Německá barokní literatura
Německá barokní literatura vznikala asi v letech 1600 – 1700/1730 a je součástí barokní kultury celé východní a střední Evropy. První etapa německé barokní literatury se zhruba shoduje s obdobím tzv. třicetileté války (1618 – 1648), která zpustošila Německo a obyčejným lidem přinesla mnoho osobních tragédií.[1] V tomto čase se také ve společnosti objevuje epidemie 'černé smrti'.[2]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]V německé barokní literatuře se proto mnohem více než v ostatních evropských literaturách objevuje téma pomíjivosti (Vanitas), mementa mori či carpe diem.
Barokní literatura se vyznačuje užíváním amplifikací ('tzv. Prinzip der insistierenden Nennung')[3], patosem[4][5], kupením kontrastů (např. antiteze typu pozemský život (diesseits) x nadpozemský život (jenseits); užívání si (Genuss) x odříkání (Entsagung).[6]
Baroko miluje bujnost (v architektuře, obrazech, oblečení ale i v jazyce). V první polovině 17. století převládala světská a církevní lyrika, objevují se ale i světské žánry, které se plně rozvíjí od poloviny 17. století. Vedle duchovních písní a básní se nyní rozvíjí především tzv. galantní poezie, epigram, drama a romány - tzv. pikareskní román (šibalský - Schelmenroman) ukazuje poprvé život a zázemí nižších vrstev.
Pro toto literární období je také charakteristická tvorba emblémů ('die Emblematik'), jeho struktura se skládá ze třech[7] částí, a to z nadpisu (lat. Inscriptio), poté z obrazu (lat. pictura) a ve verších[8] složeného výkladu (lat. subscriptio).[9][10][11]
V období německého literárního baroka vznikaly také tzv. Sprachgesellschaften, které si kladly za svůj cíl náležitě pečovat o německý jazyk, což vedlo také v důsledku k purismu[12], a německou literaturu.[13] K nejznámějších společnostem patřila např. ve Výmaru založená 'Fruchtbringende Gesellschaft' (1617), dále hamburské 'Deutschgesinnte Genossenschaft' (1643), či lübecký 'Elbschwanenorden' (1656).[14]
Příkladným kritikem obavy zániku německého jazyka a neobratného zacházení s mateřštinou (tzn. nadměrné užívání cizích slov), byl např. německý barokní jazykovědec a spisovatel Justus Georg Schottelius.[15]
Významní představitelé
[editovat | editovat zdroj]Martin Opitz
[editovat | editovat zdroj]Martin Opitz sepsal literárně teoretické pojednání Kniha o německém básnictví (něm. Buch von der deutschen Poeterey), tato kniha se pro německou barokní literaturu stala stěžejní. Opitz zde popsal jednotlivé žánry a stanovil nová rytmická pravidla.
Paul Fleming
[editovat | editovat zdroj]Paul Fleming byl nadaným lyrickým básníkem, který ve svých básních zobrazoval především smutek ze stavu své země ve třicetileté válce, psal ale i prózu.
Andreas Gryphius
[editovat | editovat zdroj]Andreas Gryphius byl slezský právník, jeho vlast byla válkou obzvlášť postižena. Psal zádumčivé náboženské a světské lyrické básně a je označován za nejvýznamnějšího barokního básníka. Gryphius psal také dramata. K jeho nejznámějším básním patří sonet Slzy vlasti roku 1636 (něm. Tränen des Vaterlandes Anno 1636), která pojednává o tehdejším zuboženém stavu země.[16]
Angelus Silesius
[editovat | editovat zdroj]Angelus Silesius (vlastním jménem Johannes Scheffler, 1624 Vratislav – 1677 tamtéž), syn polského luteránského šlechtice, po sporech s luterstvím konvertoval ke katolictví, vstoupil do Řádu menších bratří a stal se knězem. Jako biřmovací jméno přijal jméno Angelus, k němuž připojil přídomek Silesius (lat. Slezský). Je autorem barokní mystické poezie, nejvýznamnější je sbírka Poutník cherubínský. Typické je pro něj chápání člověka, světa a Boha prostřednictvím paradoxu.
Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen
[editovat | editovat zdroj]Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen (1622-1676) je řazen mezi největší vypravěče evropského písemnictví. Nejznámějším dílem je Dobrodružný Simplicius Simplicissimus, jehož hrdina prochází obdobím třicetileté války.[17]
Ostatní
[editovat | editovat zdroj]Friedrich von Logau (1604 – 1655) napsal např. Dnešní světové umění (něm. Heutige Welt-Kunst).[18] Významným představitelem byl pro barokní literaturu Erasmus Francisci (1627 – 1694), známý také jako Erasmus von Finx, který vydal pod pseudonymem Gottlieb Warmund např. 800 stránkový román Geldmangel in Teutschlande.[19]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Martin Opitz -
Paul Fleming -
Andreas Gryphius -
Angelus Silesius -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Hans Aßmann Freiherr von Abschatz, rodový erb
.png)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SØRENSEN, Bengt Algot. Geschichte der deutschen Literatur: Vom Mittelalter bis zur Romantik. [s.l.]: C.H.Beck 356 s. Dostupné online. ISBN 9783406475887. (německy)
- ↑ BERGDOLT, Klaus. Die Pest: Geschichte des Schwarzen Todes. [s.l.]: C.H.Beck 132 s. Dostupné online. ISBN 9783406536113. (německy)
- ↑ BAUMGARTNER, Walter. Ostsee-Barock: Texte und Kultur. [s.l.]: LIT Verlag Münster 316 s. Dostupné online. ISBN 9783825899875. (německy)
- ↑ Was uns der Barock heute noch lehren kann [online]. www.literaturtipps.de [cit. 2016-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-05.
- ↑ DYCK, Joachim. Ticht-Kunst: Deutsche Barockpoetik und rhetorische Tradition. Mit einer Bibliographie zur Forschung 1966-1986. [s.l.]: Walter de Gruyter 237 s. Dostupné online. ISBN 9783110926903. (německy)
- ↑ GELFERT, Hans-Dieter. Die Tragödie: Theorie und Geschichte. [s.l.]: Vandenhoeck & Ruprecht 180 s. Dostupné online. ISBN 9783525335949. (německy)
- ↑ CHEON, Hyun Soon. Intermedialität von Text und Bild bei Alexander Kluge: zur Korrespondenz von Früher Neuzeit und Moderne. [s.l.]: Königshausen & Neumann 112 s. Dostupné online. ISBN 9783826035241. (německy)
- ↑ Barock (1600-1720) [online]. www.pohlw.de [cit. 2016-04-27]. Dostupné online.
- ↑ SCHÖNE, Albrecht. Emblematik und Drama im Zeitalter des Barock. [s.l.]: C.H.Beck 298 s. Dostupné online. ISBN 9783406371134. (německy)
- ↑ Emblem [online]. www.lernhelfer.de [cit. 2016-04-27]. Dostupné online.
- ↑ KEMPER, Hans-Georg. Barock-Humanismus: Krisen-Dichtung. [s.l.]: Walter de Gruyter 440 s. Dostupné online. ISBN 9783110942095. (německy)
- ↑ BESCH, Werner. Sprachgeschichte: ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Sprache und ihrer Erforschung. [s.l.]: Walter de Gruyter 1078 s. Dostupné online. ISBN 9783110112573. (německy)
- ↑ MEID, Volker. Die deutsche Literatur im Zeitalter des Barock: vom Späthumanismus zur Frühaufklärung, 1570-1740. [s.l.]: C.H.Beck 1018 s. Dostupné online. ISBN 9783406587573. (německy)
- ↑ BAUMANN, Barbara; OBERLE, Birgitta. Deutsche Literatur in Epochen. [s.l.]: Hueber Verlag 384 s. Dostupné online. ISBN 9783190013999. (německy)
- ↑ VENSKY, Hellmuth. Justus Georg Schottelius: Der Retter und Liebhaber der deutschen Sprache. Die Zeit. 2012-06-23. Dostupné online [cit. 2016-04-27]. ISSN 0044-2070.
- ↑ POPP, Wolfgang. Lesebuch: Dreißigjähriger Krieg : eine Textsammlung aus der Barockliteratur. [s.l.]: LIT Verlag Münster 156 s. Dostupné online. ISBN 9783825839598. (německy)
- ↑ HANS JAKOB CHRISTOFFEL VON, Grimmelshausen. Dobrodružný Simplicius Simplicissimus. Praha: Odeon, 1976. Kapitola Doslov (Jiří Stromšík).
- ↑ LOGAU, Friedrich von; VON), Hans Assmann Abschatz (Freiherr. Auserlesene Gedichte von Friedrich von Logau und Hans Assmann von Abschatz. [s.l.]: F.A. Brockhaus 246 s. Dostupné online. (německy)
- ↑ NIPPERDEY, Justus. Die Erfindung der Bevölkerungspolitik: Staat, politische Theorie und Population in der Frühen Neuzeit. [s.l.]: Vandenhoeck & Ruprecht 681 s. Dostupné online. ISBN 9783525101186. (německy)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Gerald Rainer, Norbert Kern, Eva Rainer Stichwort Literatur: Geschichte der deutschsprachigen Literatur, VERITAS Schulbuch Verlags- und Handelsges.mbH & Co. OHG, ISBN 978-3-7058-5641-7
- Bok Václav, Pfeiferová Dana, Šetinová Dana Čítanka německých literárních textů • Deutschsprachige Literatur in Lesentexten, Fraus 1998, ISBN 80-7238-031-1