Muzeum klasického knihařství
| Muzeum klasického knihařství | |
|---|---|
 | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Česko |
| Adresa | Husova 24, Rožďalovice, Česko (Muzeum klasického knihařství) |
| Kód památky | 105514 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Zeměpisné souřadnice | 50°18′19,09″ s. š., 15°10′11,63″ v. d. |
 | |
| Webové stránky | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muzeum klasického knihařství v Rožďalovicích je pracující knihařská dílna i expozice umělecké knižní vazby. Vzniklo v historických objektech knihvazačské dílny a obytného domu, v nichž se dochovalo původní zařízení ze začátku 20. století. Účelem zřízení muzea je uchování a zpřístupnění odkazu význačného českého uměleckého knihaře Jendy Rajmana (1892–1965), který zde žil a tvořil.
Provozovateli muzea jsou Nadační fond Jendy Rajmana a Rajmanova dílna, s.r.o., která je vlastníkem nemovitostí. Provoz muzea umožňuje podpora Města Rožďalovic, dalších institucí a soukromých dárců. Udržují jej též zakázky pro knihařskou dílnu. Je otevřené celoročně.
Expozice
K vidění je knihařská dílna s původními stroji a nástroji. Dílna je stále živá, váží se tu a opravují knihy tradičními postupy za využití původního zařízení. Návštěvníci se seznamují s tradičními postupy a s historií knižní vazby. Lze tu zblízka vidět a v některých případech i vyzkoušet práci na ručních strojích – lisech, řezačce, zlatičce, šičce nebo oklepávačce. Návštěvníci uvidí též nástroje na zdobení knih – tlačítka, rytiny, sady písem.
V původní obytné části je umístěna výstava uměleckých knižních vazeb Jendy Rajmana i dalších známých českých knihařů. Součástí expozice jsou obrazy a grafiky, darované Mistru Rajmanovi jeho uměleckými přáteli, z nichž nejvýznamnějšími byli Max Švabinský, Cyril Bouda, Karel Kinský, Karel Vik, Antonín Majer, Arno Nauman nebo T. F. Šimon a jeho syn Pavel Šimon. Vystaveny jsou také fotografie Rožďalovic a okolí, které pořizoval Jenda Rajman, některé vydával jako pohledy. Muzeem provází členové Rajmanovy rodiny, doplňují výklad svými vzpomínkami. Těch měla nejvíce Rajmanova dcera Blanka Hančarová (1934-2018), která v knihařské dílně strávila celý život, včetně doby, kdy knihařství patřilo pod socialistické Komunální služby.
Muzeum také pořádá workshopy a dočasné výstavy. Společně s otevřením muzea po rekonstrukci dne 19.9.2015 byla zahájena výstava „Sočská fronta 1915-1917“ – výstava fotografií pořízených Jendou Rajmanem na italské frontě, kam se dostal jako úředník polního lazaretu.
Historie budov muzea
Muzeum klasického knihařství se nachází na hlavní ulici města Rožďalovic v komplexu budov č.p. 24, který byl prohlášen kulturní památkou dne 17.12.2014. Dům na nároží Husovy a Tyršovy ulice byl zřejmě postaven v 18. století. V té době zaznamenalo město největší rozvoj díky šlechtickému rodu Valdštejnů. Maloměstský obytný dům svou jednotraktovou dispozicí vychází pravděpodobně ze staršího objektu, snad barokního původu. Tomuto předpokladu by odpovídal i originální mansardový tvar střechy, který byl zjevně při výměně krovu v 19. století respektován. Navazující hospodářský objekt byl k domu přistavěn po polovině 19. století, sloužil nejprve jako stáje, později jako dílna.
Na začátku 20. století nemovitosti koupila knihařská rodina Rajmanových. Předtím měli knihařství na protější straně Husovy ulice o něco blíže ke kostelu – v jedné pronajaté místnosti, kde také bydleli.
