Německý Šicndorf
| Německý Šicndorf | |
|---|---|
 Budova skláren | |
| Lokalita | |
| Obec | Dobronín |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°29′4″ s. š., 15°38′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Střelecká (4,71 km²) |
  Německý Šicndorf | |
| Další údaje | |
| Kód ZSJ | 02742 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Německý Šicndorf (německy Deutsch Schützendorf, též Německý Šicendorf či po roce 1950 Střelecká[1]) byl samostatná obec v okrese Jihlava. V roce 1948 byl sloučen s Dobronínem. Leží na katastrálním území Střelecká a je základní sídelní jednotkou Dobronína.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1483 obec vlastnil Zich Kobík z Opatova,[2] který zároveň byl majitelem Dobronína. V letech 1486–1515 obec vlastnil Hynek Boček z Kunštátu a na Polné, poté se ves vrátila pod majetek Trčků z Lípy. Jan starší Trčka z Lípy prodal roku 1536 majetek Jihlavě. V roce 1596 Jihlava nakoupila i Štoky, čímž vzniklo panství Střítež-Štoky, kam patřil i Německý Šicendorf.[2] V roce 1625 koupil panství jihlavský měšťan Jan Heidler z Bukova. Od roku 1678 jej vlastnili Jan Pachta z Rájova.[2] Roku 1725 se stal majetkem spolu s panstvím Střítež litoměřického biskupa Mořice Adolfa Saského.[2] V roce 1748 patřil knížeti Josefu Karlu Palmovi z Guldenfingenu, jehož rod se hlásil k majitelům vsi až do roku 1840, kdy jej prodal rodu Hohenzollernů. V roce 1863 se panství stalo fideikomisním majetkem. Roku 1874 tu podnikatel Jaroslav Pittner postavil továrnu na výrobu provazů, kterou po zániku výroby provazů přestavěl na sklárny a brusírnu.[3] V roce 1880 zde byla postavena škola a docházelo sem 82 dětí.[4] Sbor dobrovolných hasičů v Německém Šicndorfu byl založen v roce 1896.[5] 14. prosince 1948 byl Německý Šicndorf sloučen s Dobronínem pod společným názvem Svobodín, ten 8. ledna 1950 ministerstvo vnitra změnilo na úřední název Dobronín–Střelecká. K pojmenování Dobronín se obec vrátila v roce 1960.[6] Od roku 1971 v budově bývalé školy sídlila pobočka Domova důchodců Ždírec s 28 lůžky,[7] po zrušení v roce 2010 obec budovu odkoupila a rozhodla se zde vybudovat byty.[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ a b c d PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Šicendorf, s. 1.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Šicendorf, s. 27.
- ↑ VLACH, Jiří. Výstavba nové základní devítileté školy.. S. 7–8. Dobronínský zpravodaj [online]. 2006-10-15 [cit. 2013-10-16]. Čís. říjen 2006, s. 7–8. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. SDH Dobronín, 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.
- ↑ DAVID, Jaroslav. Brod Smilův, Německý nebo Havlíčkův?. In: Havlíčkobrodsko : vlastivědný sborník. 16.. Havlíčkův Brod: Okresní vlastivědné muzeum; Státní okresní archiv HB, 2001. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-01. S. 193–194. Archivováno 1. 11. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ LÁNOVÁ, Jana; POSPÍCHALOVÁ, Jana; PAVLÍKOVÁ, Iveta. Ždírec. 1233-2013. Ždírec: Obecní úřad Ždírec, 2013. 180 s. ISBN 978-80-260-4935-7. Kapitola Domov důchodců Ždírec, s. 90.
- ↑ Domov důchodců nevyhovoval. Budou z něj nové nájemní byty. Jihlavský deník [online]. 2012-02-05 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.