Přeskočit na obsah

Národní les Mount Baker-Snoqualmie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Mount Baker-Snoqualmie National Forest
IUCN kategorie VI (Oblast chráněných zdrojů)
Panorama předhůří Kaskádového pohoří.
Panorama předhůří Kaskádového pohoří.
Základní informace
Rozloha10 357,2 km2
SprávaUS Forest Service
Poloha
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Stát USAWashington Washington
Umístěnínejbližší město: Bellingham
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
NF Mount Baker-Snoqualmie
NF Mount Baker-Snoqualmie
Další informace
Webwww.fs.fed.us/r6/mbs/about/
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní les Mount Baker-Snoqualmie se nachází v americkém státě Washington, kde se rozpíná 230 kilometrů po boku západních svahů Kaskádového pohoří, od kanadské hranice po národní park Mount Rainier. Sídlo lesní správy se nachází ve městě Everett.

Návštěva

[editovat | editovat zdroj]

Les se nachází v okresech Snohomish, Whatcom, Skagit, King, Pierce a Kittitas a jeho celková rozloha činí asi 10 357 km². Les je rozdělen do čtyř správních obvodů, od severu to je obvod Mount Baker se stanicemi v Sedro-Woolley a Glacieru, darringtonský obvod se stanicemi v Darringtonu a Verlotu, skykomishský obvod se stanicí v obci Skykomish a snoqualmijský obvod se stanicemi v North Bendu a Enumclaw.

3,6 milionu obyvatel, což činí asi 62 procent populace státu Washington se nachází do 110 kilometrů od lesa a obyvatelé kanadského okresu Metro Vancouver se také nacházejí blízko severní části lesa. Tento fakt, společně s dobrou přístupností, dělá les druhým nejnavštěvovanějším národním lesem ve Spojených státech.

V národním lese se nachází mnoho míst, které jsou významné buď historicky nebo svou malebností. Hory postupně rostou od 1 800 metrů na jihu lesa po 2 400 metrů na severním konci. Metry nad přilehlé hřebeny se zde výší vulkány Mount Baker a Glacier Peak.

Les je domovem nejvíce ledovců ze všech národních lesů vyjma těch aljašských. Největší ledovce jsou:

Počet ledovců na území lesa se snížilo z 295 v roce 1971 na 287 v roce 1998, za což může jev ustupování ledovců. Lesní ledovce ztratily mezi lety 1984 a 2006 až 40 procent svého objemu kvůli teplému počasí a negativnímu vyvažování přídavnou hmotností. Ledovec White Chuck na hoře Glacier Peak už nepatří mezi velké ledovce lesa, jelikož z 3,1 km² z roku 1958 zbylo v roce 2002 pouze 0,9 km². Díky zmenšování ledovců se letní ledovcový odtok snížil až o 80 procent, což zpomaluje proud a snižuje sedimentaci vodních toků, což nepříznivě ovlivňuje lososy i jiné druhy ryb.

Mapa lesa.

Konzervace

[editovat | editovat zdroj]

Severní a východní části lesa jsou výjimečně drsné a malebné a v roce 1968 byla jeho část přeměněna na národní park Severní Kaskády. Studie lesní správy z roku 1993 odhaduje rozlohu pralesů na zhruba 260 tisíc hektarů. Od roku 1964 zde americký Kongres založil následující divočiny:

Tato starodávná území poskytují čistou vodu, izolaci a ochranu pralesům v téměř polovině národního lesa.

V roce 1978 Kongres založil také ochranný systém pro řeku Skagit, kterou tak povýšil na divokou a malebnou řeku. Jedná se o celkem 201 kilometrů toků Skagit, Cascade, Sauk a Suiattle, což nabízí ochranu důležitému životnímu prostředí a příležitost pro rekreaci. Jedná se o jedno z největších zimovišť orla bělohlavého.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mount Baker-Snoqualmie National Forest na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]