V domě č. p. 24 byla již při této koupi zřízená prodejna, přístupná výkladcem v čele. Tu Rajmanovi využívali pro prodej papírnického zboží, knih a tiskovin, samotné knihařství by se v malém městě neuživilo. Jenda Rajman byl velmi zručným knihařem, také velmi podnikavým, v knihařské dílně zaměstnával až 10 lidí a pořizoval si ve své době moderní stroje a vybavení. Současná podoba budov pochází z přestavby ve 30. letech 20. století, kdy zažil rodinný knihařský podnik Rajmanových svůj největší rozvoj. V obytném domě byla tehdy vyměněna téměř všechna okna i dveře, fasády byly omítnuty břízolitem, střecha byla zakryta vaznicovým krovem, opakujícím tvar původní barokní střechy. Protože k domu nepatřil žádný pozemek, byla tehdy na střeše navazujícího objektu dílny vybudována zelinářská zahrada a v ní postaven dřevěný altán.
Po druhé světové válce a nástupu komunistické moci v roce 1948 však již Jenda Rajman nemohl nikoho zaměstnávat. Změnily se i podmínky pro vázání knih, tiskárny se postupně vybavovaly technikou, která usnadňovala hromadnou vazbu velkých nákladů knih. Rajmanovi přestali mít prostředky na údržbu nemovitostí. J. Rajman musel bojovat o to, aby poměrně velká nemovitost nebyla zestátněna, některé prostory ale musel přenechat pro potřeby socialistického hospodářství – krátce tu byl sklad nábytku spotřebního družstva Jednota a později cukrárna. Obrat přinesla až změna režimu po roce 1989.
Obnovení dílny a zřízení muzea
V roce 2002 založila rodina dcery Mistra Rajmana Nadační fond Jendy Rajmana a začala nemovitosti opravovat. Výsledkem první etapy obnovy byla knihařská dílna, jak vypadala v letech 1930–1940. Je vybavená stroji a nástroji nashromážděnými čtyřmi generacemi knihařů, protože ještě před Rajmanovými působil v Rožďalovicích jeden italský knihař. Rekonstrukce přízemní knihařské dílny, financovaná převážně ze soukromých zdrojů Rajmanových potomků a z darů Nadačnímu fondu Jendy Rajmana, proběhla v letech 2002 až 2005. Až do roku 2014 pak byla dílna jako Muzeum a knihařská dílna Jendy Rajmana otevřena pro prohlídky veřejnosti. V letech 2014 až 2015 byla provedena kompletní rekonstrukce obytné jednopatrové budovy díky podpoře z Regionálního operačního programu Střední Čechy ve výši téměř 5 mil. Kč. Zároveň byly v roce 2015 provedeny nutné opravy objektu dílny, podpořené z programu Leader Státního zemědělského intervenčního fondu částkou cca 800 tis. Kč.
Vnitřní členění obou rekonstruovaných budov zůstalo téměř v autentické podobě z 30. let 20. století, kromě potřebného zázemí. Na střešní terase byl vybudován altán, napodobující tvarem původní dřevěnou stavbu. V objektu dílny se dochovala původní ocelová okna a dvoje interiérové dveře z přelomu 19. a 20. století.
V obytném domě se zůstaly téměř všechny původní dveře a okna, v kuchyni originální obklady a nábytek, částečně vestavěný. Původní jsou též dva výkladce. V patře se nachází koupelna s originálním vybavením, obklady a teracovou podlahou s bordurami. Obytné místnosti v patře mají původní vlýskové podlahy.
Při rekonstrukci obytného domu byla při sejmutí svrchních vrstev nátěru stěn objevena neobvyklá výmalba ve stylu art deco, pocházející z 20. let minulého století. Představuje ojedinělý příklad geometrické stylizace charakteristické pro avantgardu meziválečného období. Svým rozsahem i zachováním je v našich podmínkách unikátní. Z řady umělců, se kterými se J. Rajman přátelil, je nejpravděpodobnějším autorem návrhů na tuto výmalbu Vratislav Hugo Brunner.
