadu. Výjimkou je paúhoř elektrický, který má tělo válcovité.

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Je známo téměř 200 druhů, vzhledem k nedostatečné prozkoumanosti oblastí jejich výskytu se skutečný počet může řádově lišit. Popsané druhy se řadí do pěti čeledí:[1]

Elektrické výboje

[editovat | editovat zdroj]

Elektrický orgán vytváří zpravidla slabé elektrické výboje o napětí řádu milivoltů, tedy natolik slabé, že nedokážou ohrozit okolní ryby. Ryby je využívají k orientaci v prostředí, k vyhledávání drobných bezobratlých u dna, kteří jim slouží za potravu, a možná i ke vzájemné komunikaci.[2] Výjimkou je největší zástupce řádu - paúhoř elektrický, který dokáže generovat výboje o napětí stovek voltů[3]

Elektrický orgán je zpravidla odvozený od svalových buněk, u čeledi Apteronotidae od buněk nervových (spinálních neuronů).[4] Vytvářený elektrický signál je druhově specifický a liší se formou vlny, velikostí, trváním a frekvencí opakování. To platí i pro blízce příbuzné druhy. Například druh Brachyhypopomus walteri vytváří výboje tvaru vlny střídavého napětí, Brachyhypopomus bennetti, patřící ke stejnému podrodu Odontohypopomus, pulsní výboje napětí stejnosměrného.[5][6]

Výboje s nejvyšším napětím byly naměřeny u druhu Electrophorus voltai, nově objeveného v r. 2019. Dosahují až 860 voltů.[7]

  1. FishBase, Order: Gymnotiformes. Dostupné online. Reference: Nelson, J.S., 1994; Carroll, R., 1988; Colbert, E. & M. Morales, 1991 (anglicky)
  2. FUGÈRE, Vincent; ORTEGA, Hernán; KRAHE, Rüdiger. Electrical signalling of dominance in a wild population of electric fish. S. 197–200. Biology Letters [online]. 27. říjen 2010. Svazek 7, čís. 2, s. 197–200. Dostupné online. ISSN 1744-957X. DOI 10.1098/rsbl.2010.0804. (anglicky) 
  3. More information about Electric Eels. Who Zoo. Dostupné online (anglicky)
  4. CRAMPTON, W. G. R.; ALBERT, J.S. Evolution of electric signal diversity in gymnotiform fishes. In: LADICH, F., KAPOOR, B. G. Communication in Fishes. Enfield, New Hampshire, USA: Science Publishers Inc., 2006. S. 641–725. (anglicky)
  5. SULLIVAN, John; ZUANON, Jansen; COX FERNANDES, Cristina. Two new species and a new subgenus of toothed Brachyhypopomus electric knifefishes (Gymnotiformes, Hypopomidae) from the central Amazon and considerations pertaining to the evolution of a monophasic electric organ discharge. S. 1–34. ZooKeys [online]. 28. srpen 2013. Čís. 327, s. 1–34. Dostupné online. DOI 10.3897/zookeys.327.5427. (anglicky) 
  6. AC or DC? Two newly described electric fish from the Amazon are wired differently. PhysOrg, 28. srpen 2013. Dostupné online (anglicky)
  7. V Amazonii našli nový druh elektrického úhoře. Dává nejsilnější rány v přírodě. CT24, 12. září 2019. Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]