Náměstí Míru (Třinec)
| náměstí Míru | |
|---|---|
 Pohled na náměstí | |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Město | Třinec |
| Čtvrť | Staré Město (Třinec) |
| Poloha | 49°40′45,58″ s. š., 18°40′4,63″ v. d. |
| Napojené ulice | 1. máje (Třinec) |
| Další údaje | |
| Délka | 130 m |
| Šířka | 80 m |
| Kód ulice | 109070 |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Náměstí Míru je veřejné prostranství, jež tvoří historické centrum statutárního města Třinec v Moravskoslezském kraji.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Spolu se zámkem, mlýnem a dělnickou kolonií náměstí patří k nejstarším památkám města.[1] V meziválečném období v době svého založení neslo název Tyršovo náměstí. Kolem náměstí byly postaveny domy, mezi první patřil úřednický dům z roku 1928.[2] Část, ve které se nachází náměstí Míru, byla v Třinci jedinou oblastí, která měla městský charakter. Nevelká oblast s pravoúhlou uliční sítí, nesouvislou zástavbou a obdélným náměstím Míru byla vymezena ústím Nádražní ulice, na západě Tyrkou a na východě železnicí. Po roce 1949 bylo náměstí Míru nově zastavěno.[3]
Okolí náměstí[editovat | editovat zdroj]
V blízkosti náměstí Míru stojí evangelický kostel postavený v letech 1896–1899 podle plánu vídeňského architekta Julia Leischinga.[4] Vedle kostela se nachází Sborové centrum Hutník a bývalá budova fary z roku 1880, která je adaptována pro poskytování sociálních služeb.[5] Mezi kostelem a náměstím v parku stojí památník obětem druhé světové války.[6]
V roce 2019 se sešli zástupci města se zástupci Policie ČR, aby řešili negativní jevy spojené s nepřizpůsobivými osobami, které se v poslední době ve větší míře zdržují především v okolí náměstí.[7] Žebrání bylo nakonec na území Starého Města, tedy i na náměstí, zakázáno.[8]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Domy na náměstí -
Dlážděná plocha na náměstí -
Domy s obchody na náměstí -
Fontána na náměstí -
Pomník obětem II. sv. války -
Park na náměstí
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ GARTNEROVÁ, Jana. Zámek, dělnická kolonie, mlýn. Průzkum ukázal krásy původního Třince. iDNES.cz [online]. 2019-06-01 [cit. 2023-11-28]. Dostupné online.
- ↑ KONDERLOVÁ, Vendula. werk arena [online]. [cit. 2023-12-07]. S. 22. Diplomová práce.. Dostupné online.
- ↑ Urbanistické hodnoty a hodnoty krajiny Moravskoslezského kraje. Redakce Dagmar Saktorová. [s.l.]: Moravskoslezský kraj, Krajský úřad, 2018. 58 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7576-033-3. S. 38.
- ↑ Evangelický kostel SCEAV Třinec. www.eprogram.cz [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online.
- ↑ MORYS, Lukáš. Budova staré fary v Třinci poskytne bydlení potřebným. Frýdecko-místecký a třinecký deník. 2019-02-27. Dostupné online [cit. 2023-12-07].
- ↑ Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Primátorka Palkovská: Žebrání do Třince nepatří. parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online.
- ↑ JALŮVKOVÁ, Andrea. Žebrání v Třinci bude zakázáno. Moravskoslezský deník. 2019-12-18. Dostupné online [cit. 2023-12-07].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu nám. Míru na Wikimedia Commons
