Mongolské ajmagy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ajmag (mongolsky аймаг) je slovo, které v mongolských a tureckých jazycích znamená kmen. V Mongolsku (a Číně) je použito pro pojmenování administrativních jednotek.

V Mongolsku jsou ajmagy administrativní jednotky nejvyšší úrovně. Každý ajmag se dělí na několik somon. Hlavní město Ulánbátar je spravováno zvlášť.

Přehled ajmagů[editovat | editovat zdroj]

Mongolské ajmagy
Ajmag ve staromongolském písmu
ISO kód Ajmag mongolsky Hlavní město mongolsky
MN-069 Bajanchongorský ajmag Баянхонгор Bajanchongor Баянхонгор
MN-071 Bajanölgijský ajmag Баян-Өлгий Ölgij Өлгий
MN-067 Bulganský ajmag Булган Bulgan Булган
MN-047 Centrální ajmag Төв Zúnmod Зуунмод
MN-037 Darchanúlský ajmag Дархан-Уул Darchan Дархан
MN-065 Gobialtajský ajmag Говь-Алтай Altaj Алтай
MN-064 Gobisümberský ajmag Говь-Сүмбэр Čojr Чойр
MN-039 Chentijský ajmag Хэнтий Öndörchán Өндөрхаан
MN-043 Chovdský ajmag Ховд Chovd Ховд
MN-041 Chövsgölský ajmag Хөвсгөл Mörön Мөрөн
MN-053 Jihogobijský ajmag Өмнөговь Dalanzadgad Даланзадгад
MN-055 Jihochangajský ajmag Өвөрхангай Arvajchér Арвайхээр
MN-035 Orchonský ajmag Орхон Erdenet Эрдэнэт
MN-049 Selengský ajmag Сэлэнгэ Süchbátar Сүхбаатар
MN-073 Severochangajský ajmag Архангай Cecerleg Цэцэрлэг
MN-059 Středogobijský ajmag Дундговь Mandal Gov Мандал-Говь
MN-051 Süchbátarský ajmag Сүхбаатар Barún Urt Баруун-Урт
MN-046 Uvský ajmag Увс Ulángom Улаангом
MN-061 Východní ajmag Дорнод Čojbalsan Чойбалсан
MN-063 Východogobijský ajmag Дорноговь Sajnšand Сайншанд
MN-057 Zavchanský ajmag Завхан Uliastaj Улиастай

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po připojení vnějšího Mongolska (tedy území dnešního Mongolska) bylo toto rozděleno ve tři ajmagy – Secenchánský, Tüšetuchánský a Džasaktuchánský, od roku 1725 i Sajn-nojonchánský. Samostatné postavení měla Chovdská oblast a pohraniční regiony.

Po vyhlášení nezávislosti Mongolska v roce 1921 zůstalo vnitřní Mongolsko součástí Číny a Tannu Tuva se stala nezávislou republikou (dnes autonomní Tuvinská republika v Rusku). Nově vzniklá Mongolská lidová republika vzala stávající uspořádání za své počáteční.

Po skončení nevyhlášené sovětsko-japonské pohraniční války (1938-1939) proběhla v roce 1941 reorganizace administrativního uspořádání, jejímž výsledkem byly ajmagy. Vznikly Severochangajský ajmag, Čojbalsanský ajmag, Východogobijský ajmag, Zavchanský ajmag, Chentijský ajmag, Chovdský ajmag, Chövsgölský ajmag, Jihogobijský ajmag, Jihochangajský ajmag, Centrální ajmag a Uvský ajmag. Dlouhý pás jižní Gobi připadl v roce 1954 zpět Číně. Administrativní rozdělení bylo dokončeno vytvořením dalších ajmagů. Byly to Bajanchongorský ajmag, Bajanölgijský ajmag, Bulganský ajmag, Středogobijský ajmag, Gobialtajský ajmag a Süchbátarský ajmag. Selengský ajmag se od Centrálního ajmagu oddělil o dva roky později.

Čojbalsanský ajmag byl přejmenován na Východní ajmag v roce 1963 a hlavní město Ulánbátar se oddělilo od Centrálního ajmagu a vytvořilo zvláštní oblast na úrovni ajmagu. Stejný status dostala nově vzniklá průmyslová centra Darchan (1961 v Selengském ajmagu) a Erdenet (1975 v Bulganském aymagu). V roce 1994 byly dva somon odděleny od Bulganského ajmagu a okolo města Erdenet byl vytvořen Orchonský ajmag a dále byly čtyři somon odděleny od Selengského aymagu a byl vytvořen Darchanúlský ajmag okolo Darchanu a zároveň byl ukončen speciální status obou měst. Gobisümberský ajmag vznikl v roce 1996 oddělením od Východogobijského ajmagu.

Související články[editovat | editovat zdroj]